Beletrie od Euromedie, u které si oddechnete

213

Tentokrát se zaměříme na sekci beletrie, konkrétně na dvě knihy z nakladatelství Euromedia Group.

První je kriminální román odehrávající se v psychiatrické léčebně zavedené autorky Ursuly Poznanski.

Tou druhou je pak prvotina o životě zbohatlické slečinky od mladé české spisovatelky Magdaleny Mintové.
Kterou byste si vybrali vy sami? A zvolili byste dobře?

 

Ursula Poznanski – Hlasy

Ursula Poznanski – Hlasy
S kriminalisty Beatricí Kasparyovou a Florinem Wenningerem jste měli šanci se potkat už v románech Pět a Slepí ptáci. Pokud jste však doposud neměli tu čest, nevadí. Případ zavražděného lékaře na salcburské psychiatrické klinice je nový a okolní „vycpávky“ ze života Beatrice vám rychle dojdou. Ale popravdě řečeno, snadno byste se bez nich obešli. Mně osobně plynulost vyprávěného příběhu narušovaly.

I když chápu, že i policejní vyšetřovatel je jen člověk se všemi jeho touhami a potřebami, popravdě netoužím o nich číst a odbíhat tak od hlavní linie příběhu. Přestože je zápletka zajímavě vystavěna, závěrečné rozuzlení je trochu rozpačité.

Přichází totiž z ničeho nic, a i když dává smysl, nedokážu pochopit, jak na to Kasparyová tak najednou přišla. Na druhou stranu k rozuzlení (díky všem těm vycpávkám) dochází přibližně třicet stránek před koncem knihy, takže zřejmě už nebyl moc prostor k promyšlenému jednání.

Navíc bylo třeba, aby Kasparyová jednala impulzivně a bez ohledu na vlastní nebezpečí se vrhla vrahovi přímo do náruče, aniž by si vzala jakékoli posily či někomu explicitně dala na vědomí, kam jede. Stalo by se to v reálném světě? Těžko říci, je to však spíše nepravděpodobné. Ale zde se pohybujeme ve světě fikce, kde je možné vše. Takže i to, že hlavním svědkem všech vražd je dívka, jejíž trauma je tak hluboké, že se navenek chová apaticky a vůbec nemluví. Přesto dokáže policii navést na správnou stopu, samozřejmě.

Všechny romány Ursuly Poznanski, jež doposud v češtině vyšly, se vyznačují podobně originálními zápletkami, což z nich činí zajímavé knihy, po kterých sáhne nejeden milovník krimi. Kdyby autorka upustila od všech zbytečných pasáží, vznikl by příběh, který má dynamiku a rychlý spád. Takto se jedná o pouhou oddechovku do tramvaje po cestě do práce. Trochu krimi a trochu červená knihovna.

 

Magdalena Mintová – Falešný román

Magdalena Mintová – Falešný román
Ema Studená má už pár let po škole, slaví čerstvých 27 let a jejím cílem je napsat kriminální román. Moc jí to sice nejde, ale potřebuje nějak předstírat činnost před svým otcem, který se poslední dobou zdá být vcelku nevrlý. Jako by mu vadilo, že jeho potomek místo do práce chodí po buticích a utrácí papínkovy peníze.

Nadělá, vždyť jich má ostatně dost. A tak vzniká falešný román, Emin deník, který píše na stroji, aby umocnila zdání opravdové činnosti. Jenže podezíravý rodič se obalamutit nenechá, a tak se Ema musí postavit na vlastní nohy. V bytě v dobré čtvrti, kde nájem stojí 35 000 Kč. Dárek od taťky na rozloučenou. A co dál? Ideální by bylo se dobře vdát…

Taky máte z výše uvedeného pocit, že hlavní hrdinka je prostě rozmazlený fracek a nestydatá zlatokopka žijící ve vlastní naivní bublině nereálna? A že si ji nikdy nemůžete oblíbit, protože vás co stránku bude svrbět dlaň, jak byste jí nejraději naflákali? V tom prvním máte pravdu. Ema je rozmazlenec, který má sám sebe až na prvním místě. Ale není pravda, že si ji neoblíbíte.

Falešný román je skvěle napsaný, s vtipem a jízlivostí. Díky tomu Emě propadnete a budete jí držet palce, aby veškeré její pokusy o pohodlný život za minimálního přispění dobře dopadly. Můžeme jen doufat, že i další díly, neboť Falešným románem Emin příběh začíná, ale rozhodně nekončí, se udrží ve stejném duchu a nedojde k trapnému obratu, kdy se z Emy stane napravený snob, který si uvědomí pravou hodnotu peněz a to, že nejsou všechno.

Nechť se autorka poučí z internetového seriálu Single Lady, kdy poslední díl naprosto zabil vše, co autoři pracně celou dobu budovali. Fandím nafoukané a rozmazlené Emě! Jediné neopominutelné mínus spatřuji v jazykové korekci, kdy dochází k naprosté rezignaci na rozdíly ji/jí. V celém románu se zarytě užívá jen druhého tvaru, a to i tam, kde je to samozřejmě špatně. Doufejme, že Falešný sňatek, který vyjde na jaře, už bude dokonalou knihou v každém ohledu.

Obě knihy zakoupíte na stránkách www.knizniklub.cz.