- Reklama -

Mistr a Markétka je stěžejní dílo ruského spisovatele Michaila Bulgakova a nachází nezaměnitelné místo ve světové literatuře 20. století. Milostný příběh hlavních hrdinů patří mezi ty nejkrásnější v dějinách literatury vůbec a okouzlí každého, kdo k němu jen přičichne.

Román obsahuje i spoustu jiných příběhů a postav, které nás uhranou a vzhledem k tomu, že dílo je přiřazováno k magickému realismu, nikdy nevíme, co se stane o stránku dál. Jak se s adaptací tohoto románu vypořádal režisér Bogdan Kokotek na prknech Moravského divadla v Olomouci?

Vzhledem k tomu, že román Mistr a Markétka je poměrně rozsáhlý, i dvojí příběhová linie je poněkud složitá. První se odehrává v Moskvě v první polovině 20. století a ta druhá v Jeruzalémě za dob Piláta Pontského. Příběh začíná rozhovorem dvou literátů hovořících o nemožnosti existence Ježíše Krista. Následně se k nim připojí podivný cizinec, který tvrdí, že Ježíš Kristus existoval, jelikož on sám se s ním prý setkal.

Oba spisovatelé pokládají cizince za blázna, zvlášť poté, co jednomu z nich předpoví smrt oddělením hlavy od těla. Veškerá legrace ale přestává ve chvíli, kdy se předpověď vyplní. Od té doby se v Moskvě začnou dít podivné věci a všechno to má na svědomí onen neznámý cizinec se svými kumpány. Je to snad samotný Ďábel?

Události v Moskvě prolíná vyprávění o Pilátu Pontském a jeho setkání a následném odsouzení Ježíše Krista k smrti. A pak je tu samozřejmě ten nejkrásnější příběh, příběh Mistra a Markétky, příběh o zakázané a nešťastné lásce, příběh bezradného spisovatele Mistra, který se kvůli svému citu dostane až do blázince. Kdo pomůže jejich lásce? Bůh, či Ďábel?

Vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlé dílo s košatým a rozvětveným příběhem, mohli bychom si klást otázku, zda je vůbec možné jej zdramatizovat a vše vyjádřit během dvouhodinové inscenace. Bogdan Kokotek a Michaela Doleželová se s tím ale poprali s grácií. I přes mnohé nedostatky a hluchá místa se nakonec jednalo o povedený divadelní počin.

Vyzdvihnout se rozhodně musí podrobné nastudování předlohy a snaha ne příliš modernizovat či měnit příběh. Herecké výkony byly také vcelku obstojné, i přestože výběr některých herců by se dal pokládat za nevhodný, například role mluvícího kocoura se ujala herečka v upnutých lesklých legínách a podpatcích.

Scéna byla poměrně chudá a nikterak originální, ale ne rušivá. Zajímavé a příhodné bylo promítání obrazu „vševědoucího“ oka, které bylo přítomno po celou dobu inscenace. Symbolicky tak dotvářelo tajemnou, mystickou atmosféru.

Velmi hezky také vyniklo přecházení z jedné příběhové linie do druhé, a tak pokaždé, když někdo z postav začal vyprávět o Pilátu Pontském, změnila se hudba, vypravěči zůstali nehybně, naslouchajíc a do centra dějiště přišel Pilát a další postavy z druhé příběhové linie.

Co ale celé divadelní hře uškodilo, byla přílišná uspěchanost, když na scénu přišla Markétka a její Mistr. Jejich vztah, láska, to vše co, je v knize velmi niterně popsáno a prožito, zde bylo jen chladně naznačeno. Žádné emoce, žádný prožitek.
I přestože se dala nalézt hluchá místa, jednalo se o poměrně povedenou divadelní adaptaci, která určitě stojí za vidění.

 

Divadlo: Mistr a Markétka

Překlad: Alena Morávková
Dramatizace: Bogdan Kokotek, Michaela Doleželová
Režie: Bogdan Kokotek
Choreografie: Katarzyna Anna Małachowska
Hudba: Zbygniew Siwek
Scéna a kostýmy: Krzysztof Małachowski
Projekce: Filip Jančo a Lubomír Peřina
Dramaturgie: Michaela Doleželová
Inspicient: Věra Šindlářová
Nápověda: Ivana Smudová
Autor fotografií: Jan Procházka
Obsazení: Mistr: Jan Ťoupalík // Markétka: Vendula Fialová // Woland: Petr Kubes // Korovjev: Ivana Plíhalová // Azazelo: Václav Bahník // Behemot: Daniela Krahulcová // Hela: Kristýna Krajíčková // Michail Alexandrovič Berlioz, profesor Stravinskij: Vladimír Hrabal, j. h. / Marek Zahradníček, j. h. // Ivan Nikolajevič Bezprizorný: Tomáš Krejčí // Anuška: Naděžda Chroboková-Tomicová // Pilát Pontský: Michal Przebinda // Ješua Ha-Nocri: Vojtěch Lipina // Afranius: Zdeněk Svobodník, j. h. / Martin Štolba, j. h. // Služebná Nataša (Natálie Prokofjevna): Lenka Kočišová / Soňa Petrillová, j. h. // Sestra Praskovja Fjodorovna: Vlasta Hartlová // Lotrov: Roman Vencl // Nikolaj Ivanovič Bosý, Kaifáš:Jaroslav Krejčí // Frida: Vladimíra Včelná // Divák Parčevský: Marek Zahradníček, j. h. / Vladimír Hrabal, j. h. // Divačka: Naděžda Chroboková-Tomicová / Vladimíra Včelná // Divák: Martin Štolba, j. h. / Zdeněk Svobodník, j. h. / Jaroslav Krejčí // Komsomolka – řidička tramvaje: Lenka Kočišová / Soňa Petrillová, j. h. // Milicionáři: Lukáš Pořízka, j.h. / Milan Švestka, j. h. // Římský voják: Marek Paráček, j. h. // Jeptiška rohatá: Naděžda Chroboková-Tomicová / Vladimíra Včelná // Caligula: Jan Ťoupalík // Messalina: Věra Šindlářová // Markýz de Sade: Vladimír Hrabal, j. h. / Marek Zahradníček, j. h. // Signora Toffanová: Naděžda Chroboková-Tomicová // Stalin: Michal Przebinda // Hitler: Vojtěch Lipina // Císař Rudolf: Zdeněk Svobodník, j. h. / Martin Štolba, j. h. // Majitelka módního salónu: Vlasta Hartlová // Johan Strauss: Roman Vencl // Kníže Robert: Jaroslav Krejčí // Pan Jacques: Tomáš Krejčí
www.moravskedivadlo.cz

 

PŘEHLED RECENZE
Režie/Dramaturgie
8
Zpracování
8
Výprava
10
Herecké výkony
10