Třiatřicáté knižní tipy věnujeme knihám Nakladatelství JOTA – tentokrát se jedná převážně o ženskou četbu, i když překrásná diva Dita Von Teese zajisté potěší oko nejednoho muže. Co nás tedy tentokrát nejvíce zaujalo?
Milovníci legendární značky Gucci si rádi přečtou memoáry Patricie Gucci, která v rodinné firmě působila v osmdesátých letech. Módě se věnuje i další kniha s názvem Moje cesta a pojednává o profesní dráze Donny Karan. Dita Von Teese ve své knize prozrazuje tajemství svého úspěchu a krásy a čtenářkám radí, jak o sebe pečovat, aby byly stejně krásné jako ona.
Spisovatelka Katarzyna Bonda, jež je považována za královnu polské krimi, nabízí další psychologický a rafinovaný příběh a Jennifer Robsonová popisuje životní osudy mladé ženy, která v roce 1924 přichází do Paříže a je ihned vtažena do světa ztracené generace.
Dita Von Teese, Rose Apodaca – Vaše znaménko krásy
Současná nejslavnější burleskní tanečnice, pro niž je krása alfou i omegou jejího života, se v nové knize podělí o tajemství svého úspěchu. Svou tvář a tělo a péče o ně považuje za umělecký obor, do jehož studia se vrhá s nadšením a neutuchající energií. I díky tomu se stala hvězdou prvního formátu a nikoli jen tou „striptérkou“ či tanečnicí. Dita plní obálky i takových časopisů jako Vogue či Vanity Fair.
Na bezmála čtyř set stranách se dozvíte podrobný návod na líčení, česání, stravu i cviky, díky kterým budete vypadat stejně dobře. I když se člověk nehodlá s touto kráskou plně ztotožnit a podřídit svému vzhledu celý život, je zajímavé do tohoto světa nahlédnout. Zjistíte, že není tak povrchní, jak by se mohlo zdát. Dita přesto, že je hvězdou, trvá ve většině případů na tom, že se bude líčit a česat sama. Přiznává, že miluje krásu a krásné věci, ale jedním dechem dodává, že krásné věci neznamená drahé věci. Porcelán, z něhož pije čaj, sehnala na bleším trhu, stříbrné lžičky ve výprodeji. Dává přednost šatům ze second handu než předraženým džínám, v nichž nemáme šanci ji nikdy spatřit, leda přes její mrtvolu.
Kniha je zajímavou sondou do života, v němž vzhled zaujímá první místo, ale tak nějak nečekaně sofistikovaně. Publikace je doplněna mnoha fotografiemi Dity Von Teese – ať už v nádherných róbách či dráždivém prádle. Takže dámy, dobře ji před svými muži schovejte. Anebo ne a užijte si knihu oba.
Jennifer Robsonová – Měsíční svit nad Paříží
Píše se rok 1924 a do Paříže, vzpamatovávající se z hrůz první světové války, přijíždí mladá londýnská aristokratka Helena Montagu-Douglas-Parr. Osmadvacetiletá žena prožila nejen fatální onemocnění, ale i zrušení zasnoubení ze strany vyvoleného muže, což ji mezi konzervativní anglickou šlechtou společensky znemožnilo.
S povolením rodičů se zapisuje do ročního kurzu na pařížské výtvarné akademii a ubytovává se u své volnomyšlenkářské tety. Doufá, že v anonymním prostředí si oddechne od neustálých pomluv a možná si splní svůj dětský sen – stane se malířkou.
Město, vstávající z popela jako bájný Fénix, však přináší daleko silnější zážitky. Helena je rychle vtažena do světa ztracené generace a v kruhu amerických krajanů se setkává s avantgardními malíři, spisovateli i žurnalisty. Mezi nimi potkává Sama Howarda, novináře, pracujícího pro Chicago Tribune. Inteligentní a vzdělaný Sam, válečný veterán s pohnutou minulostí, ji fascinuje víc než jakýkoliv jiný muž, kterého dosud potkala. Ze společenského hlediska je to však naprosto nevhodný partner.
Helena si ovšem uvědomuje, že i ona se mění. Dobře vychovaná anglická dívka, kterou kdysi byla, svědomitá, poslušná a vědomá si svého společenského postavení, je navždy pryč.
V tónech jazzové hudby zvolna odplouvá starý svět a Helena musí najít nový smysl života i místo, kam patří.
Jennifer Robsonová napsala okouzlující román, který, ač je psán něžně, není přeslazený.
Postavy jsou velmi sympatické, tetičku Agnes by si přál každý. Autorčin popis francouzských reálií ve 30. letech je jedinečný, román je svým způsobem i hezkým cestopisem. Vše završuje krásná obálka knihy. Pokud hledáte oddychovou četbu pro ženy, která ovšem nepatří mezi odpad červené knihovny, sáhněte po Měsíčním svitu. Věřím, dámy, že budete spokojené.
