V životě Adama se toho najednou seskupí docela dost. Nejprve zjistí, že jeho žena čeká dítě, a týden na to mu lékař sdělí neúprosnou diagnózu. Zbývá mu pár týdnů života. Autorská dvojice Ladis Zeman a bývalý skvělý freestylový motokrosař Libor Podmol se po trojici dokumentů pustila do hraného filmu. Jenže ten obvykle potřebuje scénář.

Jak se vyrovnat s vidinou vlastní blízké smrti je tématem mnoha knih, filmů a studií. A vlastně žádná nenachází odpověď v situaci Adama, který se dozví, že trpí nevyléčitelnou nemocí a během následujících týdnů nebo dní zemře.

Útěk před realitou

Je to životní paradox, patnáct let se Adam snaží se svou manželkou o zmiňované dítě. Nejde jim to, a tak podstoupí oba celou řadu vyšetření. Najednou se dozví, že to jde, dokonce lépe, než doufali. Manželka mu oznámí, že je skutečně těhotná. Jenže během těch mnoha vyšetření lékaři zjistí i něco jiného než to, že je Adam plodný. A tak se asi týden poté dozvídá krutý verdikt: své dítě nikdy neuvidí. Trpí totiž nemocí, která postupuje velmi rychle a spěje k neodvrtanému konci během pár týdnů. Možná i méně.

Mnoho lidí by se zhroutilo, jiní by chtěli zbývající čas věnovat těm, které milují. Ne tak Adam, ten v noci prchne z manželské postele a vydá se na cestu kolem světa. Na cestu, kterou chce sám sobě – a také svému dítěti – dokázat, že není takový suchar, jakým se zdá. Rozhodl se totiž, že z cesty pořídí deník a zanechá jej potomkovi jako svůj odkaz. Začne v Dánsku a pak už jde tam, kam ho nohy nesou. A všude natáčí vzkazy na video. Vlastně takové nezvyklé rozloučení s někým, koho ještě nepoznal, nepozná, a kdo se ještě ani nenarodil.

Přehlídka klišé a melodramatických vět

Libor Podmol je milý, docela bezprostřední chlapík, jako hodně sportovců, kteří už nemusí nikomu dokazovat svou příslušnost mezi nejlepší na světě. Vlastně je to povahou takový lidový bavič.  Pro úplnost dodejme, že dvakrát vyhrál na X-Games a má na kontě také několik stříbrných a bronzových medailí z mistrovství světa, to vše ve freestyle motokrosu, kterému dal i svůj originální skok Surfer Flip. S Ladisem Zemanem natočil už tři dokumentární filmy, nyní se tahle – přiznejme trochu střelená – dvojice pustila do natáčení hraného filmu. A nevybrali si zrovna lehké téma, na umírání si vylámala zuby už řada hodně renomovaných tvůrců. Tým tvořili jen oni dva, Libor Podmol v hlavní roli a Ladis Zeman za kamerou. Pokud vám ve výčtu chybí scenárista, správně jste odtušili hlavní slabinu tohoto filmu.

Je z něj totiž cítit spousta nadšení, zápalu pro věc i chuti zkusit něco nového, ale tím to končí. Protože Podmol opravdu není herec, ale to by nebylo ještě to nejhorší. Jedním z kmotrů na premiéře v pražském Cinestaru byla také bývalá pornohvězda Robert Rosenberg. A nutno přiznat, že i on musel aspoň tušit, že i většina jeho filmů měla propracovanější scénář a smysluplnější dialogy než právě snímek Adam a jeho cesta. Protože neumělé chování Podmola před kamerou by se asi ještě dalo docela snadno přehlédnout, ovšem většina jeho promluv ve video deníku, stejně jako dialogy s komparzisty, jsou totiž přehlídkou naprostého zoufalství. Více klišé a melodramatičnosti se do vět asi nedá napasovat.

