Dokument: Muž zbavený tíže (2021). Hodina výtvarné výchovy

4. 12. 2021

402

Tvorba výtvarníka Kamila Lhotáka má v sobě něco zvláštního. Jeho specifický styl i tématika pozorovatele doslova fascinují. Dokument Muž zbavený tíže se pokouší diváka vtáhnout do jeho magického světa. Jen škoda, že režisér Josef Císařovský zůstává věren české dokumentaristické tradici a vše zarámuje do formátu hodiny výtvarné výchovy. Velmi zajímavé obsahem, ovšem formou téměř nezábavnou. Naštěstí pár nadějných momentů tu je.

Uzavření škol a distanční výuka v plné nahotě nasvítila jednu z největších slabin českého – jinak velmi kvalitního – školství. Protože výklad, který děti ještě s vypětím všech sil zvládnou poslouchat při sezení ve třídě, se přenesený do on-line světa stává k uzoufání nudným. Nelze upřít, že se učitelé snaží předat informace, často i velmi zajímavé, jen forma je už pár desetiletí přežitá. A přesně na tohle si vzpomenete, když sledujete nový dokument režiséra Josefa Císařovského nazvaný Muž zbavený tíže, který na plátně představuje život – a také dílo – výtvarníka, ilustrátora a velkého fanouška motorů i létání Kamila Lhotáka.

Za tajemstvím ohrady snů

Kamil Lhoták patří dnes k nejžádanějším českým výtvarníkům, a to zdaleka nejen u nás. Jeho styl je nezaměnitelný a jeho díla jsou poznatelná hned na první pohled. A co víc, mnoho z nás jej vstřebávalo již od malička díky skvělým ilustracím knihy Adolfa Branalda Dědeček automobil. Tahle spolupráce nebyla úplně náhodná. Automobily, motocykly a spalovací motory vůbec fascinovaly totiž Kamila Lhotáka již od mládí. Tehdy, ještě jako student, objevil kdesi v Nuslích, na břehu Rokytky, tajemnou ohradu s pozůstatky staré autodílny. Na dvoře za ní se postupně rozpadala řada skvostů automobilové historie. A právě průniky za tuto ohradu otevřeli tehdy ještě malému Kamilu Lhotákovi úplně nový svět.

Se spolužákem začali vydávat ručně kreslený časopis, který Lhoták doprovázel detailně úžasně zvládnutými kresbami starých automobilů, ale také letadel. A když k tomu přidáme, že byl ještě svědkem zřícení horkovzdušného balónu Kysibelka během Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891, asi už se nemůžeme divit obsahu jeho kreseb. Ani tomu, že je nacházíme u řady Verneovek a také pohádek o mašinkách. Vše, co jezdilo a létalo, byla jeho celoživotní láska, auta, která kreslil, znal skutečně do detailů, možná tady se skrývá ono tajemství přitahující pozornost fanoušků moderního výtvarného umění.

Školní hodina (vlastně hodina deset)

Režisérovi dokumentu Muž zbavený tíže se podařila skvělá věc, dal dohromady obrovské množství zajímavého materiálu a dokázal ho nahustit do pouhých sedmdesáti minut. Možná i ten, kdo zatím k Lhotákovi přistupoval trochu s odstupem, začne přemýšlet, že by zkusil zajít do galerie. Tedy, pokud udrží pozornost. Přitom má ale Josef Císařovský slibné momenty, hrané kousky dokumentující pronikání dvou chlapců za tajemnou Ohradu snů podkreslené citacemi z Lhotákových zápisků vypadají velmi zajímavě. Škoda, že jsou jen krátkými záblesky, a že jakýkoli náznak dynamiky je okamžitě pohřben pod nánosem školometského vyprávění.

V tomto směru exceluje zejména Lhotákův monografista Libor Šteffek, který často pózuje u Lhotákových obrazů a ze všeho nejvíce připomíná průvodce v muzeu. Ovšem takového, který dostává bonus za každého uspaného návštěvníka. Jeho povídání, byť obsahově poměrně zajímavé, opravdu ze všeho nejvíce připomíná hodinu výtvarné výchovy. Až se divák v kině začne trochu vrtět z obavy, aby na konci nepřišlo přezkoušení nebo jen takový malý testík. Naštěstí ale Šteffek ve filmu není jediný a povídání publicisty Jana Králíka, a především malířova syna Kamila Lhotáka juniora s jeho jemně ironickým smyslem pro humor (který prý zdědil po otci) přece jen dokáže alespoň trochu polechtat smysly a udržet pozornost. Aspoň prostředí se mění a momenty, kdy stojí syn v ateliéru svého otce a vzpomíná na chvíle s ním, jsou skutečně silné. Stejně tak, jako když zavítá do otcovy milované oblasti Českého středohoří. K více než světlým momentům snímku pak patří také návštěva tiskařské dílny, kde vznikaly ikonické grafiky a povídání tiskaře Martina Boudy. Zkrátka, kdo vydrží formu, bude obsahem nadšen.