Divadlo U Hasičů i nadále uvádí legendární hru amerického autora Roba Beckera, nesoucí název Caveman (v originálu Defending the Caveman), show jednoho muže o rozdílnosti i podobnosti obou pohlaví a o tom, jak jejich soužití probíhá a na čem se zadrhává.

Zná to každý – některé věci prostě své drahé polovičce nevysvětlíte, bez ohledu na to, zda jste žena, či muž. Bahno rozšlapané po předsíni. Neschopnost najít cokoliv, co zrovna hledáte, ať už v ledničce (tam především) či kdekoliv jinde. Voda rozlitá po podlaze v koupelně. Sponky do vlasů všude po bytě. Nedostatek zájmu. Nedostatek nezájmu. A tak dále.

O tom a nejen o tom pojednává geniální směsice divadelního představení, stand-up comedy, sebeanalýzy a terapeutického sezení pro všechny zúčastněné. Autor, jenž dříve sám v Cavemanovi osobně účinkoval, si se svým nejlepším dílem vyhrál do těch nejhlubších detailů a po třech letech práce jej úspěšně dovedl pokud ne přímo k dokonalosti, tak minimálně k něčemu, co se takovému stavu velmi těsně přibližuje. Nic o tom nesvědčí lépe než fakt, že prakticky všichni v sále (včetně autora tohoto článku) se po celou dobu představení svíjeli v záchvatech živelného smíchu a veselí.

caveman-1

Hra měla premiéru v San Francisku v červnu roku 1991, tedy před pětadvaceti lety, a od té doby nezestárla ani o chloupek. Ostatně, je vysoce pravděpodobné, že by stejný úspěch sklidila i mezi světovými válkami, v antickém Řecku či v jeskyních skutečných pralidí. Právě její neokázalá jednoduchost a naprostá lidovost – pokud nejste mnich od dětství zavřený v cele, nemůže se stát, že byste hru nepochopili – jsou klíčem k úspěchu a podmanivosti Cavemana.

caveman-2

V domácím duchu

Pro našince, odkojeného Cimrmany, Švejky, Pelíšky a českým humorem a vtipem obecně, je inscenace dvakrát tak blízká a mazlivá. Jde o humor do určité míry sprostý, ale zároveň velmi, velmi vysoký – a takový má naše kultura přesně ráda. Nebere si servítky, ale zároveň není hrubý a nesnaží se urážet, naopak. Cavemanem prostupuje touha nikoliv rozdělovat muže a ženy na dva neslučitelné kmeny, ale naopak pomoci nalézt jim společnou cestu k sobě a svým odlišnostem, vzájemnému nepochopení navzdory.

caveman-3

Variace hry, jakou představuje Divadlo U Hasičů, je až poeticky minimalistická. Jevištěm je holý kruh o průměru sotva čtyři metry, doprovod tvoří improvizované rekvizity, jaké by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Přesto zůstává věrná své původní anglické předloze. Může si tuto jednoduchost dovolit, neboť v čem se scéně nedostává pompéznosti a prudkosti, v tom jich naopak herci, kteří se alternují, nabízí přehršel.
Jeskynní muže má divadlo dva, Jana Holíka z plzeňského Divadla J. K. Tyla a k němu Jakuba Slacha z Ypsilonky. Ačkoliv autor tohoto článku měl to potěšení spatřit pouze výkon Jana Holíka (který si v této roli 5. listopadu střihl již 1000. reprízu), není pochyb o tom, že i Caveman v podání Jakuba Slacha se těší stejné kvalitě. Konec konců, Slacha pro tým Divadla U Hasičů doporučil právě jeho nynější spoluherec.

caveman-4

Holík je jako pračlověk, vypravěč, vtipálek i bezradný muž dnešní i jakékoliv jiné doby nejen zcela uvěřitelný, ale zároveň naprosto přirozený. Z jeho výkonu lze jasně vidět, že si Cavemana užívá a že se ztotožňuje s jeho poselstvím i formou, v jaké je předáváno.
Stojí tedy Caveman za zhlédnutí? Pokud máte alespoň trošičku v oblibě humor založený na kontrastu, na životních zkušenostech sebe i vypravěče a na skutečných, byť přikrášlených situacích, pohladí vás po duši. A pokud nemáte, jděte i tak. Třeba si k němu prostřednictvím jeskynního muže najdete cestu.

 

Divadlo: Caveman

Autor: Rob Becker (původní název Defending the Caveman)
Režie: Patrik Hartl
Hrají: Jan Holík/Jakub Slach
www.caveman.cz

PŘEHLED RECENZE
Režie/Dramaturgie
10
Zpracování
10
Výprava
8
Herecké výkony
10