- Reklama -

Markéta Irglová pokřtila v brněnském SONO centru své nové album s názvem MUNA. V říjnu vyrazil do světa klip k písni Fortune Teller a nás zajímalo, jak to všechno bude znít.

Předskokankou byla zpěvačka Rosi Golan, původem z Izraele, žijící současně v newyorském Brooklynu. Písničkářka s kytarou v ruce a zamilovanými songy měla naladit publikum, před příchodem Markéty. Mám však takový pocit, že české obecenstvo na indie folk nemá ty správné buňky.

Irglova 1

Když začal samotný koncert, Markéta se usadila za klavír s mikrofonem, doprovázena kytaristy Robem Bochnikem a Joe Doylem, vokály Rosi Golan a kouzelným tmavovlasým stvořením s tradičním íránským bubnem a úžasným hlasem. Když Aida Shahgashemi začala zpívat, zcela nepokrytě jsem žasla. (Zaujala i našeho fotografa a to už je co říct.) Ovládala buben ve svých rukou s velikou grácií. Stejně jako svůj hlas. Její sólo vyvolalo bouřlivý potlesk a není se čemu divit.

Písně jsou samy o sobě napsané dobře. Jemná hudba, poetické texty, ozvláštnění o dětské broukání, zvuky přírody a neobvyklé nástroje jim prospívá. Jen hlas Markéty Irglové je hodně slabý a některé věci prostě neutáhne, i kdyby chtěla. Od doby tolik diskutovaného oscarového Once se posunula sice správným směrem, ale stále ji považuji za lepší skladatelku než zpěvačku. Markétina inspirace Islandem je v hudbě výrazně znát. Musím říct, že třeba taková píseň Gabriel okouzlila i mě, kvůli počátečním zvukům přírody a jemným přechodům. Skrze text si ke mně našla cestu i Rememer Who You Are se svou naléhavostí.

Myslím, že hlavní problém s Markétinou hudbou je, že není dělaná pro koncerty, natož pak pro opravdu velké publikum. Je atmosférická a skrývá v sobě jakousi intimitu, která se na pódiu vytrácí. Kýžený výsledek jde tedy obloukem do kytek a hodně posluchačů má tendenci na svých židlích usínat. Umím si její melodie představit jako filmový doprovod, který umocňuje celkový dojem ze scény. Můžou se linout doma z gramofonu, když sedíte v křesle s nohama přehozenýma přes opěradlo a zíráte do zdi. Ale přes hodinu vás ve střehu neudrží ani za všechny peníze světa, na to je až moc konejšivá.

Z koncertu jsme si tedy odnesli hlavně dojmy z tajemné neznámé s hlasem, kterým by mohla lákat námořníky na skaliska. A taky z koulivých křesílek. Ty dělají ze SONA velice oblíbenou koncertovou destinaci – když tě nudí hudba, vždycky se můžeš jít koulet.

 

Markéta Irglová @ SONO centrum Brno, 8. 11. 2014