Film Máří Magdalena. Neznámá nejznámější prostitutka

„Ty mého syna miluješ?“ obrací se Panna Marie na jinou Marii, dnes známou spíše jako Máří Magdalena. „Pokud tomu tak je, musíš se připravit na to, že ho ztratíš,“ pokračuje matka Ježíše Nazaretského ve své řeči k jediné ženě, která se nachází v jinak čistě mužské skupině apoštolů. A jsou to právě tyto dvě ženy, které se znovu setkají na místě, kde Ježíš vydechl naposledy. Film Máří Magdalena otevírá před divákem úplně jiný příběh, než by zřejmě čekal.

Kdybychom hledali postavu v dějinách, které je nejvíce křivděno, pak by možná mladičká Marie z vesnice Magdala v Galileji aspirovala na jedno z předních míst. Téměř šest století po smrti Ježíše, a zřejmě několik desítek let po dokončení evangelií uznaných za součást Nového zákona, o téhle dívce totiž papež Řehoř I. Velký (na svatopetrském stolci seděl v letech 590 až 604) rozšířil informaci, že byla prodejnou ženou, kterou až Ježíš přivedl k napravení. Jenže podle všeho to bylo všechno trochu jinak. Ostatně jedním z motivů, který přiměl režiséra Gartha Davise a scénáristku Philippu Goslettovou pustit se do práce, bylo údajné nalezení pergamenových svitků, na nichž se hovoří o evangeliu podle Marie Magdalské.

Čekání na spasitele

V době, kterou až mnohem později označíme za počátek našeho letopočtu, ovládá oblast dnešního Izraele – Galileu – Římská říše. Ta se sama dostává do stále větších problémů, což se projevuje i zvýšeným tlakem na obyvatelstvo v koloniích. V čele provincie Judea stál (asi do 4. století př. n. l.) Herodes Veliký. Že bývá označován i jako Herodes I. Ukrutný, hodně prozrazuje o tom, jak se jeho poddaným žilo. Ani jeho syn Héródés Antipas nebyl o moc vstřícnější, ostatně byl vychován na dvoře samotného Caliguly. Není proto divu, že víra Židů v příchod proroka a spasitele, kterého předvídá Tóra, jen rostla. Když pak nechal právě tenhle panovník setnout Jana Křtitele, jednoho z židovských proroků, očekávání mesiáše nabralo nebývalých rozměrů.

Když se pak objeví kazatel nesoucí jméno Ježíš, který mluví o příchodu Království Božího na Zem, o nových pořádcích a novém světě, je považován za onoho ohlášeného mesiáše vlastně automaticky. Brzy se kolem něj vytvoří skupinka přívrženců a žáků, kteří s ním putují od vesnice k vesnici a pomáhají mu křtít i kázat. Židovská společnost je dodnes velmi konzervativní, a co teprve v onom druhém či třetím desetiletí. Není tedy nijak překvapivé, že Ježíšovu skupinu tvoří výhradně muži. Alespoň do chvíle, kdy zavítají do rybářské vesnice jménem Magdala.

V ní totiž žije mladičká Marie, velmi chytrá a citlivá dívka. Ale zatím svobodná, což pro otce znamená jediné – je potřeba jí rychle najít ženicha. Ve vesnici přitom žije jeden vdovec. „Jeho děti potřebují matku a ty také musíš přivést na svět syny,“ vysvětluje otec vyděšené dívce. Marie je vychovávána velmi tradičně, její víra je opravdu silná, přesto ji představa sňatku s výrazně starším mužem, kterého téměř nezná, vyděsí. Uteče proto do místní synagogy, aby se zde pomodlila. Ale považte, sama žena vstoupí do chrámu a modlí se vedle mužů? Jaká troufalost! Její starší bratr tak musí zasáhnout, určitě za to může ďábel. Během exorcismu ale dívku málem utopí. Přesně v té chvíli přichází do vesnice Ježíš a jeho učedníci. Marie najednou pochopí, že ona zde zůstat nemůže a musí se vydat na cestu.

Konflikt dodnes viditelný

O tom, že nejen tehdejší společnost, ale především katolická církev je velmi patriarchální, asi není třeba vůbec diskutovat. Ostatně ani apoštolové provázející Ježíše nejsou z přítomnosti mladé dívky ve skupině nadšeni. Co má co dělat žena po boku spasitele? Zejména Petr, platící za hlavní autoritu ve skupině, více či méně hlasitě protestuje. Obzvlášť když se ukazuje, že jejich učitel dopřává této ženě stále více sluchu. Sice se nesbližují ani v nejmenším fyzicky, ale duchovně více, než si kdo dokáže připustit. Mohlo by se stát, aby Petr přišel o své výsadní postavení? Zdá se, že ano. Minimálně do budoucna se to ale nesmí nijak odrazit. Vždyť tohle učení musí zůstat v rukou mužů.

Najednou možná mnohem více chápeme, proč začne později papež rozšiřovat historku o tom, že Máří Magdalena byla prodejnou ženou žijící nemravným životem. Ale ruku na srdce, je představitelné, že by někdo jako Ježíš, který znal svůj osud, věděl, co jej čeká i jaký je jeho úkol, riskoval diskreditaci celé své skupiny v očích rostoucího počtu přívrženců?

