Od začátku května do konce srpna na brněnském výstavišti probíhá světová výstava Cosmos Discovery mapující dosavadní vývoj letů do vesmíru. Výstava však návštěvníky nechce jen vzdělávat v oblasti historie průzkumu kosmu – k vidění navíc nabízí desítky exponátů, které reálně vesmír navštívily.

Výstava Cosmos Discovery, která putuje od roku 2016 po evropských městech, je rozsahem největší výstavou o kosmických letech v Evropě. Návštěvníci mají možnost poznat blíže celé dějiny vesmírného průzkumu, a zároveň se v praxi seznámit s originálními exponáty i skutečnými modely vesmírných skafandrů, trysek a kol raketoplánů nebo výsadkových modulů raket.
Výstava osobitě začíná vývojem bojových raket během druhé světové války, které se staly předchůdkyněmi pozdějších vesmírných raket.

Pojítkem těchto dvou na první pohled nesouvisejících událostí, jakými je válka a objevování vesmíru, je také jeden ze zakladatelů raketového výzkumu Wernher von Braun, jemuž se výstava věnuje v několika panelech. Von Braun byl původně konstruktérem německých válečných raket.
Mimo jiné vytvořil raketu V-2, kterou Německo použilo pro odstřelování Londýna. Po válce se von Braun stal konstruktérem amerických raket, z nichž sestavil například Saturn V, který dopravil prvního člověka na Měsíc.

Nejvíce prostoru výstava věnuje postupnému objevování vesmíru, které bylo po celou dobu doprovázeno soupeřením mezi Sovětským svazem a Spojenými státy za dob studené války. Návštěvníkovi je umožněno přehledně si projít vývoj kosmických letů od raných pokusů v padesátých letech, přes první let rakety Sputnik, dobovou senzaci v podobě Jurije Gagarina až po vyvrcholení kosmické soutěže přistáním na povrchu Měsíce na konci šedesátých let.

Další etapou průzkumu vesmíru, kterou vystavovatelé připravili, jsou začátky mezinárodní spolupráce SSSR a USA. V rámci ní vznikla v osmdesátých letech původně sovětská vesmírná stanice Mir, první dlouhodobě obydlená vědecká stanice na oběžné dráze Země. A právě část obytného modulu stanice Mir si můžou návštěvníci zblízka prohlédnout. Model orbitální stanice je totiž průchozí a každý tudíž může vstoupit na palubu a prohlédnout si vnitřní vybavení. Ve stanici je navíc navozen stav beztíže, a to kvůli optickému klamu, kdy je stanice zčásti nakloněna.

Od vesmírné stanice návštěvník plynule přejde k části výstavy zasvěcené vývoji raketoplánů. Hned několik místností autoři výstavy totiž věnují vzniku prvních raketoplánů a jejich technologii vysvětlené na malých modelech. Reálné situace, jak raketoplány vzlétaly na své mise, jsou k vidění na všudypřítomných obrazovkách připomínajících historické momenty. Velkou pozornost Cosmos Discovery věnuje rakotopánu Columbia, který jako první dosáhl oběžné dráhy a celkem absolvoval 27 vesmírných misí.

Během 28. mise však raketoplán havaroval a všech sedm členů posádky tragicky zahynulo. A právě oběti vesmírného výzkumu jsou vyobrazeny na jedné z četných tabulí. Kromě posádky raketoplánu Columbia tak panel připomíná i sedm členů desáté mise raketoplánu Challenger, který byl zničen v lednu 1983 asi minutu po svém startu. Mezi další oběti vesmírných misí patřili například i astronauti vesmírné lodě Apollo 1, která vzplanula ještě na startovní rampě.

Ještě než se výstava dostane k současnosti průzkumu vesmíru, věnuje svou část také české stopě. Cosmos Dicovery totiž přichází do České republiky jako připomínka 40. výročí startu kosmonauta Vladimíra Remka. Ten se do vesmíru dostal jako vůbec první kosmonaut z jiného státu, než je Sovětský svaz nebo Spojené státy. I když od té doby už žádný Čech do kosmu nevzletěl, výstava přesto ukazuje součástky a technologie, kterými české firmy zásobují zejména Evropskou kosmickou agenturu ESA.

Poslední část vystavovatelé zasvětili současnosti a budoucnosti kosmického výzkumu. Důraz je dán zejména na průzkum Marsu, který pro člověka stále zůstává nepřekonanou výzvou. Součástí výstavy je proto i model vozidla pro průzkum Marsu Opportunity, které se účastnilo mise Mars Exploration Rover (MER). Planetární sonda je v podstatě geologická laboratoř, která se pohybuje po povrchu Marsu a zkoumá povrchové útvary. Vozidlo má šest kol, díky kterým může jezdit i po nerovném povrchu.

Zvnějšku se svým vzhledem podobá solárním panelům. Kromě sondy Cosmos Discovery návštěvníkům nabízí i pohled na skutečný kámen pocházející z Marsu. Jeho stáří vědci odhadují na asi miliardu let, což se taky projevilo na jeho ceně. Jeden gram materiálu kupce vyjde na 300–1 000 dolarů, čímž převyšuje i cenu zlata. Pokud si tedy chcete vyzkoušet, jaké asi měli pocity kosmonauti na vesmírné stanici Mir, nebo si prohlédnout řídící kabinu raketoplánu Columbia, anebo si snad chcete jen rozšířit obzory v oblasti historie vesmírných letů, brněnskou výstavu Cosmos Discovery byste si rozhodně neměli nechat ujít.

 

COSMOS DISCOVERY @ BVV, Brno