Už se nám to blíží. Velikonoční radovánky, pletení pomlázek, malování vajíček a jídlo. Velikonoce jsou i obdobím, kdy se děti a rodiče spojují, aby vytvářeli různé výrobky (například kraslice a pomlázky) anebo společně upekli tradiční pečivo. Víte ale, kdy vlastně začíná takzvaný Svatý týden, proč Velikonoce každý rok připadají na jiné datum, jaké byly a jsou tradice a co je typickým velikonočním jídlem?
Datum Velikonoc se určuje poměrně jednoduše: Velikonoční neděle je první nedělí po jarním úplňku, letošní Velikonoce tak připadají na 21. duben.
K Velikonocům se váže i zvyk držení půstu, jehož délka záleží na jednotlivých náboženstvích. U nás se tato tradice váže k Popeleční středě a trvá 40 dní.
Svatý týden začíná Květnou nedělí, je významný především pro křesťany, protože v tomto období si připomínají poslední týden Ježíšova života.
Pro méně nábožensky založené rodiny je zajímavější až druhá polovina týdne.
Květná neděle je dnem, kdy Ježíš Kristus přijel do Jeruzaléma.
Modré pondělí je spojeno se začátkem jarních prázdnin, nejedná se tedy o žádnou významnou spojitost s náboženstvím.
Šedivé úterý byl vždy Dnem úklidu. Hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny.
Škaredá (sazometná) středa se vyznačovala přípravou „ošklivého“ jídla, jehož vzhled se záměrně upravoval tak, aby pokrm vypadal na pohled bídně. Například z bramboráků tak vznikly trhance. Lidé by se taktéž neměli mračit, jinak se budou mračit každou středu po zbytek roku. V tento den se Jidáš mračil na Ježíše.
Zelený čtvrtek je dnem, kdy podle pověsti zvony odlétají do Říma, kde jim papež požehná a zvony letí zpět. Zvony se údajně bojí řehtaček, které by se měly začít používat právě ve čtvrtek. V tento den se udála Poslední večere Krista. Co se jídla týče, patřil čtvrtek již podle názvu jarní zeleni a luštěninám. Kopřivy, zelí, petrželka, to všechno byly ingredience pro chutnou polévku.
V tento den se také pekly placky, preclíky a klasické jidáše, které svým tvarem nesymbolizují jenom smyčku na připomínku toho, že se oběsil zrádce Jidáš, ale také plodnost a hojnost, a kdo je v tento den sní, se bude těšit pevnému zdraví. Pokud chcete zkusit něco modernějšího, na tento den se hodí třeba špenátovo-krůtí roláda.
O Velkém pátku se drží půst na památku Ježíše Krista, který byl právě v tento den umučen a ukřižován. Konzumovat se mohou jen ryby. Ty se dělaly na různé způsoby a kdo neměl na rybu dostatek peněz, udělal si alespoň pečivo ve formičce ve tvaru ryby. Jinak se v tento den vařily polévky ze zelí a brambor, ovocné knedlíky a jídla z luštěnin (čočka, hrách, jáhly…).
Symbolem Velkého pátku byla voda, lidé se jí omývali kvůli zdraví, a taktéž se umývala hospodářská zvířata. Pro hledače pokladů je tento den velice významný, podle pověstí se na Velký pátek zem otevřela a odkryla své poklady.
Bílá sobota byla dnem pečení a radovánek u trouby i plotny. Pekly se mazance plněné tvarohem, sladké věnce a bochánky. Jako hlavní chod nesměla chybět nádivka, která je velmi oblíbená dodnes. V tento den se také rozsáhle uklízelo. Chlapci pletli pomlázky z vrbových proutků a zdobila se vajíčka.
Boží hod Velikonoční je vždy v neděli a spadají sem tradiční buchty nebo typický beránek (dříve normálně z masa, ale chudší část obyvatel si nemohla skutečného dovolit). V tento den se uvařil masový vývar a následovalo maso (většinou již zmíněné jehněčí – beránek, taktéž telecí nebo kůzlečí). Jedly se i klobásky a další masné výrobky. Scházelo se nejbližší příbuzenstvo. V tento den Ježíš vstal z mrtvých.
Velikonoční pondělí aneb Vajíčka sem, vajíčka tam. Nejenom chutná strava, ale i symbol nového života nesměl chybět na žádném stole. Vajíčka můžeme připravovat naměkko, natvrdo, udělat z nich omeletu anebo je využít na pomazánky. Tomuto dni se také říkalo Červené pondělí.
Jak známo, v tento den chlapci už od pradávna chodí s pomlázkami a proutěným košíkem a šlehají děvčata, aby neuschla. Recitují velikonoční básně a písně a za to dostávají koledu, ať už sladkou (pro děti ve formě vajíček, sladkostí a kraslic) anebo trochu silnější, tzv. dospělou, ve formě skleničky alkoholu.
VELIKONOCE V ZAHRANIČÍ
USA
V Americe slaví Velikonoce hravým způsobem. Celé rodiny s dětmi se sejdou u někoho na zahradě (takové akce dokonce pořádá Bílý dům na svém trávníku) a děti mají za úkol najít velikonoční vajíčka, která schoval Velikonoční zajíček. Tradice v Bílém domě se jmenuje Easter Egg Roll. Hledání vajíček pochází z Evropy.
V New Yorku se pořádá každoroční takzvaný The Big Egg Hunt, hra pro dospělé, kteří hledají vajíčka v nadživotní velikosti po celém městě.
Německo
Velikonoce jsou v Německu oslavovanější než Vánoce. Tyto svátky symbolizují vítězství nad smrtí a jsou spojovány s cestováním, návštěvou příbuzných a přátel. Taktéž většina Němců nevynechá návštěvu kostela a bohoslužbu. V Německu jsou stejně jako u nás populární malované kraslice. K vejcím se pak váží sportovní radovánky, mimo jiné třeba házení, koulení nebo rozbíjení vajec. Koledovat s pomlázkou děti ani dospělí nechodí a neznají ani většinu našich zvyků, včetně polévání studenou vodou po dvanácté hodině. Malovaná vajíčka a sladkosti hledají děti na zahradách a v přírodě, kam je schovali rodiče. Ti ale dětem tvrdí, že jim je sem přinesli Velikonoční zajíčci (obdobně je tomu v USA).
Polsko
Jak známo, Polsko je věřící stát, který si zakládá na tradicích. Například na Bílou sobotu chodí Poláci do kostela, kde si nechají požehnat své jídlo a snědí ho až v neděli ráno. Na Velikonoční pondělí je pak v Polsku všechno naopak než třeba u nás. Chlapci se snaží děvčata zmáčet vodou (dříve vědry, dnes klidně hadicí nebo stříkací pistolí). Podle legendy se dívka, která je politá, do roka provdá.
Slovensko
Na Slovensku se udržely víceméně podobné tradice jako v České republice. Drží půst, v neděli navštěvují kostel, dbají na hojnou kuchyni a v pondělí šup vyšlehat ženy.
