- Reklama -

Když se dva mladí muži rozhodnou žít spolu a vzájemně se do sebe zamilují, je to dnes už běžné. Ostatně, takových situací zažíváme hodně. Jenže ve filmu Chvění se do jiného muže nezamiluje nezkušený mladík, ale otec od rodiny žijící na guatemalském venkově v silně katolické rodině. Režisér Jayro Bustamante si rád vybírá příběhy lidí, které nás nutí hodně přemýšlet. Možná více o sobě než o nich.

Pablo je na první pohled sympaťák. Pracuje jako finanční poradce a bydlí v pohodlném velkém domě se svou ženou, dvěma dětmi i několika sluhy. Zkrátka taková běžná guatemalská středostavovská rodina žijící kus od města. Ostatně sem jezdí Pablo do práce každý den.

Když muž potká muže

Středobodem života celé Pablovy rodiny je samozřejmě křesťanská víra. Místní pastor a jeho žena jsou navíc velmi aktivní, komunita sdružující se v církvi je velmi těsná. Členy jsou také Pablovi velmi aktivní rodiče. Jenže do téhle idylky najednou vstoupí velmi silný rušivý element. Pablo se ve městě setká s Franciscem. Mužem o kus mladším a žijícím ve městě. Tady je svět úplně jiný. Lidé tu žijí jinak, každodenní návštěvy barů jsou tu samozřejmostí, sem tam nějaké drogy a dokonce i sex. Tady není láska muže k muži už dávno tabu. A Pablo si najednou uvědomí, že jakkoli mu velmi záleží na rodině, skutečně jej přitahují právě oni. Francesco ztělesňuje vše, čeho se mu v dosavadním životě nedostávalo – svobodu, živelnost, odhození předsudků a tmářství. Ale i pro něj je Pablo něčím novým a přitažlivým, muž v nejlepších letech, solidní, vydělávající a zodpovědný. Stanou se z nich milenci, a nakonec se rozhodnou i společně bydlet. Že to nebude jednoduché, Pablo asi tuší. Ovšem největší problém není jen donutit Francisca, aby se v jejich společném bytě začal chovat trochu spořádaně, dokonce i boj se žárlivostí je ve srovnání s opuštěním rodiny vlastně procházka růžovým sadem.

Nejde jen o to říct tuhle novinu manželce. Ještě jsou tu jeho rodiče, sestra a bratr, kteří se – nepřekvapivě – postaví na stranu Pablovy manželky Isy. Návrat domů z práce se tak ten den ukáže jako mnohem složitější, než se původně zdálo. Pro Pablovy rodiče je homosexualita nejen obrovský hřích a protivení se bohu, ale jistý druh posedlosti či nemoci. Nemoci, kterou je nutné stůj co stůj vyléčit. Ať je již cena jakákoli. Pablovi začíná pomalu docházet, že tenhle boj nebude ani trochu snadný. Protože jakkoli je městská kultura již mnohem uvolněnější, guatemalská společnost je většinově stále velmi konzervativní. A pokud to vydrží, bude to výhra, nebo prohra?

Když se třese svět

Vůbec poprvé se do české distribuce dostává film z guatemalské produkce. Do kin vstupuje Chvění společně s druhým snímkem režiséra Jayra Bustamanteho Ixcanul. Právě za ten již stihl posbírat několik cen na filmových festivalech. Dnes platí Bustamante za patrně největší talent guatemalské a možná i jihoamerické kinematografie. Ke svým snímkům si Bustamante píše také scénáře, a stejně postupoval i u Chvění. Český název je trochu zavádějící, španělské slovo temblores totiž znamená chvění ve smyslu otřesů při zemětřesení. Právě tenhle geologický úkaz si Bustamante vypůjčil, aby podtrhl význam Pablova rozhodování i to, jak jeho city působí na tradiční komunitu. Ne náhodou dojde ve filmu k zemětřesení právě ve chvíli, kdy se Pablova rodina snaží přivést zbloudilého syna zpět. Bustamante rád vypráví silné příběhy a nutno říci, jde mu to velmi dobře. Pablův příběh nepotřebuje používat šoku či obscénnosti, jak tomu bohužel u mnoha filmů s gay tématikou bývá. Naopak, zde je – snad s výjimkou jedné o něco více explicitnější scény – vztah obou mužů vykreslen velmi decentně. O to ostřejšími rysy ovšem vykresluje režisér manipulativnost církve a zejména pastorovy manželky, ale také slabost Pablových rodičů, kteří demagogii podléhají. Snímek neubíhá nijak zběsilým tempem, pohrává si spíše s našimi emocemi. 

Skvělého pomocníka dostal režisér v podobě kameramana Luise Armanda Arteagy dokonale pracujícího s hloubkou ostrosti. Právě on dokáže přitáhnout v klíčový moment pozornost diváka k tomu důležitému, co se na plátně děje. Také herecký výkon Juana Pabla Olyslagera, který se ujal hlavní role, si zaslouží absolutorium. S jemnou mimikou a často jen vyděšeným pohledem dokáže zobrazit hrůzu, která se v Pablově nitru odehrává. 
Chvění není jen gay film, kterých je všude plno. Je to mnohem více sociální drama o rozdílech mezi městem a venkovem, o svobodě jednotlivce a boji s předsudky. 

FILM: CHVĚNÍ 

Režie: Jayro Bustamante
Scénář: Jayro Bustamante 
Střih: Caesar Diaz, Santiago Otheguy
Kamera: Luis Armando ArteagA
Hudba: Pascual Reyes 
Účinkují: Juan Pablo Olyslager, Diane Bathenová, Mauricio Armas Zebadúa, Rui Frati, Sabrina De La Hozová, Magnolia Moralesová, Sergio Luna, Pablo Arenales, Mara Martinezová, Enrique Argüello, Ayla-Elea Hurtadová, Joaquín Illescas, María Telónová, Alejandra Estradaová, Pedro Javier Silva Lira
www.artcam.cz

PŘEHLED RECENZE
Příběh
8
Herecké výkony
7
Vizuální zpracování
9
Hudba
8