Společnost Jindřicha Chalupeckého ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy představila v úterý 15. března ve výstavních sálech Městské knihovny jednu z hlavních událostí svého letošního programu – výstavu věnovanou dílu a celoživotnímu odkazu uměleckého kritika Jindřicha Chalupeckého. Setkávají se na ní díla více než šedesáti umělkyň a umělců několika generací, jejichž tvorbu Chalupecký přímo i nepřímo ovlivnil. V důsledku konfliktu na Ukrajině kurátoři nakonec odmítli zapůjčení děl z Moskvy. Výstava potrvá do 19. června.
Jindřich Chalupecký (1910-1990), jehož jméno si dnes lidé spojují s cenou, kterou každoročně obdrží výrazný výtvarný umělec do 35 let, byl především umělecký kritik a teoretik. Začal psát v době mezi dvěma světovými válkami, kdy byl novinkou surrealismus, a tvořil tak dlouho, aby stačil referovat i o postmodernismu provázejícím konec 20. století. Jeho kritický záběr zahrnoval dění na české i mezinárodní scéně a jeho vliv na kulturu lze sledovat i dnes. Celoživotně propagoval a obhajoval nové formy umění a zajímal se o jeho smysl v moderní společnosti.
Expozice zahrnuje široké spektrum děl – od prací autorů českého poválečného umění, například Vladimíra Boudníka, přes díla zahraničních autorů, jako je Ilja Kabakov až po reflexe současných umělců jako jsou Anežka Hošková nebo Václav Magid. “Záměrem není vytvořit Chalupeckému pomyslný pomník, ale naopak skrze dialog historických děl a práci současných umělců reflektovat, co z jeho myšlenek a aktivit je relevantní pro současnost,” říká kurátorský tým složený z Terezy Jindrové, Kariny Kottové a Tomáše Pospiszyla.
Prostory výstavy v druhém patře Městské knihovny na Mariánském náměstí jsou rozděleny do několika zdánlivě samostatných sekcí. Najdeme zde pohled do Chalupeckého bytu ve Vršovicích, v ,,čítárně” se setkáme s více než třiceti vybranými texty o dílech jeho oblíbených autorů a ,,obrazárna” zase nabídne slavná i zapomenutá díla tuzemského umění druhé poloviny 20. století. V takzvaných ,,kabinetech” se pak střídají archivní materiály s reakcemi současných umělců.
Zvláštní prostor je na výstavě vyhrazen Francouzi Marcelu Duchampovi, který byl pro Chalupeckého jedním z nejdůležitějších umělců minulého století. Na základě Duchampova ikonického díla ,,Velké sklo” a Chalupeckého skic pro možnou rekonstrukci jeho nedokončené části vznikla na výstavě unikátní světelně-prostorová instalace od Richarda Loskota.
Bohatá je pak sekce věnovaná ruskému umění. V 60. a 70. letech Chalupecký opakovaně navštěvoval SSSR, kde navázal kontakt s aktéry především neoficiální kulturní scény. ,,Do Sovětského svazu přivážel svoji představu a fundované informace o dění v mezinárodním kontextu současného umění. Odvážel si fascinaci originálním uměleckým projevem řady místních umělců, stejně jako inspirativní poznatky o ruské avantgardě nebo úvahy o podmínkách tvorby v kulturním undergroundu,” uvádí kurátor expozice ruského umění Tomáš Glanc.
Po napadení Ukrajiny Ruskem se Společnost Jindřicha Chalupeckého rozhodla odmítnout plánovanou zápůjčku uměleckých děl z Moskevského muzea moderního umění a výstavu realizovat z lokálních, potažmo evropských sbírek. Organizátoři zároveň vyzvali ukrajinské a ruské umělce žijící v České republice, aby se libovolným uměleckým příspěvkem na výstavě vyjádřili k otázce, jak aktuálně přistupovat k prezentaci ruského umění a k tamějším kulturním institucím.
K výstavě je naplánován i doprovodný program čítající několik komentovaných prohlídek, diskuzí, ale například i brunch nebo výtvarné workshopy.
