Kolem slovenského vrchu Tribeč, ležícího nedaleko Topol’čianek, se dějí divné věci. Ve snímku Trhlina přilákají místní legendy skupinu mladých lidí. Ti se rozhodnou prozkoumat, jak to vlastně je. Tady by se nikdo ztratit neměl. A přesto se možná nikdo z nich nevrátí.

Ke slavnému spisovateli přijde během autogramiády nepříliš důvěryhodně vypadající chlapík. Chce podpis, ale zároveň se mu snaží podstrčit také desky. Ten příběh v nich prý je úžasný. Pro autory celkem běžná záležitost a ochranka problém vyřeší obratem. Jenže tenhle chlapík se jen tak vzdát nechce. A tak se záhy začne odvíjet příběh filmu Trhlina.

Světla, pískot a popáleniny

Onen muž se jmenuje Igor, a má tak velký zájem přesvědčit spisovatele, aby jej vyslechl, že si na něj počíhá na parkovišti u auta. A dokonce mu neváhá pohrozit zbraní. Sednou tedy do auta, on začne vyprávět. Ač vystudovaný stavební inženýr, nemůže již nějakou dobu zavadit o práci. Proto je závislý na příjmu své přítelkyně. Pořád sní o tom, že jednou ho bude živit psaní.

Má svůj blog, ale zatím se platby z něj nijak nehrnou. Když mu tak na Úřadu práce nabídnou placenou absolventskou stáž na demolici jedné psychiatrické kliniky, kývne. Aspoň nějaké peníze.

Jakmile ale vstoupí do budovy, začne slyšet zvláštní hlasy. Jako by ho něco volalo. Co to může být? Dostane se ke starým kartám pacientů a poznává, jaké hrůzy se děly na psychiatrických odděleních v letech ne až tak dávno minulých. Pak se ale stane ještě něco zvláštního – najde klíč ke starému trezoru a v něm materiály jistého Waltera Fischera.

Tohoto muže našli v údolí nedaleko Tribeče v roce 1939. Měl silné popáleniny, řezné rány a řadu dalších zranění, především byl ale ve stavu podobnému psychóze a obyčejné elektrické světlo v něm vyvolávalo silnou hysterickou reakci. Jako správný blogger Igor zpozorní a začne se zajímat o věci související s Tribečí. Brzy se ukáže, že potenciál tahle záhada má.

Lidé, kteří zde za záhadných okolností zmizeli, se počítají na desítky. Někteří už velmi dávno, ale popsán je i případ podnikatele, který zmizel někdy v devadesátých letech. Jeho auto našli ještě nastartované v lese. Ve schránce spolujezdce bylo dost peněz, po muži ale ani stopy. A ještě jeden potenciál Igor vytuší – po vydání článku na blogu mu na účet dorazí z reklamy 250 euro, zhruba tolik, co si vydělá na stáži za měsíc.

Pod článkem se strhne diskuse, nejvíce se zde dohadují dva muži – Andrej a David. Igor tak dostane skvělý nápad. Co takhle se s oběma spojit, a uspořádat výpravu do míst, kde se záhada děje? Všechna zmizení probíhají od konce listopadu do konce března. Takže první výprava mimo toto rozmezí ještě vypadá idylicky. Ovšem už na té druhé se začnou dít podivuhodné věci…

Práce s napětím

Snímek Trhlina vznikl na základě stejnojmenného knižního bestselleru Jozefa Karika, který je také podle všeho předobrazem onoho spisovatele z úvodu. Režie se ujal slovenský režisér Peter Bebjak, který zabodoval u domácího i českého publika již snímkem Čára, ale má za sebou i české seriály Mordparta či Četníci z Luhačovic.

Scénář Tomáše Bombíka se poměrně přesně drží knížky, byť se v ději objevují některé nové motivy či zápletky. Bohužel největší slabinu jinak velmi dobré literární předlohy – opravdu pozvolný až utahaný rozjezd – scenárista nevyřešil. A zatímco v knize plytké dialogy a poněkud těžko uvěřitelné pletivo vztahů čtenář unese, ve filmu se nedostatky odkrývají někdy až s brutální nahotou. Než se skupinka vydá na pátrání do lesa, uplyne více než polovina stopáže.

Je to škoda, protože v té chvíli dostane snímek úplně novou dynamiku. Záběry ze staré psychiatrické léčebny totiž možná slabší povahy rozechvějí, ale většinu diváků nechají nejspíše v klidu. Snaha režiséra postupně zhušťovat atmosféru a budovat jistou pochmurnou náladu se tak z nemalé části mine účinkem.

Nicméně už od první cesty do lesa poblíž Tribeče se vše mění. Pokud si teď říkáte, že vám tahle historka až příliš připomíná kultovní Záhadu v Blair Witch, nemusíte se bát. Ano, základní paradigma – skupina lidí ve strašidelném lese – zůstává stejné, ale jinak Trhlina od tohoto snímku rozhodně neopisuje.

Zajímavé je, že tak jako nabere dynamiku ve druhé půlce děj, najde se i dvojice hlavních představitelů, tedy Igor v podání Dávida Hartla a Mary Bartalos, která si zahrála Miu. Jejich interakce v první půlce vypadají trochu strojeně, asi jen těžko jim uvěřit vzájemnou zamilovanost.

Ale během výpravy po lese již působí mnohem živěji. Hartl své vystrašení sice občas až příliš přehrává, ale to tak trochu patří k žánru. Co by to bylo za horor bez vytřeštěných očí a pohledů zblízka do kamery? Solidní výkon podává také Tomáš Maštalír, který se s Bebjakem potkal již ve filmu Čára a nyní si zahrál skeptického Davida. Čtveřici doplňuje mladý Matej Marušín v roli Andreje, který se přece jen po většinu filmu poněkud hledá.

Pokud máme na Trhlině něco opravdu vyzdvihnout, pak je to určitě skvělá práce s kamerou, které se chopil Martin Rau. Experimenty s hloubkou ostrosti, hraní si s detaily a průhledy pomáhají hororovou atmosféru výborně vystihnout. Zejména když k tomu všemu zaznívá hudba Juraje Dobrakova, který téměř dokonale podkresluje nejsilnější momenty – přitahuje pozornost, ale neruší.

 

Film: Trhlina

Režie: Peter Bebjak
Scénář: Tomáš Bombík; knižní předloha: Jozef Karika
Střih: Marek Kráľovský
Hudba: Juraj Dobrakov
Zvuk: Miloš Hanzély
Obsazení: Dávid Hartl, Mary Bartalos, Matej Marušín, Tomáš Maštalír, Juraj Loj, Tomáš Mischura, Martin Šalacha, Emanuel Hason, Ondrej Hraška, Jaroslav Mottl, Ela Lehotská, Ľuboš Radošovský, Noemi Vyhlídalová
www.falcon.cz

PŘEHLED RECENZE
Příběh
7
Herecké výkony
8
Vizuální zpracování
9
Hudba
10