I přes dnešní tolerantnost zaujímají ženy poskytující sex za peníze velmi podřadné postavení. Je představitelné, že na začátku našeho letopočtu by někdo takový mohl provázet proroka, aniž by to ohrozilo jeho autoritu? Asi těžko, a pokud byl Ježíš opravdu mesiášem, pak by tohle rozhodně věděl, a nepřipustil. Mimochodem, český ekumenický překlad označuje tuto dívku spíše jako Marii Magdalskou (tedy pocházející z Magdaly), až v kralické Bibli se objevuje jako Máří Magdalena.

Její příběh je tak možná spíše jedním z nejstarších archetypálních vyprávění o tom, jak se muži obtížně vyrovnávají se silnými ženami. Jak těžko si připouštějí, že tam, kde oni selhali – a začali o své víře pochybovat –, může žena uspět a zůstat pevná. Může uvěřit, že je skutečně přítomna něčemu, co znamená zrod úplně nové doby. Že dokonce ona jediná je schopna pochopit, co jim nedochází!

Hledající vyděšená dívka

Původní scénář pro nový Davisův film napsala autorka divadelních her Helen Edmundsonová. Hrubé verze se pak, ve spolupráci s režisérem, ujala Philippa Goslettová, která – jak uvádí distributor – dodala příběhu dynamiku a filmové rozměry. Vznikla tak epická podívaná, která mnohem více než v první linii dokáže rozechvívat strunky vašich emocí často až dlouho po tom, co opustíte kinosál.

Velmi výrazně se na tom podílí představitelka titulní role Rooney Maraová, kterou jsme mohli zaznamenat třeba jako Lisbeth Salanderovou v hollywoodské verzi Larssonovy trilogie Milénium. Scénář Máří Magdaleny před ni postavil skutečně náročný úkol. Vlastně s minimem dialogů a promluv musela skutečně věrně zobrazit zděšení mladé dívky, která si najednou uvědomuje, že budoucnost, tak jak se jí předestírá, by pro ni mohla být zničující. Musí se tak rozhodnout zpřetrhat všechny vazby, aby se pustila do dobrodružství, které se ukáže ještě obtížnější, než mohla čekat.

Nutno uznat, že bez výhrad uspěje! Jakkoli je příběh sám poměrně pomalý, vlastně se jen po krůčcích posunuje k nevyhnutelné tragické katarzi, právě výkon Maraové postupně vtahuje diváka do děje. Najednou stále intenzivněji cítíte nespravedlnost, kterou prožívá Máří Magdalena na plátně.

Začínáte chápat, oč tady vlastně běží, co se to děje. Samozřejmě, že všichni víme, jak tenhle příběh skončí, ale přesto na konci snímku přicházejí ty možná nejsilnější momenty, kvůli kterým budete ještě dlouho po opuštění kina pořádně rozechvělí. A pokud nejste skutečně zcela uzavřeni v racionálním světě, nedivte se, že se vám ruce rozklepou až po pár hodinách, kdy i náš mozek moderní doby tuhle informaci doopravdy zpracuje.

Velmi charismaticky působí také Joaquin Phoenix v roli Ježíše. Je to hodně jiný Ježíš než Jim Caviezel v Gibsonově Umučení Krista. Mnohem méně výrazný a také mnohem více váhající, pochybující, snad i přemýšlející. Phoenix pojal svou úlohu velmi civilně, bez zbytečného přehrávání a pompéznosti, možná jen jeho hlas zní v kázáních trochu zastřeně. Rozhodně nevypadá jako táborový tribun, což na věrohodnosti trochu ubírá. Za pozornost rozhodně stojí i postava Jidáše, které se zhostil Tahar Rahim.

Možná další z postav, která by si zasloužila aspoň částečnou rehabilitaci pověsti, kterou podobně jako tu Mariinu pošpinila především církev stavící své bohatství a moc právě na odkazu Ježíše. Jidáš totiž jako jeden z mála Marii alespoň částečně pomáhá začlenit se do Ježíšova společenství. Zbytek hereckých výkonů, až na malé vstupy představitelky Panny Marie, zůstává spíše průměrný. To platí zejména o roli Petra v podání Chiwetela Ejiofora. Tento herec tmavé pleti má sice jisté charisma, ale onu „vedoucí úlohu“ mu jen těžko uvěříte, spíše vypadá trochu směšně.

Celkovou atmosféru velmi dobře doplňuje kamera i citlivý střih. Snímek tak nabízí skutečně dostatečné množství impozantních záběrů na krajinu Galileje. Působí to staticky, na první pohled možná až nudně, ale ve skutečnosti dává divákovi jen prostor nechat doznít emoce, které se v něm začínají bouřit. Vše poté podtrhuje hudba geniálního Jóhanna Jóhannssona, pro kterého to byla bohužel poslední práce před smrtí, a snímek musel nakonec dokončit Hildur Guðnadóttir.