Mohlo by to být strhující drama, které by vám nedovolilo odtrhnout oči od plátna. Kdyby se celý příběh odehrával třeba v Jižní Americe, měl by zřejmě parametry akčního filmu. Boj malého farmáře s mocným družstvem by mohl obnášet protesty, demonstrace a možná nějakou střelbu. Jenže Daleko od Reykjavíku se odehrává na Islandu a nese všechny znaky severské filmové školy. Místo demonstrací tak čekejte dlouhé záběry na krásnou, ale i drsnou krajinu. A místo plamenných projevů spíše úsporné dialogy.
Malá zemědělská vesnička leží dost blízko od islandské metropole Reykjavíku, aby se tam dalo čas od času zajet třeba na nákup. Zároveň ale dost daleko, aby to nešlo dělat každý den. A především dost daleko na to, aby zde život plynul úplně jinak, podle naprosto odlišných pravidel. Místní pravidla určuje zemědělské družstvo. To si sice původně založili malí farmáři, aby se jim lépe dařilo prodávat své produkty na trhu a dostávali za ně férovou cenu, jenže postupem času se vše změnilo. Dnes spíše družstvo ovládá producenty, nikoliv oni jeho. A protivit se vůli družstva se nevyplácí, vždyť bez něj nelze přežít.
Když už to dál nejde
Na jedné z takových farem žije Inge se svým manželem Eyjólfurem. Udržet hospodářství, které kdysi patřilo jeho rodičům, zvládají jen s vypětím všech sil. I když spíše nezvládají, topí se po krk v dluzích. Dolů je – stejně jako ostatní zemědělce – táhnou mimo jiné vysoké splátky za robotické stroje do chlévů, k jejichž nákupu je přimělo družstvo. Ano, přesně to družstvo, kterému teď také dluží. Protože v družstevní prodejně musí nakupovat nejen potraviny a věci každodenní potřeby, ale také hnojivo a vše ostatní. Je to tam sice několikrát dražší než ve velkoobchodě v Reykjavíku, jenže když někdo zkusí nakupovat jinde, se zlou se potáže. Vedení družstva se to vždy nějak dozví.
Jak, to se Inge dozví za poměrně drsných okolností. Jednoho večera se vrací Eyjólfur se svým náklaďákem domů. Má už každou chvíli dorazit, když Inge najednou zazvoní telefon. Cizí studený hlas jí oznámí, že její manžel havaroval. Jeho auto spadlo ze srázu a on byl na místě mrtvý. V tu chvíli se jí zhroutí svět. Co si počne s farmou? Sama to nemůže nikdy zvládnout. Má chuť vše vzdát. Pak se ale začnou vynořovat pochybnosti. Nemohl její muž spáchat sebevraždu? Ale proč by to dělal? Jeden důvod se nakonec objeví. Inge zjistí, že to byl právě Eyjólfur, kdo donášel předsedovi družstva na své sousedy. Zjistí také, čím a jak drsně ho k tomu donutili.
V té chvíli se rozhodne, že jim to nemůže jen tak projít. Ostatně, nemá co ztratit. O hospodářství nejspíše přijde tak jako tak, takže proč to nezkusit? Sousedé zprvu nadšeni nejsou a nad jejím počínáním si ťukají na čelo. Nechápou, proč raději své mléko vylije, než by ho prodala družstvu. Postupně ale jejich strach opadne a najdou se první, kteří se přidají. Revoluce může začít.
Změny ve slow motion
Severská filmová škola má svá pravidla, ostatně i proto má své věrné fanoušky. A režisér Grímur Hákonarson to velmi dobře ví. Rozhodně nečekejte žádný strhující děj. Žádná divoká bystřina chvátající z tajících ledovců do fjordů. Tohle je spíše téměř zamrzlá řeka, ve které se těžkopádně posouvají velké kusy ledu. Ostatně i to k Islandu patří. Osvědčeným způsobem, jak zpomalit zbytečně rozbíhající se příběh jsou dlouhé záběry do krajiny. Povětšinou statické. Islandský venkov může nabídnout množství pohledů, které vám doslova vezmou dech. Tak proč jich nevyužít, a nedat divákovi šanci vstřebat, co se na plátně odehrálo předtím? Nejlepší je mu vždy nechat na přemýšlení aspoň stejný čas, který uběhl na plátně.
Ostatně podobný minimalismus vyznává i Arndís Hrönn Egilsdóttirová, která ztvárnila hlavní roli Inge. Jako od správné Seveřanky od ní nemůžeme čekat výbuchy emocí. Přesto je její pojetí Inge skutečně fascinující, dokonce nepotřebuje ani upovídané dialogy. Někdy stačí jedno drobné gesto, čin, kterému nepředchází dlouhé promýšlení, a okamžitě víme, na čem jsme. Zahrát tuhle roli nebyl rozhodně lehký úkol, ale právě výkon Egilsdóttirové je jedním z důvodů, proč film Daleko od Reykjavíku vidět. Bohužel, jen málo hereckých kolegů jí dokáže sekundovat.
FILM: DALEKO OD REYKJAVÍKU
Režie: Grímur Hákonarson
Scénář: Grímur Hákonarson
Střih: Kristján Loðmfjörð
Kamera: Mart Taniel
Účinkují: Arndís Hrönn Egilsdóttirová, Þorsteinn Bachmann, Sigurður Sigurjónsson, Alfrun Rose, Hafdís Helga Helgadóttirová, Þorsteinn Gunnar Bjarnason
www.aerofilms.cz
