Nejnovější autorský komiks Franka Millera Teror ve jménu víry vydalo 11. září 2015, tedy 14 let po útoku na dvojčata, Comics Centrum. To není náhoda, komiks je reakcí Franka Millera na události z 11. září 2001 a jednoznačným vyjádřením Millerova světonázoru na teroristy věřící v Alláha a jeho proroka Mohameda. Comics Centrum si tím připsalo jedno malé prvenství – jsme první zemí, která komiks přeložila z angličtiny.

Frank Miller (* 1957), filmový a komiksový scénárista, kreslíř a nakonec i režisér, je ikonou komiksového světa. A plným právem. Před recenzí si neodpustím menší výlet do historie. Podle mne by měl i méně znalý čtenář před přečtením komiksu Teror ve jménu víry vědět, co si má pod „značkou“ Frank Miller představit. Nečeká vás kompletní bibliografie, to by byl nekonečný článek a já bych se rád dostal k recenzi. Proto jsem se rozepsal o jeho významných dílech, případně zmínil česká vydání. Jestliže mám tu čest s komiksem políbeným čtenářem, doporučuji následující odstavce přeskočit a odrollovat k odstavci „A konečně v roce 2011…“

Teror ve jmenu viry

Na konci sedmdesátých let minulého století dostal Frank Miller od Marvelu nabídku kreslit skomírající komiksovou sérii Daredevil. První velký job pro velké komiksové vydavatelství. Po prvních pár sešitech se ukázalo, že je nejen dobrým kreslířem, ale že by mohl být i dobrým scénáristou. Po menších personálních změnách dostal od Marvelu zelenou a do Daredevila se obul jak na postu scénáristickém, tak jako kreslíř. Daredevilovy prodeje začaly stoupat a z Millera se stal mladý a nadějný autor.

Dobrý začátek. Za zmínku stojí, že je duchovním otcem Daredevilova protějšku a femme fatale Elektry. Sladká Elektra, ninja zabiják, o které napsal minisérii Elektra Assasin (Epic Comics, 1986), fantasticky kreslená Billem Sienkiewiczem. Ještě jednou se k Elektře vrátil v devadesátých letech v booku Elektra Lives Again. Na začátku osmdesátých let Franka Millera najdeme ve vydavelství DC, kde píše a kreslí komiks Ronin. Reinkarnovaný samuraj bojuje se svým odvěkým nepřítelem v New Yorku budoucnosti. Když už na Ronina přišla řeč, zasloužil by si české vydaní. Berte to, ctění čeští vydavatelé, jako hozenou rukavici!

Teror ve jmenu viry

Zlatým písmem je v komiksové historii zapsán rok 1986. DC Millerovi dalo na hraní jejich domácí stříbro – Batmana. Napsal a nakreslil minisérii Dark Knight Return (Návrat temného rytíře, Crew a Netopejr, 2003), ve které pětapadesátiletý Bruce Wayne po desetileté pauze obléká snad už naposledy netopýří kostým.

Gotham potřebuje svého ochránce. Návrat temného rytíře je pro charakter Batmana zásadní, stává se z něj skrytý a všudypřítomný vládce Gothamu. Následující rok napsal scénář k další minisérii Batman: Year One (Batman: Rok jedna, Crew 2007). Komiks o miliardářském mladíkovi Bruci Waynovi, který se vrací do Gothamu a kostým Batmana si obléká poprvé. Díky těmto dvěma úspěšným miniseriím se Frank Miller stal jak porodním dědkem, tak funebrákem moderního Batmana – bez něj by nebyl tím, čím je dnes. A Nolan by nemohl natočit dva skvělé filmy.

Devadesátá léta byla tvůrčí explozí. Pro nové vydavatelství Dark Horse napsal komiks Hard Boiled (Drsná škola, Comics Centrum, 2013) inspirovaný povídkou Philipa K. Dicka. Kresby se ujal mistr Geof „nakreslím každý šroubek a proto jednu stránku budu kreslit klidně dva týdny“ Darrow. Když už jsem u slavných kreslířů, tak si neodpustím malou odbočku – Miller v roce 1997 napsal komiks Bad Boy (Darebák, Comics Centrum, 2013), a ten pro změnu kreslila hvězda Simon „nakreslím naběhlou žílu i na hýžďových svalech“ Bisley.

Teror ve jmenu viry

V roce 1991 se Franku Millerovi opět podařilo zapsat do komiksové historie. Pro Dark Horse začal psát a kreslit Sin City. Noirové příběhy z Města hříchu, po deseti letech ukončené sedmým bookem. Sin City je kultem a v češtině vyšlo dokonce ve dvou vydáních. První dva booky prvního vydání vydala ještě Crew v roce 1999, od třetího booku se stává dvorním vydavatelem Sin City konkurenční Comics Centrum. Pravda, u části prvního vydání ještě pod jménem Calibre Publishing. V roce 2014 vyšlo nepřehlédnutelné souborné vydání všech sedmi booků Kurva velký Sin City. K tomu si připočítejme dva filmy. Setsakra úspěšná série!

Rok 1998 – píše a kreslí 300 (300, 2001, Calibre Publishing), historický komiks z antického Řecka. Tři sta Sparťanů čelí drtivému útoku perského vojska u Thermopyl. Jednoduchý a silný příběh, atypický šířkový formát (dvě strany sešitu odpovídají jedné straně booku) a nádherný vizuál. Antické Řecko Miller, zdá se, obdivuje. Elektra pro Daredevila je z antického dramatu od Sofokla a už ve třetím díle Sin City Velká tučná zabijačka je odkaz na bitvu u Thermophyl. I přes nezvyklé téma se 300 stává hitem a Frank Miller je supernovou. Komiks je opět zfilmován a u nás se těší přízni čtenářů. U Comics Centra vyšlo už čtvrté vydaní. A pozor, 300 se se svým formátem stává předobrazem recenzovaného komiksu Teror ve jménu víry.

