Film Když se zhasne (2026): kdyby spolu lidi museli mluvit, nebylo by o čem točit komedie

10. 2. 2026

113

Všechno, co jsme o rozvodech a jejich příčinách četli, je pravda. Rozvody jsou bolestivé, zdlouhavé, umí být plné zákeřností a klamu. Úplně nejhůře jsou na tom lidé, kteří se dostanou k nesrovnalostem mezi manželi úplně omylem. Nina, Richard, Čenda a Alena jsou nejlepší přátelé už od vysoké a zřejmě se za tu dobu nesetkali s větší vztahovou výzvou. Tu vytváří Richardovo tajemství a snaha vykličkovat z předmanželské dohody s co nejmenší újmou.

Drobečky pomsty

Film začíná flashbackem, v nichž se ústřední čtyři postavy opíjí u baziliky na sv. Kopečku a sledují perseidy. Poté pokračují v baru, kde rozebírají budoucí svatbu jedné z dvojic a vznikne onen inkriminovaný dokument psaný na ubrousek: předsvatební dohoda o majetku v případě rozvodu, která zajišťuje stoprocentní podíl v případě, že druhý z páru rozvod zaviní nebo o něj požádá. Kolem tohoto ubrousku se točí celý děj, ačkoli není podán zcela správně: později je vysvětleno, že den po ubrouskové dohodě byl její obsah legalizován u notáře. Proklamované opilecké sjednání tak ztrácí svou validitu; ve skutečnosti jde o řádně sepsanou, pravděpodobně promyšlenou předmanželskou smlouvu s oficiální platností, již nelze roztrhat a ignorovat.

A právě toto vědomí drží nefunkční manželství Niny (Petra Hřebíčková) i Richarda (Tomáš Maštalír) při životě, ačkoli je jejich vzájemný odpor neopomenutelný. Nefunguje po stránce společenské, ani sexuální, vlastně ani praktické, a kromě domu a peněz nesdílí nic. Navíc Nina realizuje svůj sen a otevírá si restauraci Sedm hříchů, která je jaksi součástí společného jmění manželů, tudíž její ztráta by byla markantní.

Nutno dodat, že už od počátku je patrné divadelní uspořádání děje; první scény působí mimořádně divadelně, až nepřirozeně. Na druhou stranu divadelní předlohu také připomíná jejich údernost a ostentativní gesta vyjadřující nesoulad manželského páru. Richardova teatrální bezohlednost je naprosto evidentně cíleným projevem a nevychází ze žádné revolty, protože ve chvíli, kdy Nina odchází z domu, pokládá si snídani na talíř a zametá drobečky, jež mu několik vteřin předtím vyčítala. Jelikož je snímek žánrový, vykresluje podobné rozepře s nadsázkou a humorem, ačkoli právě takové situace mohou být z dlouhodobého hlediska mimořádně frustrující.

Zhulená Františka Čížková

Druhý ze sledovaných párů, Čenda (Martin Pechlát) s Alenou (Petra Polnišová), podobnými problémy netrpí. Ačkoli ani jejich vztah není perfektní, je poměrně stabilní, a to navzdory tomu, že je Čenda asexuálně působící intelektuál a Alena silně ezotericky založená a divoká bytost. A právě Čendu jako svého nejlepšího kamaráda oslovuje se žádostí, aby Ninu svedl a Richardovi takto dal do ruky veškeré páky. Tento požadavek ale působí naprosto nesmyslně. Čenda o žádnou ženu, mimo své manželky, nejeví zájem. Ani dekolt mladé studentky jej v rámci zkouškového vyjednávání neovlivnil v úsudku a co si budeme říkat, Martin Pechlát, zejména v přestrojení za „starou duši“, není žádný objekt ženských erotických snů. Přesto je Richard přesvědčen, že je Nina tak sexuálně frustrovaná, že by se minimálně k nějakému flirtu svést nechala. Asi není potřeba rozvádět, jak mimózní úvaha to je, na druhou stranu je to možná cesta, jak Richarda nepřímo charakterizovat. Jako mimoně?

Ve chvíli, kdy se začne děj zamotávat, a to právě na otevření Nininy restaurace Sedm hříchů doprovázeném řadou neobvyklých překážek, jako je hnízdo netopýrů v nově nainstalované ventilaci, divák s napětím očekává vyostření situace a zamotání způsobem, jakým jsme u českých komedií zvyklí. To se však nekoná. A ani Simona Lewandowska v roli Nininy výstřední sestry Kiki tempo nijak nezmění. Její role je prakticky jen zfetování ostré foodkritičky Pauerschlägerové (Lucie Vondráčková) tak, aby tolik ostrá nebyla a tím v podstatě hasne. Pauerschlägerová, nápadně připomínající zesnulou módní kritičku Františku Čížkovou (nebo prakticky jakoukoli posh rádoby autoritu), je pro děj zajímavá osoba, ale její potenciál byl absolutně zabitý doslova ihned poté, co se na scéně objevila. Čili příležitosti pro vyostření naznačené absurdity byly, ale z neznámého důvodu byly odkloněny do prázdna, aby uvolnily prostor ústřednímu konfliktu mezi Ninou a Richardem. A ten není dostatečně divný, ale ani dostatečně běžný na to, aby nás dovedl k uspokojivému vyvrcholení (a toto slovo volím naprosto záměrně).

Atentát na první signální

Řada kritiků vyčítá scénáři, že je slepencem vtipů. Tomu se do jisté míry nedá oponovat. Vtipy v replikách byly ale většinou funkční, zábavné, neurážlivé, občas balancující na hraně černého humoru, ale situačně vhodné. Tedy minimálně ve fikčním světě, ve kterém se pohybujeme. Vytknout nic nelze ani režii. Andy Fehu má v portfoliu řadu komerčně úspěšných filmů, zejména pro mladší publikum (Nenasytná Tiffany, 2015; Shocky & Morthy, 2021; ONEMAN SHOW: The Movie, 2023, režíroval i spoustu epizod Odznaku Vysočina).

Hudební soundtrack se dá smrsknout prakticky na jednu populární písničku od Chinaski, která hraje ve filmu opakovaně, stejně tak i v traileru. Za zmínku stojí lokace a scénografie; restaurace byla uměle vytvořena v industriálním kulturním prostoru a Olomouc je filmařsky vděčné město s geniem loci, jenž byl ve snímku využit dostatečně.