Within Temptation na novém albu vzdorují nejenom svému zajetému stylu

Nizozemští Within Temptation se po pěti letech vrací s novou studiovkou s názvem Resist. Symfonický metal na ní už definitivně ustupuje elektro aranžím a popovým refrénům. Naštěstí kapela nezanevřela na skutečné nástroje a pořád to umí parádně rockově rozjet. A hlavně – většina skladeb má originální myšlenku.

Within Temptation si své přední místo v okruhu symfonic metalových kapel s ženským zpěvem v hlavní roli drží téměř dvě dekády. První čtyři desky vynikaly vysokým vokálem zpěvačky Sharon den Adel, orchestrálními prvky, sbory i gotickým nádechem. Od alba The Unforgiving (2011) však bylo znát, že se kapela chce hnout ještě jiným směrem, více melodičtějším a popovějším. Na další studiovce Hydra (2014) to znovu potvrdila, a tak nás celkový zvuk novinky příliš nepřekvapí, i když kapela šla ještě dál a symfonický metal záměrně zapomněla někde v minulosti.
Čemu vlastně kapela vzdoruje, proč Resist? Možná její členy těší, že se jim podařilo vstát z popela. Po vydání desky Hydra kapela tak trochu vyhořela, chyběly nápady na metalové pecky.

Sharon si svou kreativitu nakonec vybila na popové desce svého nového projektu My Indigo. V té době zřejmě načerpala síly a rozpad skupiny se nakonec nekonal. Oficiálně byl název alba odvozen od vzdoru, se kterým bychom se měli postavit velkým mocným institucím, co ovládají naši společnost a naše životy. To je hrozba linoucí se každým tónem desky. Kapela nás nabádá, abychom se osvobodili a proti tomuto diktátorství společně bojovali.

Within Temptation na své sedmé studiovce využívají všechnu svoji sílu a přednosti. Zpěvačka zabrousí do velmi nízkých i vysokých poloh, v každém jednotlivém tónu je cítit její obrovská jistota. Orchestr ani klasické metalové riffy na albu neuslyšíte, pokud po nich zatoužíte, můžete si maximálně stále dokola pouštět staré desky. Ovšem zde už se kapela přesunula do úplně jiných vod. Inspiraci našla u umělců jiných žánrů, v působivých popových refrénech a basových linkách. Nezanevřela však na svoji temnou a smutnou stránku, doplnila ji futuristickým hávem a stvořila desku plnou silných melodií, emocí i zdařilých textů.

Obě klipovky – skladby The Reckoning a Raise Your Banner – byly vypuštěny do hudebního světa dávno před samotným vydáním celé desky. Pokud si posluchači udělali obrázek o albu jen z nich, možná budou překvapeni. Obě zní naprosto odlišně od ostatních. Jedná se o dvě rockové vypalovačky se silnými refrény. Hned ze začátku nám tedy Within Temptation servírují to nejlepší z celého alba. V obou písních se objevují zajímaví hosté, v The Reckoning uslyšíme Jacoby Shaddixe z Papa Roach, v Raise Your Banner hostuje Andreas Fridén z In Flames, což oběma skladbám dodává zajímavý prvek, i když by se bohatě obešly i bez něho.

Skladba Supernova zaujme silnými elektro prvky, což jistě nebude po chuti úplně všem fanouškům. Tenhle song se vám ovšem zadře pod kůži svým snadno zapamatovatelným refrénem a celkovou sílou melodie. Rozhodně se jedná o zajímavý krok kapely a v jejich repertoáru se Supernova určitě neztratí. Stejně tak Firelight není nic, co byste čekali zrovna od Within Temptation. Pomalejší tempo melancholické písně jako by vypadlo z rok starého alba Sharon My Indigo. Skladbu svým vokálem doplnil belgický zpěvák Jasper Steverlinck.

Tito Nizozemci byli vždy silní ve skládání působivých balad – a nejinak je tomu na Resist. Mercy Mirror je dokonalé spojení starých temných Within Tempation i těch nových moderních a popových. Jednoduchou stavbu písně postavenou na klávesách Martijna Spierenburga pozvedá zpěvaččin jemný hlas do nebeských výšin. Naopak ve skladbě Endless War nám Sharon neuvěřitelnou silou a variabilitou svého vokálu naprosto vypálí rybník. Jistě se jedná o jeden z vrcholů alba, kde slyšíme mix nejrůznějších žánrů, sbory, silné bicí, jemné klávesy i další originální prvky, ovšem vůbec nepůsobí přeplácaně.
Troufám si říci, že k sedmému albu Within Temptation si najdou postupně cestu všichni věrní fanoušci, i když pro někoho bude možná trochu spletitá. Rozhodně se nejedná o temné gotické album, ale moderní pop metal, který zní až neuvěřitelně dobře. Samozřejmě se i zde najdou slabší místa a skladby, které příliš neoslní, ale po přeplácaném předchozím albu Hydra je Resist krok správným směrem.