V novém miléniu píše a kreslí o poznání méně. Svoji energii věnuje filmům podle jeho komiksů a pro radost si natočí film ve stylu Sin City o jeho oblíbeném hrdinovi z dětství. V komiksovém světě se vrací pod křídla DC s druhým dílem Návratu temného rytíře (Batman: The Dark Knight Strikes Again, DC, 2001), který je zklamáním. A v šestidílné sérii All-Star Batman and Robin the Boy Wonder, kterou Miller psal pro DC dlouhé čtyři roky (2005–2008), si Bruce Wayne despoticky vychovává nového Robina a komiks tvoří kreslířská hvězda Jim „i stařenka nad hrobem bude mít prsa jako modelka“ Lee.

A konečně, v roce 2011, vydává Frank Miller zatím jeho poslední komiks Teror ve jménu víry (Holy Terror, Legendary Comics). Kdo přeskočil z prvního odstavce až sem, tak ví, že Frank Miller není žádná bábovka. A kdo si přečetl předchozí text, tak to ví taky. Takže trochu toho respektu, prosím. Teror ve jménu víry měl být původně další minisérií Batmana, který dává přes prdelku teroristům. Po nakreslení zhruba první třetiny mění vydavatele a tím přichází o Batmana. Těžko říci, zda se DC námětu zaleklo, zda Miller chtěl nechat Batmana mučit a zabíjet teroristy, nebo je tu souvislost s odchodem jeho editora z DC do Legendary Comics.

Teror ve jmenu viry

Millera už známe a víme, že umí. V povídkách ze Sin City a v 300 prokázal, že napsat jednoduchý a silný příběh pro něj není problém. To by měl být i případ Teroru – scénář by se co do délky vešel odhadem na deset normostran. Ale tak to bohužel není. Během čtení jsem se nemohl zbavit pocitu, že Miller nevěděl, jak má po změně vydavatele a charakterů pokračovat. Scénáristicky využil vše, co v minulosti fungovalo. Fyzicky schopný hrdina, který je pro své přesvědčení ochoten obětovat vše – check. Femme fatale – check. Láska – check. Zkorumpovaní politici – check. Prohnilé město – check. Početní převaha nepřátel – check. Pár mocných přátel, na které se lze spolehnout – check. Panel s americkým policejním autem z padesátých let minulého století (podle mne je to Plymouth Concord) – check.

První třetinu booku kreslí epický souboj mezi Správkařem a Natálií (tedy mezi Batmanem a Catwoman), následuje krátký nádech s vykreslením vedlejších charakterů, které jsou pro příběh nepodstatné a jdeme na finální fight. Neznáme motivy hlavního hrdiny (protože to není Batman), neznáme prostředí, neznáme motivaci nepřátel. Charaktery se stávají plochými figurkami, které slouží jedinému účelu. Miller podle mne chtěl jednoznačně světu říci: „Islám je zlo! Každý, kdo věří v islám, je nebezpečný, organizovaný jedinec a jeho jediným životním cílem je zničit naši západní kulturu!“

A svoji tezi nadřadil nad kvalitní scénář. V jeho komiksu si úžasně organizovaní a schopní teroristé s technikou na úrovni armády nechají hloupě nakopat řiť od dvou jedinců. Natálie dostává v první třetině komiksu mohutnou přesdržkovou od Správkaře, ale co ji opravdu zabolí, je hřebík z teroristické bomby zapíchnutý v koleně. Chápu, že hřebík má být symbolem zla, ale to mi prostě nestačí. Jako čtenář vidím nitky, za které autor násilně vede postavy. Co vidím jako daleko větší problém, je absence vysvětlení, proč je podle Millera islám čisté zlo. A to je opravdu škoda, protože napsat chytrý komiks – na to má. Takhle se pro mne ze scénáře stalo jen zmrzlinářské auto, které jezdí po městě a místo znělky donekonečna opakuje: „Islám je zlo, střežte se ho.“

Kresba a „kamera“ – jo, tak to je jiné kafe. Za mne to nejlepší, co Miller kdy nakreslil. Úvodní řežba je dost možná nejlépe rozfázovaný souboj, jaký jsem kdy v komiksu viděl. Pro mne svým výkonem úspěšně atakoval japonskou školu, která je svými mnohostránkovými souboji vyhlášená. Kdyby místo komiksu vydal svým osobitým stylem ilustrovanou knihu, kde by na každé straně byla z kontextu vytržená citace z koránu ve stylu: „Potkáte-li, kdož nevěří, dejte se do stínání šíjí, dokud jich mnoho nepobijete — Mohamed (Korán, Súra 47:4)“, udělal by podle mne lépe.

 

Komiks: Teror ve jménu víry

Scénář: Frank Miller
Kresba: Frank Miller
Překlad: Hana Studeničová
Lettering: Václav Dort
Rozměry: šířka 300 mm, výška 240 mm, šířka hřbetu 15 mm
Počet stran: 120 barevných stran
Vazba: tuhá
Cena: 699 Kč
www.comicscentrum.cz

PŘEHLED RECENZE
Příběh
5
Kresba
10
Zpracování
10