Katarzyna Bonda – Dívka o půlnoci
Policejní psycholožka a bývalá alkoholička Saša Załuská se po absolvování univerzity v Huddersfieldu vrací do rodného Polska, aby zde se svou šestiletou dcerou začala nový život. Stačí ale jeden telefonát, který ji donutí připomenout si démony minulosti a otevřít všechny rány, s nimiž se poslední roky snažila vyrovnat.
Tajemná zakázka ji dovede až do klubu Jehla, ovládaného mafií, kde je hned druhý den, o Velikonocích, zavražděn známý písničkář, jeden z majitelů podniku. Zdá se však, že případ je komplikovanější a nitky vedou až do devadesátých let, kdy za tragických okolností zahynuli dva sourozenci.
Jak odhalit vraha, když na místě činu zůstane jako důkazní materiál jenom pach? A co všechno se skrývá v jednom starém hitu, jehož autorství je zahaleno tajemstvím?
Mezi všemi těmi Dívkami ve vlaku, Dívkami za zrcadlem, Dívkami s pomeranči a řadou dalších jejich kolegyň je kniha Katarzyny Bondy příjemným osvěžením.
Napsala poutavý psychologický thriller, který je sice ze začátku lehce rozvláčný a čtenář si na zásadní události musí nějakou chvíli počkat, ale stojí to za to. Děj má spád a notnou dávku napětí. Katarzyna Bonda si označení „královná polské krimi“ bezesporu zaslouží.
Jediné, co mi na knize moc nesedí, je výběr fontu – zejména slova s diakritikou se díky nezvyklým háčkům nečtou moc dobře, což je škoda, může se stát, že knihu nejeden čtenář odloží, protože jej po prvních pár stránkách budou bolet oči.
Donna Karan – Moje cesta
Kniha Moje cesta sleduje pracovní začátky Donny Karan na pozici stážistky u Anne Klein, zrod sedmi základních kusů ženského šatníku (které navždy změnily způsob oblékaní pracujících žen) a raketový vzestup jejich firmy. Vedle pikantních historek z branže Karan otevřeně vypráví o své problematické matce a traumatickém dětství, o svém bouřlivém milostném životě, o všech svých blízkých, o které během let přišla, a o sebeuvědomění, ke kterému dospěla právě v době, kdy dosáhla profesního vrcholu a finančního úspěchu.
Toto sebeuvědomění jí ukázalo cestu k duchovnímu objevování a sebezdokonalování. Vyzkoušela všechno: od rozvíjení vlastního potenciálu po židovskou mystiku, od terapie tichem po léčbu pijavicemi, aby, jak uvádí, nalezla „klid v chaosu“. Zároveň však prozrazuje, jak jí chaotický život nekonečnou zvědavostí a dětinskými impulsy sezonu po sezoně pomáhal navrhovat klíčové kolekce pro své světově uznávané značky Donna Karan New York a DKNY. Rovněž prodrobně popisuje, jak přesměrovala svou kreativitu do filantropické činnosti.
Moje cesta překypuje nakažlivou energií a není zdaleka jen o módním světě: je příběhem mladé ženy, která se díky své vizi a tvrdé práci stala vzorem pro ženy na celém světě – měla velké sny, bojovala za ně, měnila zavedené pořádky a přitom vášnivě milovala.
Ve jménu Gucci
Ve jménu Gucci je epický příběh lásky a ztráty, zrady a věrnosti, rozprostřený mezi Itálii, Anglii a Ameriku v nejvíce bouřlivém období šedesáti let existence rodinného podniku Gucci.
Patricia Gucci se narodila v Anglii v roce 1963, sice z láskyplného vztahu, nicméně v době, kdy zplodit nemanželské dítě bylo společensky nepřijatelné. Její narození mohlo stát Alda Gucciho kariéru. Rozhodl se proto, že nebude riskovat skandál, a ač Patriciinu matku Brunu velmi miloval, ihned po otěhotnění ji poslal do Londýna.
Zpět do Itálie se vrátila až po porodu a podařilo se jí tedy uniknout nejen zájmu médií, ale i Aldovy rodiny.
Kniha Ve jménu Gucci mapuje hluboký milostný vztah Patriciiných rodičů, opírá se o autorčiny vzpomínky, milostné dopisy, rozhovory s matkou a nikdy nepublikované fotografie. Je to zároveň i příběh Patricie, která se ze zcela izolované a před světem malé holčičky stala oficiální mluvčí značky Gucci a univerzální dědičkou otcova impéria.
Knihy zakoupíte na stránkách www.jota.cz.
Na článku spolupracovaly: Soňa Hanušová (Dita Von Teese), Šárka Hromádková (Ve jménu Gucci, Měsíční svit nad Paříží, Donna Karan, Dívka o půlnoci)
