Když jsme obdrželi informaci, že v Brně – Popůvkách je otevřena nová restaurace, jež slibuje příjemný interiér a kuchyni pod velením šéfkuchaře Pavla Veltruského, který vařil i pro světové celebrity, neváhali jsme a vyrazili sem hned v sobotu 20. května na oběd.

Ač se restaurace nachází na sjezdu u dálnice D1, najít ji nám nečinilo sebemenší problém. Umístěna je v hotelu Victory, před kterým nechybí dostatek parkovacích míst. Po vstupu do hotelu zjišťujeme, že Signature najdeme hned vedle recepce (nelze přehlédnout díky designovým vstupním dveřím), v případě, že by však někdo tápal, ochotná recepční ráda poradí.

Vchod do restaurace (Autor fotografie: Kamil Pekař)

Za dveřmi nás vítá usměvavá a vstřícná obsluha, která nás vede k našemu rezervovanému stolu. Interiér je prostorný, světlý a velkou roli v něm hraje teakové dřevo. Na stěnách a sloupech je zakomponováno živé kapradí, které si bere vláhu ze vzduchu. Prostor se dá však oddělit na tři menší místnosti, například pro potřeby rautu či salonku pro obchodní schůzky. V „rautové“ sekci nechybí ani pult s infralampami, které udržují pokrmy čersvé a teplé, díky čemuž nemusí mít host obavu, že jídlo obdrží v nepřijatelné formě.

Interiér restaurace (Autor fotografie: Kamil Pekař)
Interiér restaurace (Autor fotografie: Kamil Pekař)

Restaurace nabízí unikátní sbírku šampaňských, včetně starších ročníků, nekomerční značky v souladu s biodynamickým pěstováním i ověřené stálice na trhu + sbírku Armagnaců od ročníku 1942 po ročník 2000, což si hosté rádi objednávají k narozeninovému jubileu.

Šampaňské a Armagnac (Autor fotografie: Kamil Pekař)

Židle mohou na první pohled působit nepohodlně, ale zdání klame. Po celou dobu návštěvy se nám u stolku pro dva sedělo příjemně a ještě než jsme se stačili usadit, číšník přinesl k našemu stolu malý odkládací stylový stolek, kam jsme si mohli odložit kabelku a další zavazadla. To považuji za velké plus, protože ač etiketa tvrdí, že dáma si má kabelku dávat na židli za záda a sedět tudíž pouze na části židle, zkuste v této poloze strávit celý večer. V některých restauracích už to řeší takzvaným věšákem na kabelku, který se připevní ke stolu po pravici dámy, v Signature myslí však i na pány a mohla jsem si odložit jak já, tak i můj partner.

Stoly nemají ubrusy, ale překvapují velmi zajímavým a originálním nádobím (nůž na pečivo na nás čekal na talířku, který vypadal, jako by ho někdo upustil na zem a zbyl z něj jen střep). Celkový koncept restaurace absence ubrusů a nezvyklé nádobí jen podtrhuje – všechno dohromady tvoří jednu souvislou a sympatickou linii. Neméně sympatické je rozestavení stolů a židlí pro hosty – jsou umístěny v dostatečné vzdálenosti tak, aby obsluhující personál mohl pohodlně servírovat jídlo a zároveň si s dalšími hosty „nezíráte“ do talíře a můžete si povídat bez obav, že by se k vašemu rozhovoru dostal „nezvaný posluchač“.

Interiér restaurace (Autor fotografie: Kamil Pekař)

Jako první nám byl servírován „pozdrav z kuchyně“, dva druhy domácího chleba: kváskový a pšenično-žitný se sádlem a škvarky. Oba chleby křupavé, chutné, více možná fandím klasickému kváskovému. Sádlo a škvarky nás těší, škvarky perfektně vyškvařené a nechyběla tolik potřebná sůl. Jídlo ve mně vyvolalo vzpomínku na babičku a na dobu, kdy u ní celá naše rodina pravidelně pořádala zabijačky.

Automaticky nám také byla naservírovaná SIGNATURE filtrovaná voda v originální lahvi, já si k ní objednala velmi chutnou a osvěžující domácí bezovou limonádu (zatím nejlepší, jakou jsem kdy měla možnost pít, obvykle jsou bezové limonády až nesnesitelně sladké, v tomto případě jsem si po rychlém dopití s chutí objednala ještě jednu).

Kváskový a pšenično-žitný chléb se sádlem a škvarky (Autor fotografie: Kamil Pekař)

Polévky jsou na stole. Humří bisque mě okouzlila svým krásným a sexy servisem. Lahodná krémová polévka mi vůní připomněla milovanou Francii. A protože se jedná o vydatnou, hustou a silně kořeněnou polévku z rozmělněných plodů moře, její podávaná porce byla tak akorát. Chuťově je skutečně humrem cítit, ačkoliv se do polévky obvykle celý humr nedává.

