Jak se zdá, popularita britského autora fantasy Terryho Pratchetta dosáhla i divadelních prken. Jeho Zeměplocha je plná obyvatel, které si nelze nezamilovat, ať už se jedná o lidoopího knihovníka, pomateného kvestora, členy městské hlídky nebo čarodějky z Lancre. Právě jejich příběhy jsou oblíbeným námětem divadelních inscenací – například Soudné sestry v Divadle v Dlouhé (2010) nebo Maškaráda v Městském divadle v Brně (2006). A po inscenaci Muži ve zbrani (2015) přichází nově s Maškarádou i Divadlo Aqualung.

Inscenovat fantasy, dostat na jeviště všechny trolly a další nadpřirozené bytosti (nebo nepřirozené v případě desátníka Nobyho Nóblhócha) mi připadá přinejmenším ošemetné. V případě Maškarády je to ale o něco jednodušší, vzhledem k tomu, že inspirací Pratchettovi byl britský muzikál Fantom opery. Nebo snad dokonce původní francouzský román? Osobně sázím spíš na britské kořeny… Buď jak buď, tenhle příběh je na jevišti každopádně doma. A činoherci mají perfektní příležitost se strefovat do svých operních kolegů.

Pratchett v knize totiž neopomene zmínit žádnou z předsudečných charakteristik opery – marnotratnost a nulový výdělek, nízkou úroveň uměleckého vkusu nebo účinkující, kteří umí jen a pouze (a to ještě v tom lepším případě) zpívat. Do toho všeho se připlete Anežka Nulíčková, která se rozhodně nechce stát třetí čarodějkou a prožít tak život ve společnosti Bábi Zlopočasné a Stařenky Oggové. Touží po vlastním dobrodružství, které očekává právě v ankh-morporské Opeře. Druhé dvě čarodějky se rozhodnou prozkoumat blíže, v čem by Opera mohla být lepší než jejich společnost. A přitom vyřeší záhadu Ducha, který má na svědomí několik vražd.

Pro mě osobně největší úskalí, kterého jsem se obávala už dopředu, představovalo obsazení postav Bábi Zlopočasné a Stařenky Oggové. Rolí se ujaly Zita Morávková a Eva Leinweberová, musím uznat, že obstojně. Ale. Pro role letitých čarodějek, protřelých životem v Lancre, byly obě herečky přeci jen mladé. A – ač je paradoxní, že se to zdá být mínusem – Eva Leinweberová na roli Stařenky vypadá příliš dobře. U této blonďaté divy vás nezaskočí, že coby Stařenka Oggová sepsala kuchařku obsahující recepty jako Jahodový klátil.

Chyběl mi moment šoku, kdy divák zjistí, že něčeho takového je schopná milá hodná stařenka, která ponejvíce připomíná pohádkovou babičku. U Zity Morávkové v roli Bábi jsem pro změnu chvílemi postrádala příkrost, kterou jí Pratchett vepsal. To je však potíž knižních předloh – fanoušci autora mají vlastní představy o tom, jak by postavy měly ideálně vypadat, a nedokáží se vyrovnat s představami jinými. To je i můj případ.

Herci se vcelku dobře vypořádali i s tím, že museli zastat několik rolí naráz. Týkalo se to především Miloše Mazala, který zastal hned pět postav, a Petra Gellnara se čtyřmi rolemi. Protipól představoval Václav Rašilov v roli hlavního padoucha Sardelliho, který na opeře nejvíce nesnáší její rozvleklost. Jeho smrt ironicky postupovala hlemýždím tempem a přehnaně dramaticky. Samozřejmě se to k tomu vtipu hodilo, úmornosti to však neubralo. Naštěstí se jednalo o jednu ze závěrečných scén, tak aspoň Sardelliho smrt nezbrzdila jinak svižně odsýpající děj.

Maškaráda v podání souboru Divadla Aqualung nebude sice highlightem mezi prvními premiérami této divadelní sezony, rozhodně se však ale nejedná ani o propadák. Pokud patříte mezi fanoušky Pratchetta, čeká vás milá podívaná.

 

Divadlo: Maškaráda

Autor: Terry Pratchett
Překlad: Jan Kantůrek
Úprava pro jeviště: Stephen Briggs
Režie: Martin Tichý
Hudba: Jana Holmanová a Filip Nebřenský
Scéna: Hynek Dřízhal
Kostýmy: Lenka Polášková, Agnieszka Pátá-Oldak
Dramaturgie: Kateřina Mocová

Produkce: Klára Basjuk, Karolína Hájková a Ivana Minářová
Hrají: Eva Leinweberová, Zita Morávková, Barbora Valentová, Barbora Mošnová, Markéta Mandová, Václav Krátký, Petr Gelnar, Václav Rašilov, Lubor Šplíchal, Miloš Mazal, Patrik Vojtíšek
www.divadloaqualung.cz

PŘEHLED RECENZE
Režie/Dramaturgie
7
Zpracování
6
Výprava
7
Herecké výkony
7