- Reklama -

Už mnoho let se speciální jednotka stará o to, abych soužití lidí a mimozemských bytostí bylo pokud možno bezproblémové. My všichni o tom víme minimálně od roku 1997, kdy do kin vtrhli první Muži v černém. Skvělá oddychovka. Aktuální Muži v černém: Globální hrozba nejsou čtvrtým dílem série, ale dnes tak populárním spin-offem. A místo Spojených států vyrazíme do Londýna. Jenže ani ten nemůže atmosféru prvního dílu oživit.

Malá Molly se vzbudí hlukem, který se ozývá z přízemí domu. Rodiče v komoře objevili cosi divného, něco, co nevypadá jako obyčejná krysa. Než stačí zavolat na policii, před jejich domem zastaví černá limuzína a z ní vystoupí dva muži v černém obleku. Po krátké diskusi oslní oči rodičů zvláštním zařízením s názvem neutralizér. Už od prvního dílu víme, že neutralizér slouží k vymazání paměti těch, kteří zažili setkání s mimozemšťanem. Protože oni tu s námi žijí, ale úkolem Mužů v černém je, abychom o tom nevěděli. Zapomenou ale na Molly, o níž si všichni myslí, že dávno spí. Jenže ona u sebe v pokoji objeví podivnou potvůrku, která až nápadně připomíná Gremlina. Prohodí pár slov, představí se a tvoreček pak zmizí do neznáma, aniž by ho agenti zpozorovali.

Jak funguje vesmír

Asi každý si umí představit, že tenhle zážitek Molly změní život. Netrpí žádným traumatem a nemusí trávit hodiny u psychoanalytika jako každý správný Američan. Jenže ví, že mimozemské bytosti na Zemi žijí. Nikdo jí nevěří, považují ji tak trochu za blázna. Složí skvěle přijímací testy do FBI, když se však dožaduje přijetí ke speciální jednotce hlídající vetřelce z vesmíru, zapíší jí do zprávy, že trpí bludy a pošlou ji pryč. Ona je dnes totiž jiná doba než v roce 1997, a tak už není přípustné, aby nějaký oddíl tvořili pouze muži. Ženy mají tedy šanci. Jenže jak se dostat k jednotce, o jejíž existenci nemá nikdo vědět?

Molly velmi nerada prohrává a navíc mistrně ovládá počítače. Podaří se jí tak hacknout systém NASA a využít Hubbleův vesmírný dalekohled, díky kterému si všimne, že k Zemi míří objekty, které nemají v její blízkosti co dělat. Okamžitě ví, co je potřeba udělat a vyrazí na místo, kam zřejmě mimozemšťané přistanou. Nejprve to vypadá beznadějně, ale nakonec pomohou holubi a pak už stačí sledovat kolonu černých aut. Za pár chvil už je ve výtahu jedoucím do centrály MIB. Samozřejmě je odhalena, ale s trochou snahy je její kariéra v téhle jednotce právě na startu.

Příběh, kterému něco chybí

Kouzlo prvního dílu Mužů v černém bylo v neočekávaném příběhu, a také ve skvěle sehrané dvojici hlavních představitelů, které si zahráli Tommy Lee Jones a tehdy ještě poměrně mladý Will Smith. Ale přiznejme si, že žádné z pokračování se původnímu filmu ani nepřiblížilo. Počtvrté se tvůrci rozhodli sáhnout po vyzkoušené metodě spin-offu, která je v poslední době poměrně oblíbená. Byť, ruku na srdce, funguje jen málokdy. A tak se Molly, teď už jako Agentka M, vydává v rámci své zkušební doby do londýnské pobočky Mužů v černém. Té šéfuje postarší agent T, jinak charismatický Liam Neeson. Možná kdyby vsadil režisér na model z prvního dílu, a ke staršímu agentovi přidal mladou agentku, v tomto případě Tessu Thompsonovou jako Molly, mohl být výsledek o něco lepší.

Jenže agentka M je po příjezdu do Londýna přidělena k agentu H. Tohoto mladého floutka si zahrál Chris Hemsworth. Sám o sobě sympaťák, ale nelze se zbavit dojmu, že chemie mezi ním a Thompsonovou chybí. Pokud je na plátně dvojice mladých lidí, divák podvědomě očekává alespoň nějaké jiskření, když už je svádění genderově nekorektní. Dokonce i režisér se o to v pár scénách pokusil, ale ve výsledku na vás z plátna spíše dýchne chlad a trocha trapného ticha.

Poslední šancí, jak tenhle snímek zachránit, je dobrý scénář. Tvůrci mají k dispozici snad všechny trumfy: je to sci-fi, mimozemšťany si mohou tvořit podle libosti, a dokonce kohokoli posílat z jednoho místa na planetě na jiné během pár sekund. Mohlo by to být strhující, otevírá se řada šancí ke spoustě vtipných zápletek, když už to má být komedie… Jenže opět nic.

Místo toho dvojice Art Marcum and Matt Holloway vytvořila supící obludu, která se kupředu sune opravdu pomalu. Až na pár světlých momentů nemá děj téměř žádný spád, skoro v každém okamžiku si domyslíte, co se bude na plátně odehrávat za pár minut. A vtip? Ten se během let 1997–2019 ztratil úplně. Jedna, dvě scény vyvolají v sále smích, jinak se většina pokusů o komickou zápletku rozplyne v moři trapnosti.

Ale abychom jen nekritizovali, pochvalu si zaslouží Muži v černém: Globální hrozba za hezké vizuální a trikové efekty. V tomto směru udrželi tvůrci rozumnou míru, takže to vypadá pěkně, a nepůsobí přeplácaně a samoúčelně, jak se to u tohoto žánru občas stane. Také kamera Stuarta Dryburgha dobře pracuje s detailem i kompozicí obrazu, která celkový dojem o něco vylepšuje.

Film rozhodně není totální propadák, ale ani pohodová letní oddechovka. Pro ty, co viděli předchozí díly, to bude možná způsob, jak si zavzpomínat, ale začínat tímhle dílem? To už asi raději ne. I když možná kvůli Tesse Thompsonové by to někteří muži mohli zvážit, a také Emma Thompsonová hrající šéfku americké pobočky MIB, agentku O, působí na plátně velmi dobře…

 

FILM: MEN IN BLACK: INTERNATIONAL

Režie: F. Gary Gray
Scénář: Matt Holloway, Art Marcum
Střih: Christian Wagner
Kamera: Stuart Dryburgh
Hudba: Chris Bacon, Danny Elfman
Účinkují: Chris Hemsworth, Tessa Thompsonová, Liam Neeson, Rebecca Fergusonová, Kumail Nanjiani, Rafe Spall, Les Twins, Emma Thompsonová, Tim Blaney, Stephen Wight, Anatole Taubman, Marcy Harriellová, Jess Radomska
www.falcon.cz www.meninblackfilm.cz

PŘEHLED RECENZE
Příběh
4
Herecké výkony
8
Vizuální zpracování
8
Hudba
6