Humří bisque (Autor fotografie: Kamil Pekař)

Hovězí consommé z oháňky se zastřeným vejcem, křenem a morkem byla pro potěchu oka i chuti. Vývar silný jako noha od piana, přesto dokonale čirý, zlatavé barvy. Přidat na talíř morkovou kost a zastřené vejce byl výborný nápad, ale tou skutečnou třešinkou na dortu byl čerstvě nastrouhaný křen.

Hovězí consommé z oháňky se zastřeným vejcem, křenem a morkem (Autor fotografie: Kamil Pekař)

Grilovaný jehněčí hřbet s pečenou zeleninou a tymiánovým glazé provoněl celou restauraci. Pečená zelenina, které vévodily dobře upečené brambory a chřest. Skvěle dochucené, ale na talíři bylo stále tím největším lákadlem maso. Medium úprava, která se rozpadala v ústech. Byla tak vynikající, že jsme chvílemi zůstali beze slov a jen si luxusní pokrm vychutnávali. Tymiánové glazé byla vhodně zvolenou omáčkou k celému chodu a bylo podávané v omáčníku, aby host nejprve viděl maso v celé své kráse, než jej završí bylinkovým dochucením.

Grilovaný jehněčí hřbet s pečenou zeleninou a tymiánovým glazé (Autor fotografie: Kamil Pekař)

Grilovaný siven byl ogrilován tak, že neztratil kousek ze svojí šťavnatosti, a kuchař, který jej připravoval, rozhodně nedělal tuto činnost poprvé. Kloubouk dolů před přípravou a dochucením ryby, tak vynikající siven byl. Rizoto z chřestu vynikalo chutí zejména hlavní ingrediencí a ač převážně bylo z chřestu bílého, i na chřest zelený se dostalo. Zauzená cherry rajčátka by mi k pokrmu asi nechyběla, ale zase vizuálně talíř mile doplňovala a chuťově neurazila, ani neničila celkový dojem z chodu.

Grilovaný siven s chřestovým rizotem (Autor fotografie: Kamil Pekař)

Paris Brest je francouzský recept z odpalovaného těsta, který se velmi podobá nám dobře známému věnečku. Je však o něco menší, zato obsahuje minimálně jednou tolik krému. Podáván byl velmi osobitým způsobem s višněmi, ani ty ale nezbránily přespříliš sladkému krému. Dezert potěší skutečné milovníky sladkostí.

Paris Brest (Autor fotografie: Kamil Pekař)

Čokoládová pěna s malinami a malinovým sorbetem byla naopak parádní tečkou za skvělým obědem. Dezert byl sladký tak akorát (spíše méně než více), maliny v něm obsažené čokoládu příjemně doplnily a malinový sorbet… o tom se mi zdá ještě dnes.

Čokoládová pěna s malinami a malinovým sorbetem (Autor fotografie: Kamil Pekař)

Restauraci Signature nemám co vytknout. Servis je profesionální, usměvavý, svižný, je schopný doporučit jídla, pokud host v menu tápe. Jsou rychlí, dbají i na fakt, že se k nim může přijít rychle najíst člověk, který jen projíždí, má před sebou dlouhou cestu a musí být „odbaven“ do 30 minut. Naše polévky, hlavní chody i dezerty (servis a konzumace) nás „stálo“ přesně 35 minut. A ta skutečná cena našeho oběda? Za humří bisque, hovězí consommé, grilovaného sivena, jehněčí hřbet, Paris Brest, čokoládovou pěnu s malinami (+ dvě vody a dvě bezové limonády) a espresso byla na našem účtu částka cca 1 500 Kč, což je suma, která nás za oběd pro dvě osoby příjemně potěšila.

Kuchařský tým: Vlastimil, Filip a Tomáš (Autor fotografie: Kamil Pekař)

V kuchyni je znát profesionální ruka, čerstvost surovin je základ, byli jsme tam zrovna v sezoně chřestu a do části pokrmů byl chřest vhodně zařazen. Nabízejí kratší, ale smysluplné menu, kde si vybere dáma i pán. Speciální nabídka se mění každých 14 dní, jejich Malá jídla, Velká jídla a Závěr se zatím zdají stejná, ale během ročních období zde nějaké změny zajisté nastanou.

Restaurace: Signature

HOTEL VICTORY
VINTROVNA 35
664 41 BRNO – POPŮVKY
www.restauracesignature.com

PŘEHLED RECENZE
Interiér
10
Servis
10
Pokrmy
10