Tonya Graves vydala 16. října své druhé sólové album s názvem Back to Blues. Vrací se jím ke svým kořenům a začátkům v České republice před dvaceti lety. Album se skládá z coverů jejích oblíbených bluesových interpretů, jako je Etta James nebo Ray Charles, je tedy plné vzpomínek a nostalgie. Křest, spojený s koncertem, proběhne 28. října v Paláci Akropolis. Kulturio vám při té příležitosti přináší rozhovor s touto osobitou zpěvačkou.
❖ Jak se dnes máte?
Dobře, i když prší. Ale to je v pořádku, protože musím být celý den uvnitř, tak je to lepší, než kdyby bylo hezky.
❖ Letošní rok je pro vás výjimečný – 20 let žijete v Čechách, 15 let působíte v Monkey Business a k tomu vám vychází deska. Bylo to plánované, nebo je to náhoda?
Je to náhoda, na druhé desce jsem měla dělat už dávno, ale nebyl čas. A letos se to povedlo. Navíc, když už má člověk slavit, tak by měl pořádně.
❖ Co pro vás nová deska znamená?
Trochu souvisí s tím, že jsem tu už dvacet let. Je to takový návrat, protože deska se jmenuje Back to Blues, s tím jsem v Čechách začínala. Plno lidí se mě ptalo, jestli jsem se cítila nevěrná blues, protože jsem tu začínala jako bluesová zpěvačka a pak jsem dělala spoustu jiných věcí. Já se necítila nevěrná, ale mám radost, že tihle lidé jsou teď šťastní, že se vracím k blues.
❖ Jedním z impulsů ke vzniku desky bylo úmrtí B. B. Kinga…
To byla spíš ta poslední věc, která rozhodla. Já věděla, že chci udělat desku, která bude založená na coverech, ale nevěděla jsem v jakém žánru. Těch písniček mám ráda hrozně moc a nemohla se rozhodnout. A když B. B. King zemřel, spojila jsem to i s tím, že jsem tu dvacet let, že jsem tu začínala s blues. A bylo to.
❖ Takže myslíte, že kdyby tenhle impuls nenastal, vypadala by deska jinak?
Nevím. Těžko říct. Je to tak, jak to mělo být.
❖ Jak jste vybírala písničky na desku?
Těžko. I když jsem se nakonec rozhodla pro jeden žánr, měla jsem hodně písniček. Bavila jsem se i se svými muzikanty, co by chtěli hrát, a vybrali jsme patnáct písniček. Nakonec zbylo těch deset, které jsou na desce. Jsou to v podstatě písničky, které mi dělají nejvíce radost. Ale na druhou stranu žádná z nich na tom albu nemusela nutně být. Jediné, co nutně muselo být, byla Jolene. I když není bluesová. Všechno ostatní může být, ale nemusí.
❖ Proč zrovna tahle?
Mám ji ráda. Mně se líbí, o čem to je. Jakým způsobem se v ní prosí. Tak krásně, slušně. Nejde z toho negativní energie. Jolene mi nepřijde zlá… nevím, prostě si to poslechněte a uslyšíte sama.
❖ Váže se výběr písní k nějakým vzpomínkám?
Svým způsobem určitě. Ne ke konkrétním, ale k určitému životnímu období. Je v tom trochu nostalgie. Uvědomění si, že už jsem tu dvacet let. Páni, já jsem tu dvacet let. Opravdu to letí.
❖ A nelitujete? Vždyť vy jste přijela jen na prázdniny…
Ne, ani náhodou. Ani neplánuju odejít. Však jsou ty prázdniny tady dobrý.
❖ A samotné nahrávání desky probíhalo jak?
Já mám skvělého producenta, Lukáše Martinka, se kterým se známe osmnáct let a nějakou dobu jsme spolu hráli. A mám i šikovnou kapelu, přestože to nejsou bluesoví muzikanti. Takže to šlo vlastně samo. Za necelé dva měsíce jsme měli hotovo.
❖ Chystáte turné?
Vyloženě turné ne, blues je na to moc specifický. Ale budu hrát na festivalu Bluesový podzimek v Holešově. A Support Lesbiens mě pozvali na jejich turné jako hosta. Uvidíme, jak v klubech. Mně to nevadí, jejich atmosféru mám ráda, ale je to menší prostor, většinou s nízkým jevištěm a lidi si stěžují, že na mě nevidí.
❖ Máte nějaký hudební vzor?
To asi nemám. Já nechci napodobovat nikoho jiného a navíc většina interpretů, kteří se mi líbí, špatně skončí. Nechci dopadnout jak oni. Třeba miluju Janis Joplin, ale takhle nechci skončit.
❖ A ze současných umělců vás někdo zaujal?
Teď se mi v Čechách moc líbí Mydy Rabycad. Hrají dobře a hezky se na ně dívá, když jsou na pódiu.
❖ Doporučila byste na závěr našim čtenářům nějakou kulturní akci, na kterou se chystáte?
Napadá mě jedině Star Wars, ale to je až v prosinci. Ale na to se těším strašně moc, vychází to totiž na moje narozeniny. No a ten můj křest desky přece.
Autorka fotografií: Michaela Doušová
