Konečně se v DC dočkali! Přestože Aquaman kopíruje několikrát ohranou scenáristickou šablonu a zároveň trochu vykrádá konkurenčního Thora, dokáže strhnout divákovu pozornost a skvěle pobavit. Oproti předchozím snímkům DCEU (DC Extended Universe) má Aquaman obrovskou výhodu – vizuální efekty. Díky tomu se tvůrci nemusí bát, že by v souvislosti s ním bylo užito již zavedené označení pro filmy tohoto propojeného vesmíru – digitální bordel.

Jedná se o klasický origin, ve kterém poznáváme původ hrdiny. Aquaman, civilním jménem Arthur Curry, to neměl jednoduché už od narození. Jeho matka, dědička trůnu podmořského světa, uprchla před domluveným sňatkem a voda ji vyvrhla u majáku, který střežil Arthurův otec. Oba se do sebe zamilují a narodí se jim dítě. Napůl člověk, napůl Atlanťan.

Matka musí poté syna opustit, proto Arthur vyrůstá bez ní. V dospělosti využívá své schopnosti (dýchání pod vodou, nadlidská síla, nelze jej zranit obyčejnou zbraní) v boji proti pirátům a ochraně všech lidí, kteří se octnou na moři v ohrožení života. V tom se objeví krásná princezna Mera a žádá ho, aby opustil rodnou vesnici a vydal se s ní do hlubin oceánu. Jeho nevlastní bratr totiž usedl na trůn Atlantidy a hodlá vyhlásit válku lidem.

DC Extended Universe

Módu vesmíru propojeného několika filmy odstartovalo před deseti lety studio Marvel a nutno říci, že se jedná o extrémně úspěšný projekt. DC Comics jsou největšími konkurenty na poli komiksů, proto se ve filmovém průmyslu čekalo na jejich odpověď v podobě pohyblivých obrázků. Od Muže z oceli (první snímek DCEU) uplynulo pět let. Snímek byl přijat vlažně, ovšem stále se na něm dalo stavět. Hlavní trumf měli tvůrci přece stále v rukávu. Tím měl být dva roky starý Batman vs Superman: Úsvit spravedlnosti.

Nejslavnější hrdinové bok po boku poprvé v historii hraného filmu. Z toho byl ovšem katastrofální propadák ve všech ohledech a ve Warner Bros. začali troubit na poplach. Následující Sebevražedný oddíl soustředící se na úplně jiné postavy DC Comics dopadl vzhledem k očekáváním uspokojivě, ale pro další připravované snímky – Wonder Woman a Ligu spravedlnosti – byly přichystány obrovské úpravy. Prvně jmenovaný snímek přinesl záblesk naděje, ovšem druhý veškeré šance na úspěšný filmový vesmír po vzoru Marvelu zřejmě definitivně pohřbil. A do tohoto zmatku přichází Aquaman. A o pohřbení slyšet nechce.

Přestože je Aquaman součástí tohoto univerza, je svým způsobem samostatný. Za celý film je slyšet jediná narážka na Ligu spravedlnosti, ale během okamžiku se toto téma utne. Proto i divák, který se s komiksovým superhrdinou (případně s celým fikčním světem) setkává poprvé, nemusí mít strach, že by se v příběhu ztrácel.

Fantasy pohádka aneb DC Thor

Přechozí DCEU filmy nechtěly být popkornovou zábavou jako filmy z MCU (Marvel Cinematic Universe). Tento přístup se ale zatím nevyplatil, proto Aquaman přichází s něčím novým. Rozmáchlý podmořský svět s vlastní historií, mytologií, zákony a tradicemi připomíná marvelovský příběh prince Asgardu Thora. Trochu arogantní, volnomyšlenkářský a mimořádně cool týpek, který má nárok na trůn ve svém světě. Další paralelou může být bratrovražedný souboj nevlastních bratrů, či vyrůstání bez matky.

Co se týče příběhu, nečekejte něco přelomového. Aquaman jede podle klasického schématu, kde všichni dokážeme předpovědět, co bude následovat. Pokud tedy chcete vypnout a uvolnit se, je podvodní hrdina správnou volbou. Úžasně vykreslený podmořský svět Atlantidy je podpořen akčními scénami, které minimálně na velkém plátně berou dech. Režiséru Jamesi Wanovi se také daří optimálně skloubit romantické a akční scény. Angažování australského režiséra, který stojí například za rozjezdem hororové série Saw nebo rozlučkou Paula Walkera v Rychle a zběsile 7, bylo klíčovým krokem producentů, aby vytáhli maximum z jednoduchého scénáře.

Hlavní roli svalnatého strážce moří ztvárnil havajský rodák Jason Momoa, známý především jako Khal Drogo ze Hry o trůny. V komiksech je Aquaman sice krátkovlasým blonďákem, Momoa však svým exotickým a zanedbaným vzhledem dává roli daleko větší šmrnc.

Herecké obsazení bývá v komiksových filmech hvězdné a lákavé a jinak tomu nebylo ani v tomto snímku. Arthurovu matku si s chutí střihla Nicole Kidman, v roli jeho učitele poznáme Willema Dafoea, princeznu Meru si zahrála texaská kráska Amber Heard, jako její otec se představila hvězda akčních filmů Dolph Lundgren a Patrick Wilson ztvárnil hlavního záporáka, nevlastního bratra Orma.

Digitální bordel nikdy víc

James Wan také zvládl ukočírovat něco, co se jeho režisérským kolegům v předchozích DCEU filmech nepovedlo. Závěry filmů byly vždy poznamenány katastrofálními vizuálními efekty, které dokázaly znehodnotit sebelépe napsanou epickou akci. Jelikož se většina filmu odehrává pod vodou, je zapotřebí daleko více triků než v předchozích snímcích. Štábu se však povedlo vyjít z tohoto souboje vítězně a v kině veškeré efekty nepůsobí jako špatná počítačová hra.

Hodně jsem se těšil na soundtrack. Během Aquamanovy samostatné scény v Lize spravedlnosti byl použit tvrdý rockový úryvek, který k jeho rebelské povaze seděl dokonale. Proto jsem doufal, že v podobném duchu se ponese i jeho samostatný film. To se ale nestalo, přesto věřím, že většinově bude soundtrack vnímán pozitivně. Celý snímek prokládají moderní melodie navzdory tomu, že je v posledních letech populární sázet na starší hity.

 

Film: Aquaman

Režie: James Wan

Scénář: David Leslie Johnson-McGoldrick, Will Beal
Střih: Kirk M. Morri
Kamera: Don Burgess

Hudba: Ruper Gregson-Williams
Hrají: Jason Momoa, Amber Heard, Patrick Wilson, Nicole Kidman, Willem Dafoe, Dolph Lundgren, Yahya Abdul-Mateen II, Randall Park a další
www.freeman-ent.cz

PŘEHLED RECENZE
Příběh
5
Herecké výkony
7
Vizuální zpracování
9
Hudba
7