Film Vzestup Skywalkera (2019). To nejhorší na konec

    472

    Závěrečný díl třetí trilogie Star Wars: Vzestup Skywalkera je vnitřně rozervaný film plný podprůměrných hereckých výkonů, který zcela rezignuje na logiku děje i kontinuitu se zbytkem své série. Představuje tak vyvrcholení sestupného trendu a jasný projev širších problémů Hollywoodu, jimiž v současné době trpí celá jeho produkce.

    Kdyby to bylo možné, jediným obsahem této recenze by byl obrovský nápis „Nechoďte na to!“ Vzestup Skywalkera je dost možná nejhorší vysokonákladový film, co jsem kdy viděl a nebýt toho, že jsem na něm byl pracovně, asi bych odešel z kina.

    Do jisté míry je to patrně způsobené skutečností, že režisér sedmičky a devítky J. J. Abrams si naplánoval novou trilogii jako celek, zasel do sedmého dílu základy pro děj dalších dílů a následně se musel smířit s tím, že Rian Johnson, režisér osmičky, všechny tyhle plány vyhodil z okna a napsal si svůj film zcela podle sebe. Jak tragicky to dopadlo, všichni velmi dobře víme.

    Vzestup Skywalkera obsahuje příběhové elementy, jež očividně chtějí navazovat na věci, co se měly stát v osmičce – až na to, že se nestaly. Abrams se to snaží zachraňovat směsicí nefunkčního dialogu a vysvětlujícího úvodního textu, což ovšem nestačí. Film tak působí jako raněné zvíře, kterému chybí nějaká velmi důležitá součást těla. 

    Celá zápletka je absurdní a točí se kolem zásadní nové hrozby pro trosky Odboje, jež je ovšem takového rozsahu, že vůbec nemůže existovat. Už jenom její přítomnost spolehlivě zabrání divákovi brát film vážně, protože mu musí být jasné, že prostě není sebemenší šance, aby hrdinové tento problém vyřešili bez nepřípustných porušení logiky, fyziky a všech dalších zákonitostí, jaké kosmu vládnou.

    Neudržitelný děj je uváděn do pohybu sérií absurdních náhod a souher okolností, jež v některých případech přímo porušují fungování časoprostoru.  Nevím, kdo učí hollywoodské režiséry, že deus ex machina je ten nejvhodnější způsob, jak vyřešit libovolný dějový problém, ale rozhodně pomocí tohoto principu ještě nikdy nikdo nenatočil dobrý film – obzvlášť pokud se objevují pořád dokola a dokola.

    Na snímku je také hodně znát, že byl několikrát přestřiháván – pokud máme věřit šeptandám kolujícím po zasvěcených částech internetu, Abrams neměl jinou možnost, protože testovací promítání původní verze skončilo naprostým fiaskem. O režisérském zoufalství svědčí nejlépe skutečnost, že poslední střih filmu byl dokončen až na úplném konci listopadu, tedy ani ne měsíc před premiérou, což je u díla tohoto typu opravdu velmi pozdě.

    Nedostatek času na dopilování snímku se projevuje v nekonzistenci děje i zapomínání na některé jeho body. Několik postav se dokonce objeví v jedné scéně a vypadá to, že se nějak zásadně zapojí do následující akce, jen aby mysteriózně zmizely a opět se objevily až v závěru celého díla. Některé promluvy zůstanou navždy nedokončeny, ačkoliv se nejprve tváří jako důležité.

    Pokud Poslední z Jediů uštědřil kontinuitě Star Wars úder na solar, Vzestup Skywalkera jí zasazuje ránu z milosti. Lodě se navzájem sledují v hyperprostoru a už k tomu ani nepotřebují sledovací zařízení, kolem nějž se vinula zápletka osmičky. Důležité informace o postavách jsou s chabým ospravedlněním přepsány. Rey i Kylo mají takové Silové schopnosti, o jakých by si i Mistr Yoda mohl nechat jen divoce zdát.

    Objevuje se spousta nových postav, pro děj vesměs zcela nepodstatných. Jaké jsou jejich motivace, jaké jsou jejich příběhy? To se nikdy nedozvíme. Pokud mohu soudit, jediným účelem jejich existence je nabídnout pomoc hrdinům, kdykoliv jsou zrovna v úzkých a sami si nedovedou poradit, aniž by si tuto pomoc musely jakkoliv vysloužit, a vypadat cool. Ve skutečnosti je nejspíš hlavní to druhé.

    Herecké výkony dosahují podobné výše jako u předchozích dílů nové trilogie, tedy průměrné až tragické. Daisy Ridley hraje především líčením, něco, co by snad šlo považovat za upřímnou emoci, se jí na obličeji objeví jen v jediné scéně, a to v podobě úsměvu, když se hrdinové dostanou na festival na jedné pouštní planetě. Bohužel má tato scéna minimální vliv na děj. Ostatní herci na tom nejsou o moc líp. Nejlíp ze všech hraje počítačem generovaný trpaslíček-mechanik, jenž se ve filmu vyskytne všehovšudy dvakrát.

    Vzestup Skywalkera tak představuje ponižující zakončení kdysi kultovní série. Ano, vizuální efekty a hudba jsou skvělé, ale už mě unavuje to říkat u každého špatného filmu, jaký Hollywood vyprodukuje. Vedlejší estetické kvality nejsou omluvou za nejapný děj a neschopnost vyprávět dobrý příběh.

    Jediné další pozitivum je, že Rose, postava, jež sama o sobě dokázala zničit Posledního z Jediů, hraje v devítce jen minimální roli.
    Snímek nemá scénu po titulkách, takže divákovi nic nebrání po jeho konci co nejrychleji utéct z kina.

    FILM: VZESTUP SKYWALKERA

    Sci-Fi/Dobrodružný/Akční
    Režie: J. J Abrams
    Produkce: Ram Bergman, J. J. Abrams, Kathleen Kennedy
    Scénář: J. J. Abrams, Derek Connolly, Chris Terrio, Collin Trevorrow
    Kamera: Daniel Mindel
    Střih: Kevin Stitt, Maryann Brandon, Stefan Grube
    Hudba: John Williams
    Scénografie: Rick Carter
    Kostýmy: Michael Carter
    Hrají: Daisy Ridley, Adam Driver, Oscar Isaac, John Boyega, Lupita Nyong’o, Mark Hamill, Andy Serkis, Keri Russell, Billie Lourd, Domhnall Gleeson, Kelly Marie Tran, Billy Dee Williams, Richard E. Grant, Joonas Suotamo, Anthony Daniels, Naomi Ackie, Dominic Monaghan, Matt Smith, Carrie Fisher (a. z.), Nasser Memarzia
    www.falcon.cz

    PŘEHLED RECENZE
    Příběh
    2
    Herecké výkony
    3
    Vizuální zpracování
    9
    Hudba
    8