Dokonce i logika dostává pořádně na frak. Adam údajně utíká týden po tom, co manželka zjistí, že je těhotná. Ale při svých promluvách už jasně ví, že čeká dceru. Což upřímně, záhy po zjištění těhotenství, odhalí jen málokdo. Stejně během desetihodinového letu z Dánska do New Yorku museli nejspíše započítat i nějaký ten přestup. A takhle by se dalo pokračovat, pravda, nejde o nic zásadního, vlastně to v hraném filmu může být jedno, jenže ony i ty oslí můstky spojující jednotlivé destinace jsou takové dost křehké.

Skoro to dělá dojem, že si tihle dva prostě chtěli zablbnout a zacestovat, což se jim povedlo. A dlužno říci, že Zeman, který se označuje za kreativce, má opravdu dobré oko pro povedený záběr. Kdyby oba film Adam i Zeman natočili film jako cestopis, nebo prostě němý snímek, byl by naprosto skvělý. Protože úžasných záběrů na krajinu a okolí je tady opravdová spousta. Podívaná je to skutečně parádní, navíc tvůrci docela dobře vybírali místa, kde natáčet, a mnohdy jde o opravdu zajímavé pohledy. Škoda, že tenhle dojem pak shodí prohlášení ve stylu: „Miláčku, nikdy si od nikoho nenechávej říkat, co máš dělat.“

Divadelní promluvy a beseda

Libor Podmol je prostě živel, a tak se nejenom – bez větších zkušeností i peněz – pustil do hraného filmu, ale ještě se rozhodl, že to nebude tak obyčejný film. A tak několik speciálních promítání v kinech řetězce Cinestar dostane rozšířenou podobu. Na začátku a na konci se Podmol promění v Adama a přednese před publikem dva monology. První je bohužel totožný s tím, co říká Adam i na plátně, druhý film uzavírá. I když se snaha sdílet nitro hlavního hrdiny s diváky napřímo dá pochopit, je Podmolova herecká nezkušenost v divadelním výstupu ještě znatelnější než ve filmu, a tak působí trochu křečovitě.

Vše se mění, když může být Podmol, ale i Zeman, najednou sám sebou a nemusí se stylizovat do Adama. Najednou je opět bezprostřední a zábavný. Sice někdy sklouzává až trochu k prvoplánové řachandě povídání u piva, ale to může určité skupině diváků naopak velmi vyhovovat. A tak závěrečné povídání vlastně příjemně zlepší celkový dojem. Vyzkoušet si to můžete 3. 9. v Plzni, 17. 9. v Liberci, 18. 9. v Ostravě a 15. 10. v Hradci Králové. V listopadu pak můžete dvojici potkat ještě v Olomouci (12. 11.) a o den později v Jihlavě. Tour končí v kině CineStar Praha Anděl 3. 12.

FILM: Adam a jeho poslední cesta

Režie: Ladis Zeman
Kamera: Ladis Zeman
Účinkují: Libor Podmol
WWW: cinestar.cz

PŘEHLED RECENZE
Příběh
1
Herecké výkony
1
Vizuální zpracování
10
Hudba
6
recenze-film-adam-a-jeho-posledni-cestaKdyby se dvojice Libor Podmol a Ladis Zeman nerozhodla pouštět se do hraného filmu, ale natočila cestopis, byl by nejspíše skvělý. Jenže snímek Adam a jeho cesta je hraný, a nějak se zdá, že si ani jeden z protagonistů neuvědomil, že takový film potřebuje scénář a aspoň trochu přemýšlení nad dialogy. Protože poskládat zajímavé a často uchvacující záběry z několika míst světa – Dánsko, Faerské ostrovy, New York, Las Vegas a Srí Lanka – prostě v tomhle případě nestačí. Jenže Adam a jeho cesta má hrubý příběh – umírám a chci natočit odkaz pro svou dceru – ale to je bohužel vše. Dialogy postrádají nejen nějakou nit, ale chvílemi i smysl, a tak zbývá jen mnoho prázdných klišé a melodramatičnosti založené na blížící se smrti. Podívaná je to ale pěkná a navštívit jednu z projekcí za osobní účasti Libora Podmola s následným filmem o filmu najednou ukáže, že tenhle chlapík umí být bezprostřední a zábavný, ne jako ve filmu Adam a jeho cesta.