Snili jste někdy o tom, že byste se vrátili zpět do minulosti? Do jakého období byste chtěli zavítat? Pokud jste odpověděli, že by vás zajímala rudolfínská Praha, máte možnost využít stroj času na výstavě Golem VR v pražském hračkářství Hamleys, které se může pochlubit největším prostorem s virtuální realitou v Evropě. Jeho vývoj trval rok a půl a můžete v něm potkat Jehudu ben Becalela, známého spíše jako rabbi Löw. Zároveň se stanete svědky zrození jeho hliněného Golema. A protože virtuální realita mě v poslední době velmi zajímá, vydal jsem se za historickým dobrodružstvím i já.

Kouzlo této arény spočívá nejen v tom, že si nasadíte speciální brýle pro virtuální realitu, ale i v jejím spojení s reálným prostředím. A tak se skutečně pohybujete po Praze z konce 16. století, koukáte se do oken místní hospody, dotýkáte se dveří a mříží a můžete obdivovat, jak vypadal Karlův most bez soch, které jej v současné době zdobí. K tomu, abyste se mohli ponořit do nového světa, vás příjemná obsluha vybaví speciálními brýlemi a batohem, ve kterém po celou dobu nosíte na zádech počítač. Váš pohyb totiž snímají kamery rozeseté po hrací ploše, která přesahuje 300 m2.

Virtuální realita proniká rychleji či pomaleji do všech sfér digitálního světa. Dnes již existuje bezpočet nových her, využívají ji nejmodernější zdravotnická zařízení, YouTube nabízí speciální VR videa a vyvíjejí se aplikace pro průmyslové využítí. Již jsem měl možnost vyzkoušet si mnoho různých virtuálních prostředí a musím říci, že v grafice už dnes panují velké rozdíly. V případě hry Golem VR se jedná o jednu z povedenějších a je rozhodně na co se koukat. I když některé detaily nejsou příliš propracované, celkový dojem to rozhodně nekazí a po celou dobu jsem byl 100% vtažen do děje.

Myslím si, že pokud ještě s virtuální realitou nemáte zkušenost, pak to pro vás může být ještě mnohem větší zážitek. Na své si přijdou ale i zkušení harcovníci, a to právě díky zapojení nejenom zraku a sluchu, ale i hmatu. Nic podobného si totiž doma nezahrajete. Jediné, co vás trošku zamrzí, je rychlý konec.

Nejde ani tak o malou herní dobu, v aréně jsem strávil 24 minut, ale o to, že čas v renesanční Praze utíká strašně rychle. A tak máte pocit, že jste sotva začali, a už vracíte vybavení zpátky na stojan.

Nechci příliš rozebírat, co konkrétně si na vás tvůrci Golema připravili, to si vyzkoušejte sami. Dle mého názoru jde o zajímavou zkušenost a rozhodně stojí za to si hru projít. Vezměte s sebou někoho méně technicky zdatného a ukažte mu možnosti dnešních technologií. Myslím si, že pro nejednoho člověka se stane vstupenka do této arény zajímavým narozeninovým dárkem.