Neortodoxní hackerka Lisbeth Salander pomohla v minulosti novináři Mikaelu Blomkvistovi s hledáním zdrojů do jeho nejslavnějších reportáží. Ve snímku Dívka v pavoučí síti se vrací znovu na scénu. Protože zatímco v prvním díle to vypadalo, že zabitím ruského agenta Zalaščenka se svou rodinou definitivně skoncovala, temné stíny se opět stahují.

Setkání Salanderové s otcem a bratrem v posledním díle trilogie Millenium od Stiega Larssona nebylo právě srdečné. Nakonec ale svou minulost – alespoň zdánlivě – pohřbila a nechala za sebou. Teď si spokojeně žije ve Švédsku v prostorném bytě ve starých docích. Jak je jejím zvykem, byt je tak trochu pevností a vše střeží pozorné oko kamery. Ve volném čase si hraje na mstitele v sukních a pomáhá týraným ženám zbavit se násilnických partnerů.

Hrátky s NSA

Ani své sexuální preference nezměnila, a tak má v posteli pohlednou blondýnku. Jenže pak zazvoní telefon, který jí oznámí, že klient chce nemožné. Má zájem? No jasně, takže se blondýnka pakuje a Salanderová usedá k notebooku. Zakázka je to skutečně nevídaná. Jistý Frans Balder po ní žádá, aby ze serverů amerického Úřadu pro národní bezpečnost (NSA) odcizila jistý soubor. Nedá se zkopírovat, dá se jen přesouvat. Je tedy zřejmé, že téhle akce si NSA musí všimnout.

Prolomit přístupové zabezpečení NSA, to je, alespoň v Dívce v pavoučí síti, pro Salanderovou otázka pár minut (a podobných dějových nesmyslů si ještě užijeme). Je jasné, že v NSA si neoprávněného přístupu do svých databází všimnou mnohem dříve, než by zjistili ztrátu onoho souboru. Na scénu se tak dostává agent NSA Edwin Neeham, který se pochopitelně okamžitě rozhodne jednat.

Balder je totiž bývalý zaměstnanec NSA, který vyvinul program schopný prolomit šifrování všech raketových systémů na světě a převzít jejich řízení. Program nazval Firewall. Není těžké si představit, jakým lákadlem je tenhle kód pro americkou vládu, ale také pro všechny gangstery a vlády na světě. Je zajímavé, že nakonec obě tyhle skupiny vždycky chtějí to samé. Další pozoruhodná skutečnost je, že Balder, který se vydal do Švédska, aby si najal někoho, kdo okrade vládu USA o cennou zbraň, a sežene mu něco, po čem touží snad všichni nejhorší hoši světa, si s sebou vezme svého syna, kterého tak nějak mimochodem unese jeho matce. Celkem logický počin, když chcete unést své dítě, jedině cestou na nějakou podobnou akci.

Hackerky a tajné agentky by se neměly asi moc koupat. Těžko říct, čím to je, ale jakmile se nahé ponoří do vany, v jejich bytě se obvykle něco semele. Stejně je na tom Salanderová. V tomhle snímku se ale nahotou docela šetří, takže se stihne ještě obléct. Ovšem zabránit tomu, aby jí ukradli notebook s programem (další zajímavost: ačkoli zkušená hackerka, program spustila a nechala soubor na disku svého notebooku) a její byt vyhodili do povětří, tomu zabránit nedokáže. Teď se ovšem ta napuštěná vana hodí, protože se do ní dá schovat před žárem. Koupání tedy tak nepatřičné zase není.
Salanderová si ovšem rychle uvědomí, že NSA je ten menší problém, který na ni čeká.

Aby do sebe vše logicky zapadalo, jakmile nepřijde na první domluvenou předávku (druhý den ráno), Baldera nenapadne nic lepšího než zavolat na švédskou rozvědku. Protože kam jinam, když své vládě ukradnete nástroj na ovládání raket a oni vám ho pak nedají (mizerové). Ta jedná pochopitelně obratem a vědce i se synem ukryje.

