Skrytý našinec v americkém obalu? Bill Burr poprvé v Česku upřímností nešetřil

661

Jen co pražský Kongresový sál uklidili po vystoupení primabaleríny Svetlany Zakharove, přišel na řadu další mistr svého oboru, Bill Burr. Tentokrát tedy méně pohybově vybaven, leč o to ostřejší, upřímnější a přímočařejší. Bill Burr patří mezi nejúspěšnější současné stand-up komiky a prestižní magazín Rolling Stone jej zařadil na 17. místo v žebříčku nejlepších komiků všech dob.

Jeho humor si oblíbil i známý moderátor Conan O’Brien, v jehož talk show Billovi zpravidla ani nestihne vychladnout židle. Menší popularitu už asi bude mít u zarputilých feministek, bojovníků za politickou korektnost, nenapravitelných romantických snílků či ukřičených vyčůránků bažících po jakkoliv nesmyslných společenských výhodách. Bill Burr se s tím zkrátka moc nemaže, což předvedl i natěšenému publiku v Praze.
Stejně jako hudební skupiny berou na svá turné předskokany, i stand-up komici si nechají publikum předehřát některým ze svých méně známých kolegů.

S Billem Burrem přicestoval Paul Virzi, který se ve svých dvaceti minutách mimo jiné stihl věnovat například své rodině či politické situaci v USA. Musím přiznat, že jsem asi nikdy neslyšel zajímavější parodii hlasu Donalda Trumpa. A to jsem si jich pustil již mnoho. Paul je přesně ten týpek, se kterým byste šli večer na jedno a ani po sedmi škopcích byste se určitě nenudili. Nevím, jestli někdy budou jeho vystoupení plnit haly po celém světě a jeho YouTube videa dosáhnou milionů zhlédnutí, ale mně se jeho styl líbil a musím uznat, že šlo o perfektní otvírák sobotního večera.

Poté už se pódium otevřelo pro hlavní hvězdu – Billa Burra. V sále asi nebyl nikdo, kdo by neznal jeho štiplavé poznámky a rozbory nesmyslností naší doby. To vše podané tak trochu ve stylu uštěkaného pejska s ADHD, který vám právě sežral celoroční zásobu cukru. A přesně tenhle energický styl mají jeho fanoušci, mezi které se také počítám, rádi. Jeho vystoupení připomínají proud chrlící nelogické situace, které se dnes ve Spojených státech běžně dějí. Ovšem jejich kritika dokáže svojí formou odzbrojit nejednoho zásadového nepřítele smíchu. Bill má totiž dar uvařit ze své naštvanosti několikachodové menu syrové pravdy okořeněné notnou dávkou pragmatismu a sarkasmu. A mnozí si často mezi vtipy pokládají otázku: Jak je tohle sakra možný? Tenhle styl od něj každý čeká a tenhle jsme taky dostali.

Pokud jeho stand-upy znáte i vy, pak asi nebylo těžké předem odhadnout, do jakých témat se bude trefovat. Ano, suchá nit nezůstala na hnutí MeToo, své si myslí o prezidentském souboji Donald Trump vs. Hillary Clinton, objasnil nám svůj specifický přístup k vlastnímu partnerskému vztahu a do vystoupení zahrnul i první příběhy o své dceři, která za pár dní oslaví své druhé narozeniny. Gratuluji! Na paškál si vzal i často přehnaný respekt Američanů k vojákům, mezi kterými se často skrývají vykukové, jimž jde pouze o jednodušší život na účet armády. Celým vystoupením se prolínalo to, že Bill je Američan.

A tím nemyslím, že by hrdě nosil triko s orlem bělohlavým, bušil se do prsou v rytmu hymny a cítil se součástí nadlidské rasy. Zkrátka častokrát poukázal na drobné rozdíly v myšlení obyvatel Nového světa a Starého kontinentu.
Bill Burr je ale dle mého názoru svým myšlením české nátuře mnohem blíže, než si myslí. Přesně ty přehnané reakce, kterými se mnoho Američanů často prezentuje, jsou k smíchu jemu i nám. Pokud u nás ženě muž přidrží dveře, zpravidla nemá strach, že jej nařkne z šovinistické agrese s cílem ostentativně podporovat vykořisťování feminní společnosti. Za velkou louží to prý tak jednoduché mít nemusí. A nelze zapomenout ani na jeho překvapení, když na otázku, zda věříme v Boha, odpovědělo publikum jednohlasně „ne“. I on se totiž mezi ateisty řadí, a tak jsme mu možná trošku udělali čáru přes rozpočet u několika vtipů. To už se asi nedozvíme.

Kdo má Billa rád, musel být s jeho show maximálně spokojený. Opravdu oceňuji, že dokázal přidávat na tempu. V prvních pár minutách se mi totiž zdálo, že neví, co od českého publika očekávat. Naladili jsme se ale rychle na stejnou vlnu a jeho zhruba sto minut rychle uteklo. I když s ním nemusíte souhlasit v názorech, jedno mu upřít nemůžete – Bill Burr patří mezi světovou stand-upovou smetánku a pokud si udrží svůj nadhled a energii, pak si pobyt na vrcholu užije ještě dlouho.