Kmenová režisérka brněnského Národního divadla Aminata Keita je výraznou tvůrkyní. Pod jejím vedením vznikají na této scéně nepřehlédnutelná díla. Po komorní inscenaci changes uvedené rovněž v této sezóně, si Keita vyzkoušela možnosti velké výpravy. A nejen to. Shakespearův Sen čarovné noci, častěji uváděný pod názvem Sen noci svatojánské, se tu pro tvůrce inscenace stal spíše výchozím textem. Ve spolupráci s Jaroslavem Jurečkou slavnou předlohu aktualizovali a nebáli se provést různé posuny v ději, které nabídnuly nové možnosti v tom, jak osudy postav rozvíjet a pohrávat si s nimi.
Proč to nezkusit v opačném gardu
V této inscenaci je to Oberon, král elfů a víl, který krade mladičkou vílu z družiny své ženy a nikoliv královna Titanie, která se v původním textu zmocní pážete z doprovodu svého královského manžela. A zde to také není Titanie, která je za trest očarovaná a zamiluje se do osla. Podobně si inscenace pohrává s motivy milostného vzplanutí mezi mladými dvojicemi Lysandrem a Hermií i Demetriem a Helenou, kteří své lásky a nelásky prožívají se vší smrtelnou mladickou vážností. Nešikovný či zlomyslný skřítek Puk způsobí mezi nimi vzplanutí v kombinacích opravdu nečekaných. Inscenace vlastně dál rozvíjí Pukovy poťouchlosti. Ale děje se tak s hravostí a vtipem.
Shakespeare ve Snu vytvořil příběh s více rovinami. Jednou je chystaná královská svatba Thesea a Hippolyty, na jejímž pozadí se odehrávají dramata mladých milenců zápasících o právo na volbu partnera a řešících trable s neopětovanou láskou. Druhou rovinou je spor v lesním království elfů a víl mezi jejich vládci Oberonem a Titanií. Každý z nich má kolem sebe barvitou družinu představující magický svět skrytý očím smrtelníků. Dalším svébytným prostorem je „tragédie“, kterou na přání Thesea inscenují řemeslníci jako dar k jeho nadcházející svatbě.
Vládci pozemští i nadpozemští a jejich družiny
Členitý děj vyžaduje početné herecké obsazení. Ústřední dvojici obou královských párů, ať už vládců Athén nebo magického lesního světa, představuje Ivan Dejmal a Jana Štvrtecká. Dejmal vtipně zdůrazňuje samolibou podstatu obou králů. Štvrtecká sdělně zpracovala zejména postavu rozzlobené, po pomstě prahnoucí Titanie, které ovšem dal text samotný větší prostor než královně Hippolytě.
Pavel Čeněk Vaculík a Kateřina Mizeráková ztělesnili dvojici milenců Lysandra a Hermii, kteří raději uprchnou z města, než by zradili svoji lásku. Oba pojali své romantické postavy s osvobozujícím nadhledem a smyslem pro humor. Do role žárlící, nedůvěřivé Heleny, Hermiiny přítelkyně, byla obsazena Eliška Zbranková, která se však ze zdravotních důvodů nemohla premiérového představení zúčastnit. Pohotově za ni, na poslední chvíli, zaskočila Petra Lorenc. Ta podala obdivuhodný výkon, tím, že roli odehrála s textem v ruce a přitom s plným nasazením a bez nejmenšího zakolísání.
Párty elfů a víl má grády
Pětici modrých límečků, neochotně působících jako ochotnický spolek pro pobavení panstva, ztvárnil Tomáš David, Kryštof Dvořáček, Roman Nevěčný, Martin Veselý a Roman Blumaier. Tvůrcům inscenace se vyplatilo, že do těchto vedlejších rolí obsadili výrazné herce. Vedlejší motiv, kdy se obyčejní řemeslníci ocitají v rolích představitelů klasického dramatu, je vděčný sám o sobě a zde se ještě prohloubil díky tomu, že herci si role nabručených fachmanů zahráli viditelně s chutí.
Rej nadpřirozených bytostí za účasti Oberona a Titanie i mladistvých uprchlíků z Athén, do kterého vyústí jedna část příběhu, je tu pojatý jako čím dál divočejší technopárty. A není to vůbec špatný nápad. Inscenace naznačila, že tanec bizarních stvoření na odlehlém místě, při kterém se lesní i jiné bytosti dokážou pěkně odvázat, vlastně není až takový pohádkový výmysl, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Společnost lesních bytostí je ztvárněna hostujícími tanečníky a tanečnicemi zvučných jmen (Pierre Nadaud, Pavol Seriš, Zden Brungot Svíteková, Marie Fišárková). Asi nejvíc z nich zaujme Linda Caridad Fernandez Saez, která si našla originální polohu ve ztvárnění temperamentní svůdné víly a předvedla působivý pohybový rejstřík. Nejeden mládenec by mohl sejít z cesty.
DIVADLO: SEN ČAROVNÉ NOCI
Autor: William Shakespeare
Režie: Aminata Keita
Dramaturgie: Vít Kořínek
Úprava: Jaroslav Jurečka
Scéna: Martin Chocholoušek
Kostýmy: Kateřina Štefková
Hudba: David Hlaváč
Hrají: Ivan Dejmal, Jana Štvrtecká, Martin Sláma, Kateřina Mizeráková, Pavel Čeněk Vaculík, Eliška Zbranková – j.h., Vojtěch Blahuta, Anna Čonková, Tomáš David, Kryštof Dvořáček – j.h., Roman Nevěčný, Martin Veselý, Roman Blumaier, Marie Fišárková – j.h., Pierre Nadaud – j.h., Linda Caridad Fernandez Saez – j.h., Pavol Seriš – j.h., Zden Brungot Svíteková – j.h.
Premiéra: 19. 6. 2026
–> NÁRODNÍ DIVADLO BRNO / MAHENOVO DIVADLO