Do hry se samozřejmě vrací i Blomkvist a Salanderové dojde, že po Firewallu jde ještě někdo další (jak šokující!), a pokud se jí podaří dostat k Balderovi, dostane se i k těm, co se ji pokusili zabít (jako by to pro ni již nebyla tak trochu nuda). Někdo ji ovšem předejde. Skoro stejně samozřejmé, jako že ji chtějí zabít, je i to, že vinu se snaží hodit na ni. Takže vlastně normálka. Rozplést tenhle příběh není ale úplně jednoduché.

Další americký pokus

Už původní Larssonova trilogie se dočkala hned dvou filmových zpracování – švédské a americké. Nutno dodat, že přes výborného Daniela Craiga v roli Blomkvista nesahalo americké zpracování švédským snímkům ani po kotníky. V Dívce v pavoučí síti se do látky americká produkce pouští znovu. Larsson je již ale po smrti, takže dalších dílů navazujících na Millenium se ujal populární švédský spisovatel, a mimo jiné autor životopisu Zlatana Ibramoviče, David Lagercrantz. Aktuální snímek vznikl podle čtvrtého dílu, pátý se pak jmenuje Dívka, co brala oko za oko.

Dopisování původních sérií nemusí být nutně špatně, například některé Bondovky napsané po smrti Iana Fleminga jsou skutečně vynikající, dokonce občas převyšují původní. Také na příbězích Sherlocka Holmese se podílelo již mnoho autorů, tu s větším, tu s menším úspěchem. Problém ovšem je, že tyhle počiny se neubrání srovnání s původními díly. A to je samozřejmě případ i Lagercrantzových knih. Stejně tak se ale filmové pokračování nevyhne srovnávání s prvními třemi díly. Tady je třeba říci, že snímek režiséra Fede Álvareze drží spíše americký, než švédský styl.

V porovnání s prvními třemi filmy je příběh Dívky v pavoučí síti mnohem plošší, výrazně méně propracovaný a nešetří logickými nesmysly či zádrhely. S propracovaným a dobře vystavěným příběhem v Larssonových knihách nemá nic společného. Navíc se pokračování dopouští jedné neodpustitelné věci – předělává původní příběh. Na scéně se totiž objevuje sestra Salanderové, ačkoli o té – na rozdíl od bratra – není v původní trilogii ani zmínka, což nedává logiku.

Stát tento snímek samostatně, byl by to asi mírně nadprůměrný thriller. Děj je dostatečně temný, jako i většina obrazu, scény občas drsné, dokonce i tempo si příběh drží poměrně solidní. Pochválit můžeme i citlivý střih. Zkrátka film, který fanoušky žánru potěší, byť neohromí. Problém ale je, že Dívku v pavoučí síti musíme porovnávat i s předchozími třemi snímky, a pak už jsou dojmy spíše rozporuplné (jakkoli za americkou verzí zase tolik nezaostává). Úplně šťastnou ruku navíc neměl Álvarez ani při výběru představitelky hlavní hrdinky.

Claire Foyová má být chladná, to se od Salanderové očekává. Jenže ona je chladná natolik, že skoro máte pocit, že ji role ani nebaví. Veškeré emoce se zdají kašírované, vlastně i ten nezájem je křečovitý. Ve srovnání s Noomi Rapaceovou ze švédské série jí navíc chybí i to nejmenší sexuální charisma, pochopit Blomkvistovu fascinaci touhle dívkou je tak opravdu obtížné.

 

Film: Dívka v pavoučí síti

Režie: Fede Alvarez
Scénář: Steven Knight, Fede Alvarez; knižní předloha David Lagercrantz
Střih: Tatiana S. Riegelová
Kamera: Pedro Luque
Hudba: Roque Baños
Obsazení: Claire Foyová, Beau Gadsdonová, Sverrir Gudnason, LaKeith Stanfield, Sylvia Hoeksová, Carlotta von Falkenhaynová, Stephen Merchant, Vicky Kriepsová, Claes Bang, Christopher Convery, Synnøve Macody Lundová, Cameron Britton, Andreja Pejićová, Mikael Persbrandt, Volker Bruch, Alexander Yassin, Johan Eriksson, Hendrik Heutmann
www.falcon.cz

PŘEHLED RECENZE
Příběh
6
Herecké výkony
7
Vizuální zpracování
7
Hudba
7