Divadlo Na zábradlí uvedlo zkraje prosince svou druhou premiéru sezóny, kterou je inscenace Tajný agent. David Jařab jí uzavírá svůj „britský triptych“, který v Divadle Na zábradlí vytvořil. Tajnému agentovi, adaptaci stejnojmenného románu Josepha Conrada, předcházely inscenace Macbeth – Too Much Blood a Podivuhodný případ pana Holmese.

Na rozdíl od Shakespeara a Sira Doylea není Joseph Conrad (1857-1924) rodilý Brit. Jeho jméno Józef Teodor Konrad Nałęcz Korzeniowski jednoznačně ukazuje k polskému původu. Po smrti svých rodičů (1874) Conrad odcestoval do Francie a začal pracovat jako námořník na francouzských obchodních lodích. Později přešel k anglickému loďstvu a v roce 1886 se vypracoval až na kapitána, což mu zároveň vyneslo britské občanství. Nebýt malárie, kvůli níž se Conrad musel vzdát své námořnické kariéry a usadit se, nejspíš by se literatuře nikdy nezačal věnovat.

Veškeré své dílo napsal v angličtině, a přestože nebyl rodilým mluvčím, stal se jedním z mistrů anglické prózy. Nadto je považován za jednoho ze zakladatelů modernismu. A to vše kvůli – nebo snad díky? – malárii.

Román Tajný agent napsal Conrad v roce 1907 jako politickou reflexi současného světa. Dnes, o 100 let později, by se nejspíš divil, jak moc aktuální je jeho dílo. V románu vykreslil špionáž, udavačství dvojitých agentů, vměšování se do záležitostí cizího státu i terorismus. Zároveň ale dokázal zahrnout i mezilidské vztahy, a to vše zaobalit humorem, jelikož pan Verloc je neuvěřitelný ťulpas.

Jařabova inscenace je rozdělena do dvou částí. V té první se divák seznamuje s jednotlivými postavami a jejich názory, tužbami a pohnutkami. Setkáváme se s prvním tajemníkem velvyslanectví (Petr Čtvrtníček), který osnuje teroristický útok na observatoř v Greenwichi. Chce tak napadnout samotný čas a otřást britskou společností v jejích základech. Pan Verloc (Jiří Vyorálek) je fušerský tajný agent. Ačkoli možná ani ne tak fušerský jako pacifistický. Nechce nikomu ublížit, proto místo osnování teroristických činů udává ty, kteří nějaké chystají, a zabraňuje tak nejhoršímu. Jenže první tajemník má nyní dojem, že by si svou apanáž měl Verloc přeci jen jaksi zasloužit. To by to ale nesměl zpackat…

Paní Verlocová (Anna Fialová) je krásná. Velice dobře si uvědomuje, co sňatkem s Verlocem ztrácí a co on získává. Ovšem i jí se tento svazek vyplatil. Spolu s ní Verloc do svého domu přijal i jejího retar… tedy vysoce přecitlivělého (britská korektnost se nezapře!) bratra Stevieho (Vojtěch Vondráček). Ten se nechá rozrušit sebemenším náznakem násilí nebo bezpráví a s jeho výkřikem „How dare you!“ nelze nevzpomenout na nedávný rozruch okolo Grety.

Před přestávkou se představí ještě páni Ossipon (Jiří Černý), který horuje za proletariát, a člověk zvaný Profesor (Jakub Žáček), který má své zboží hned po ruce. Strůjce bomb se nebojí žádného policejního zásahu, neb jeho prst je stále připraven na spoušti detonátoru. Jediné, co jej trápí, je desetivteřinová prodleva směřující k výbuchu a nedostatek financí na jeho výzkum.

V této části má každý z herců jeviště víceméně jen pro sebe. Může tak naplno rozehrát svůj um, aniž by jej některý z kolegů „rušil“. Zde se ukazuje rovnocenná kvalita jednotlivých osobností souboru, ale také hostující Anny Fialové, pro niž dlouhodobě nemám jiných slov než „dokonalá“. Pan Verloc Jiřího Vyorálka svou vizáží připomíná obtloustlého pana Creosota z Monty Pythonova Smyslu života, což podtrhuje „britskost“ celého představení. Jen situace Jakuba Žáčka je trochu ztížena, a to nejen vadou řeči (R, Ř a také L) jeho postavy. Spolu s ním na jevišti účinkuje také francouzský buldoček uzurpující si veškerou pozornost publika, zvlášť když se rozhodne vyluxovat oříšky, které při předchozím vstupu rozhází Vojtěch Vondráček coby Stevie. Není to ovšem nic, na co by Žáček nedokázal zareagovat a ustát, aniž by vypadl z role. Bravo!

Máme tu tedy výrobce bomb, tajného agenta, jeho pomalejšího švagra a atentátu chtivého prvního tajemníka. Pokud vám v tuto chvíli nedochází, kam to všechno směřuje, rozhodně si do Divadla Na zábradlí zajděte. Jařabova inscenace je totiž skvěle zpracovaná. Jednoduchá scéna z neomítnutých cihlových zdí a elegantní kostýmy v červené, bílé a černé barvě nechávají vyniknout precizním hereckým výkonům. Takovéto zakončení „britského triptychu“ nás nutí volat po přídavku.

DIVADLO: TAJNÝ AGENT

Scénář, scéna, režie: David Jařab
Dramaturgie: Barbora Šupová
Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková
Hudba: Jakub Kudláč
Foto: KIVA
Hrají: Anna Fialová, Jiří Vyorálek, Petr Čtvrtníček, Jiří Černý, Jakub Žáček, Václav Vašák, Vojtěch Vondráček
www.nazabradli.cz

PŘEHLED RECENZE
Režie/Dramaturgie
10
Zpracování
10
Výprava
10
Herecké výkony
10
recenze-tajny-agent-divadlo-na-zabradliInscenací Tajný agent završuje David Jařab svůj „britský triptych“, v němž Conradovi dělají společnost Doyle a Shakespeare. Zatímco na Macbethovi jsme chválou nešetřili, Sherlock Holmes nás dvakrát nezaujal. Ovšem třetí inscenace je zpracována tak dobře, že nás nutí volat po přídavku. Nejvíce oceňujeme prostor, který dostávají jednotliví herci, kteří tak mají možnost naplno ukázat svůj um.