Komiksový Lucifer? Ano, Lucifer, ateistický národe.

Americká jedenáctidílná komiksová série Lucifer (75 sešitů) vycházela v letech 2001-2007 u Vertiga (DC Comics). Podle mne patří k tomu nejchutnějšímu, co může čtenář hledající kvalitní kusy ulovit v českých komiksových vodách. Náš všeobecný vděk za tenhle krásný kousek v českém jazyce patří nakladatelsví Crew. Převzalo totiž štafetu po brněnském vydavatelství Netopejr a svižně pokračuje ve vydávání Lucifera – osmý díl vyjde v červnu 2015 na Crweconu, který proběhne tradičně v klubu Cross.

Hmm, Lucifer, o čem by to mohlo být? Jméno, které vyvolává tolik očekávání! Čech, zvyklý na pohádky o čertech, si může lehce představit Ladovy pohádky. Béčkovými horory odkojený Amík pro změnu démona, který se čtyřmi jezdci apokalypsy rozdupává svět. Chyba lávky! Lucifer je náš starý známý z Gaimanova Sandmana.

Ti z vás, kteří Sandmana nečetli, se za prvé styďte, za druhé dovolte malé ohlédnutí: Lucifer je v Sandmanovi zpodobněn jako superinteligentní árijský nadčlověk – pragmatická, bezpohlavní bytost, která vládne pekelné říši inspirované Božskou komedií stařečka Alighieriho.

Vidle, ocas, plameny a papundeklové kulisy nelze u Jitřního knížete očekávat. Děsy, běsy, kastovní systém a průmyslové využití utrpení hříšníků ano. Díky sérii Sandman víme, že Lucifer podezřele ochotně předal klíče od pekla (tedy i celou svoji říši) do správy andělským šikům a odešel na odpočinek mezi lidské pokolení.

A tím to hasne, co anděl Samael mezi námi smrtelníky koná, se už v Sandmanovi nedozvíme. Ale to my chceme, neboť Světlonoš je vyloženě sympaťák! To samé určitě napadlo Mika Careyho, který má po scénáristické stránce sérii Lucifer pod palcem. Cary je výborná volba, ví, co dělá a dělá to víc než dobře.

Otázka je tedy nastolena: co asi bytost pekelného kalibru může dělat? Cokoliv. A co dělá podle pana Careyho? Inu, otevřel si klub, co jiného?! To přeci napadne každého. A dál? V prvním díle Ďábel vchází do dvěří dostane Lucifer nabídku malé bokovky od samotného Stvořitele. Odměna sice smrdí na sto honů, ale je natolik lákavá, že Lucifer neodolá a job vezme. A taky jde o to, abychom měli o čem číst. Přeci jen sledovat Pastýře Sluncí, jak promýšlí týdenní odpolední menu, by příliš zábava nebyla. Proč?

Inu, nebe si občas nechce špinit ruce, ale kdo ví? Když existuje všemocná bytost, která údajně ví vše a zároveň je vše součástí velkého božského plánu, tak je svobodná vůle a náhoda eliminována na nulu, nemyslíte? Mohu prozradit, že Lucifer dirty job úspěšně dokončí, získá odměnu a ta je odrazovým můstkem pro další děj, neboť kauzalita je hybnou silou našeho vesmíru. Akce–reakce–akce–reakce…

Dovolím si říci, že Carey Luciferův charakter ze Sandmana nádherně rozvinul. Podle mě lépe, než kdyby si Lucifera nechal Gaiman. Celá série pokračuje v duchu Sandmana. Promyšlená main story s kratšími povídkami, které s hlavním příběhem nemusí, ale též mohou, mít přímou souvislost. Stejně jako u Gaimana využívá Carey při stavbě scénáře mytologii, legendy a pochopitelně nejprodávanější knihu všech dob – Bibli.

To vše zasazeno do našeho nelítostného světa, kde kdo padne, zůstane ležet. Na rozdíl od Gaimana je Carey méně snový a klade důraz na solidní, pochopitelný a provázaný scénář. Základy příběhu si Carey vybudoval v prvních třech knihách a teď si už Lucifera vede za ručičku, kam potřebuje. A jak jsem už psal, jde mu to skvěle.

Z mého pohledu je největší silou a zároveň slabinou příběhu jeho komplexnost. Do série nelze naskočit bez znalosti předchozích svazků. Zatímco u Sandmana se čtenář chytne i třeba u pátého dílu, i když pochopitelně bude ochuzen, tak u Lucifera nemá šanci. Z čista jasna se v šestém díle začne navazovat na události z dílu třetího, a to i pro mne je jedno velké WTF.

Opravu se těším na to, až bude celá série venku a přečtu si ji celou od začátku. Pravda, po vydání šestého a sedmého dílu jsem si přečetl Lucifera od začátku, abych mohl napsat tento článek. A jsem opravdu zvědavý, jak sérii Carey ukončí. Podaří se Věrolomnému porušovateli slibů jít svou vlastní cestou, nebo zjistí, že byl pouze loutkou vedenou rukou boží, jak už to je od počátku věků?

Velmi se mi zamlouvá, že Carey ždímá z kontroverzního námětu, co se dá. Originálním způsobem se trefuje do křesťanství a západního – konzumního – životního stylu. Vše dává do kontextu s maximálně pragmatickým a efektivním Luciferem, který má, zdá se, situaci za každých okolností pevně v rukou. Pro mne jsou tyto nadstavby osvěžující, chytré a zábavné.

Pomalu ale jistě se blížím k maximální délce článku, takže ke kresbě se vyjádřím jen v krátkosti. Lucifera kreslí pochopitelně více kreslířů, neboť u pravidelně vydávaných sešitů to většinou ani jinak nejde. Nejaktivnější je Peter Gross, jeho kresba je řemeslně skvělá, nelze jí nic vytknout, je až sterilně dokonalá.

O to víc je vidět, když si najde čas Dean Ormston a dá si jeden či dva sešity. Ormston se nevykresluje příliš s pozadím jednotlivých panelů, ale o to víc se soustředí na to, aby přenesl na čtenáře emoce. Kdyby byl Lucifer kreslen celý Ormstonem, tak jsem naprosto spokojený. Nebo by možná stačilo, kdyby Ormston do Lucifera nestrkal prsty a nechal ho pouze na Grossovi. Neměl bych srovnání.