Den druhý
Rock for People je v plném proudu a hradecké letiště hemžící se tisíci návštěvníky zůstává přes den zalito sluncem. Druhý den festivalu přinesl pestrou škálu vystoupení, z nichž některá byla navzdory očekáváním překvapivě dobrá, jiná se naopak příliš nepovedla.
Počasí letos festivalu opravdu přeje, a řada návštěvníků tak hledala během dne úkryt před slunečními paprsky v koncertních stanech. Když Tom Grennan v cirkusovém šapitó Evropy 2 začínal svůj set, sledoval jej asi ze třetiny zaplněný stan včetně spousty na trávě usazených přihlížejících. Sympatické počínání mladého Angličana však postupně přilákalo další davy, a stan se tak během chvíle právem slušně zaplnil.
Tom Grennan a jeho indie-pop s lehkou příměsí reggae se totiž jednoznačně zařadil mezi to nejlepší, co druhý den festivalu nabídl. Zpěvák v brýlích s růžovými skly a černé košili s plameny vytvořil se svou doprovodnou kapelou ve stanu velmi příjemnou atmosféru. Předvedl skvělý hlas, který dokázal v nižších polohách řezat jako pila, ve vyšších pak zněl krásně čistě. Po každém songu Grennana diváci zaslouženě odměnili silným potleskem a hvízdáním, a jejich odezvu si pochvaloval i sám interpret.
Nadšení z Toma Grennana vystřídalo zklamání z Our Last Night na hlavní stagei. Trevor Wentworth sice běhal po pódiu ze strany na stranu a neustále s publikem komunikoval, ale tím vystoupení zachránit nedokázal.
Post-hardcoreový repertoár Američanů utrpěl zejména velmi špatným ozvučením, které způsobilo, že se hlasy obou bratrů topily ve zvuku vycházejících z nástrojů.
Screamo Trevora i čistý vokál Matta byly velmi nečitelné a nezřetelné. Navíc tvorba Our Last Night stále postrádá nějakou výraznou, zapamatovatelnou pecku. Malým zpestřením byl aspoň crowd surfing basáka a vypuštění desítek nafukovacích balónků do davu ze strany pořadatelů.
„Tak Rock for People prej 25 let, Olympic 57. Chápete to? Je to vůbec možný?“ Těmito slovy se Petr Janda přivítal se zaplněným stanem Evropy 2. Pokud se někdo organizátorům za zařazení Olympic do programu festivalu posmíval, pak musel být na místě vyveden z omylu. Nejen, že čeští rockeři svými výkony a elánem dokazovali, že ještě nepatří do starého železa, ale publikum se především výborně bavilo. Osmý den, Já, Otázky i Želva – Olympic nešetřili hity, a do rytmu tancovali jak velcí, tak i malí diváci. I tato kapela má na události tohoto typu jednoznačně své místo.
Show zcela jiného rázu předvedl o dvě hodiny později na stejném místě Tommy Cash. Estonský rapper je proslulý výstřednostmi a extravagancí a své image nepochybně dostál. Totální bizarností byl doprovodný vizuál, kde se v nepatřičných kombinacích promítlo snad úplně všechno, co člověka napadne.
V jednu chvíli byly na obrazovkách anime postavy, pak slečny stylizující se do industriální cyber fashion, Lady Gaga či prase, které se vedlo na vodítku s kočkou. Obzvlášť nechápavé pohledy si vysloužily fotografie nahých žen pózujících v řece s rybami. Ať už předváděl Tommy Cash na pódiu cokoliv, zrak většiny se upíral zejména na obrazovky.
Závěrečný segment hlavního pódia patřil Rudimental, jejichž vystoupení se nedá označit jinak než za nudné. Ačkoliv mají na triku úspěšné kolaborace s řadou interpretů včetně Johna Newmana či Eda Sheerana, jejich vlastní drum’n’bassový materiál byl prostě příliš slabý na to, aby na publikum fungoval, a přihlížející dav tak začal postupem času znatelně řídnout. Nijak nepomohl ani fakt, že se na stagei kromě pobíhajících hudebníků a dvou hostujících zpěvaček osvícených světly nedělo vůbec nic. Navíc zde znovu panoval špatný zvuk a koncert byl místy nepříjemně přebasovaný.
O neřízenou jízdu se po půlnoci postarali aspoň The Qemists na YouTube Music Stage, na které čekal plný stan a spousta dalších návštěvníků venku na trávníku, kteří byli připraveni se rozhýbat. Fúze elektroniky a rockové agresivity ve stylu The Prodigy doplněná rapem Bruna Balanta rozproudila všechny přítomné. Pro vytrvalé byla ještě na Evropě 2 do čtyř hodin ranních připravena afterparty. Poté se návštěvníci odebrali nabrat síly na závěrečný festivalový den, během kterého vystoupí například The Subways, Manic Street Preachers nebo Franz Ferdinand.
✱ Pokračování na další stránce…
