Náklonnost vídeňských dam z vyšší společnosti k umělcům patřila zřejmě ve Vídni na přelomu 19. a 20. století k dobrému bontonu. Vzpomenete ještě na skvělou Dámu ve zlaté? Film z roku 2015 odkrývá vztah Adele Bloch-Bauerové a excentrického Gustava Klimta. Ovšem kam se Klimt hrabe na začínající Oskara Kokoschku, jemuž perverznost přímo tryská nejen z děl, ale i z očí. Není až tak překvapivé, že zaujme volnomyšlenkářskou Almu Mahlerovou, mimochodem i ona prožila krátký románek s Klimtem. Ta si totiž umí vychutnat život plnými doušky. A koprodukční snímek Alma a Oskar to rozhodně neskrývá. Spíše naopak.
Rakouská spisovatelka Alma Mahlerová žije s téměř o dvacet let starším Gustavem Mahlerem už od počátku minulého století. Za tu dobu se její svět hodně promění. Její umělecké plány pomalu směřují do ztracena. Tak jako většina géniů, i Mahler soustředí skoro veškerou pozornost na sebe, pro ambice jeho manželky (ale přiznejme si, že i pro kohokoli kolem) prostě už nezbývá prostor. On je tou hvězdou a jeho potřebám se musí přizpůsobit vše. Třeba i východ slunce, když to bude nutné. Almu to postupně sžírá. Ale ještě horší je pro ni možná nedostatek fyzického kontaktu. Vždyť je jí těsně přes třicet a je plná sil i hořící touhy. Není proto divu, že hledá útěchu v náručí jiných mužů.
Nejžádanější vdova Vídně
Zdravotní stav Gustava Mahlera se postupně horšil. Navíc od roku 1908 působil v Metropolitní opeře v New Yorku. Jeho mladá manželka pobývala častěji v Evropě a někdy v roce 1910 se setkala s okouzlujícím architektem Walterem Gropiusem a jeho šarm, ale – přiznejme si – i očekávání velké kariéry Mahlerovou nemohlo neokouzlit. Rozvinul se mezi nimi velmi vášnivý vztah, ovšem Alma rozhodně neuvažovala o tom, že by přestala být Mahlerovou. Jenže muži jsou tak majetničtí. A tak jednoho dne dorazí na Mahlerovu adresu v newyorském hotelu zvláštní dopis. Adresátem je on, ovšem obsah je určen Almě. Těžko říct, jestli taková věc mohla způsobit rozvinutí streptokokové infekce. Ale buď jak buď, Alma Mahlerová je několik týdnů poté skutečně volná. Jen asi jinak, než si Gropius představoval.
Velmi záhy se ukáže, že jeho naděje jsou poněkud plané. Alma je totiž na svou dobu velmi emancipovaná a volnomyšlenkářská žena. Svazovat konvencemi se rozhodně nenechá, stejně jako si znovu linkovat život manželem. Co víc, má ráda sex. Opravdu ráda a nečekaně nabytá svoboda jí dává prostor si jej užít. Mladičký Oskar Kokoschka se do její blízkosti dostává ve správnou chvíli. Je mu pětadvacet a vody vídeňské společnosti – jakkoli moderní a pokrokové – dokázal svými díly pořádně rozčeřit. Budí odpor, ale současně mu někteří věští velkou budoucnost. Možná právě jeho excentričnost přitáhne její pozornost. Nebo prostě jen vycítí, že v jeho nitru hoří stejný chtíč, jako ten její. Ovšem, jak to tak bývá, i když se dvě nonkonforní povahy přitahují, jejich soužití nebývá právě poklidné.
Hodně nahoty, ale i slušná dynamika
Úvodní srovnání s Dámou ve zlatém není úplně přesné, filmy sice propojuje podobné téma (i když v tom prvním je spíše v druhém sledu), jinak je ale Alma a Oskar snímkem úplně jiným. Velmi dráždivým ve všech rovinách a významech toho slova. Zejména prostřední pasáž filmu týkající se vztahu Mahlerové s Kokoškou nešetří erotickými scénami ani explicitním zobrazením sexu. Dokonce člověka napadne, že scenáristická dvojice Hilde Bergerová a Dieter Berner se musela chvílemi vžít do postupů svých kolegů při psaní scénářů pro pornografické snímky. Skoro totiž vypadala, že krátké dějové epizody jsou jen – pokud možno co nejkratším a nejjednodušším – propojením k další sexuální scéně. V ostatních částech filmu ale dokázali oba autoři vystavět zajímavý a květnatý příběh, který i přes občasné zpomalení dokáže udržet divákovu pozornost.
Postavit tedy film Alma a Oskar na úroveň porna by bylo opravdu hodně nepřesné a až urážlivé. Protože tady má sex své velmi důležité místo, slouží velmi rafinovaně k dokreslené svobodomyslné mysli Almy Mahlerové. Její představitelka Emily Coxová si roli opravdu vychutnává ve všech směrech. I v nahých či sexuálně explicitních scénách působí velmi uvolněně a vžít se do pocitu nekonvenční Mahlerové jí zjevně nedělá problém. Stejně dobře ale zvládá i vážnější scény. To Valentin Postlmayr jako Kokoschka je trochu v jejím vleku a zejména ve vypjatých scénách trochu pokulhává. Za zmínku stojí také Wilfried Hochholdinger (objevil se například v X-Manech a Hanebných parchantech) v roli i v Česku velmi dobře známého architekta Adolfa Loose, velkého obdivovatele (a možná víc) Mahlerové, stejně jako českou stopu v podání Táňi Pauhofové, která si zahraje nejlepší přítelkyni Almy Mahlerové Lilly Lieserovou. Ve snímku se mihne také nedávno zesnulá sopranistka Patricia Janečková.
FILM: ALMA A OSKAR
Režie: Dieter Berner
Scénář: Hilde Bergerová, Dieter Berner
Střih: Christoph Brunner, Britta Nahlerová
Kamera: Jakub Bejnarowicz
Hudba: Stefan Will
Zvuk: Ted Teske
Účinkují: Emily Coxová, Valentin Postlmayr, Tatiana Pauhofová, Anton von Lucke, Wilfried Hochholdinger, Virginia Hartmannová, Gerald Votava, Cornelius Obonya, Mehmet Ateşçı, Marcello De Nardo, Johanna Orsini-Rosenbergová, Brigitte Karnerová, Lilo Grünová, Roland Koch, Walter Kobéra, Johannes Rhomberg, Jeff Ricketts, Patrick Seletzky, Heiko Senst, Werner Strenger, Zlatko Teskere, Daniela Voráčková
www.cinemart.cz
