Ruský talent Ilja Najšuller přináší po svém svérázném first person debutu Hardcore Henry stylovou variaci na Johna Wicka a definitivně potvrzuje novodobou renesanci ryzího akčního žánru a cool hrdinů.

Plno režisérských legend postavilo svou kariéru na čisté fanouškovské vášni – jednou z nich je i Quentin Tarantino – a i v Nobody je více než patrné, jak si režisér plní své sny a na vlastní pěst zkouší vše, co dlouhá léta s úžasem sledoval. Již Hardcore Henry poodkrývá některé aspekty, na nichž staví i tento film – cit pro kinetiku a akci jako takovou, vynalézavé záběrování, tvůrčí energie a kreativita, se kterou se tu zdaleka nešetří.

Jádro zápletky se samozřejmě nese v duchu zlatých let Arnolda a Slye – zdánlivě obyčejný muž (zde ještě pokročilého středního věku) je konfrontován s jistými individui a pak začne peklo. Jenže tam, kde by klasicky tuto roli hrál jeden z výše zmíněných pánů, u nichž ani na vteřinu nepochybujete, že stojí nad všemi a vším (díky čemuž onen koncept hlavního hrdiny logicky u diváka nefunguje), zde nastupuje Bob Odenkirk – dokonalý „antiakční“ hrdina. Nejen zdánlivá minela, co se týče typu herce, ale i šikovná expozice prodávají Odenkirka jako postavu mnohem vrstevnatější a tvárnější, než je většina klasických akčních hrdinů. Protagonista je zkraje vyprofilován jako ušlápnutý zbabělec, když nijak nezasáhne při přepadení vlastního domu a rodiny. Od této počáteční podzápletky se však odvíjí nástup jeho pravého já, kolem kterého Najšuller již v prvním aktu buduje lehce mysteriózní auru – ze zbabělce se náhle stává postava, od které můžeme očekávat cokoliv. A jakmile vypravěč dokončí první partii a přesuneme se do jistého autobusu, přičemž tato událost odstartuje hlavní zápletku, divák (a nejen on) nečekaně začne dostávat jednu ránu na solar za druhou… a to až do konce.

Kromě Boba Odenkirka stojí Nobody především na sugestivní a razantní akci, která se nese v nejlepším duchu Johna Wicka, tzn. je založená na promyšlené, leč účelné choreografii a herci, který si svůj bojový skill vydřel dlouhými týdny v posilovně. Ale především je cítit ono fyzično, což je to trumfové eso, které povyšuje poctivou rukodělnou akci od draze renderovaných digitálních scén (ostatně i dnes již legendární Mad Max: Fury Road stavěl v prvé řadě na reálných autech v reálném prostředí). Milovníci ladné hongkongské školy si na své dost možná nepřijdou, akce je nicméně brilantní, zároveň však stále pracuje s faktem, že jejím středobodem je Bob Odenkirk, není tu tedy „pouze“ onen akční prvek jako v Johnu Wickovi, ale také humorný nadhled a nadnesený feeling, který se v některých stěžejních momentech (závěrečné vyúčtování se záporákem) blíží až ke cartoonu (zvolené hudební motivy toto pojetí často podtrhují). A tahle nevšední kombinace je neskonale zábavná. Na novou úroveň pak tuto laťku nastavuje Christopher Loyd, při jehož akčních výstupech, stejně seriózních v rámci příběhu jako ryze absurdních, už si musí každý divák sám odpovědět, jestli tady byla překročena nějaká pomyslná hranice přijatelného.

Hlavní antagonista – ruský charakterní herec Alexej Serebrjakov – je pak onou přepálenou figurou ve stylu Jokera, dokonalým protipólem hlavního hrdiny, který je profilován svou výstřední garderobou, rozšafně agresivními výstupy a šíleným pohledem. Jeho entrée napomáhá i fakt, že dostal v rámci děje svou vlastní kapitolu. V tomto ohledu perfektně funguje jednoduchá scenáristická poučka – když je záporák výrazný, chová se jak hovado a není definovaný jen hlavním hrdinou, tak jako postava funguje. Jeho auru ještě mimoděk podtrhuje reálná východní nátura, kterou lze snadno srovnávat s Michaelem Nyqvistem a Alfiem Allenem, jejichž postavy právě v prvním Wickovi byli také Rusové.

Vše od výpravy přes dynamickou kameru po fascinaci neony a velkoměstem napovídá, že se Najšuller dost možná inspiroval právě u konkurenční Reevesovy série. A úvodní dynamická střihová montáž à la Edgar Wright svědčí, že možná nejen u ní. Byť můžou jednotlivosti působit omšele či banálně, hravá režie na ně nahlíží svěží a nečekanou optikou a v celku je to neskonale stylové, poctivé a plnokrevné, zároveň ale Nobody nabízí něco navíc napříč celým tvůrčím procesem – téma rodiny, životních hodnot a seberealizace / sebezapření na poli scénáře, úžasná akce balancující na hraně drsné surovosti a nadnesené grotesky na poli řemeslném, překonávání fyzických hranic a výstup z typové škatulky na poli hereckém.

FILM: NOBODY

Akční / ThrillerUSA, 2021, 92 min

Režie: Ilja Najšuller
Scénář: Derek Kolstad
Kamera: Pawel Pogorzelski
Hudba: David Buckley
Hrají: Bob Odenkirk, Alexej Serebrjakov, Connie Nielsen, Christopher Lloyd, Michael Ironside, Colin Salmon, RZA, Billy MacLellan, Araya Mengesha…
Produkce: David Leitch, Braden Aftergood, Bob Odenkirk, Kelly McCormick
Střih: William Yeh, Evan Schiff
Scénografie: Roger Fires, Sara McCudden
Kostýmy: Patricia J. Henderson
www.cinemart.cz

PŘEHLED RECENZE
Příběh
7
Herecké výkony
8
Vizuální zpracování
9
Hudba
8