Skupina 8lidí připravila pro Divadlo Na zábradlí inscenaci Kleopatra, jež se z velké části odehrává mimo divadelní budovu. Audiowalk představuje procházku egyptským podsvětím, při níž diváci provází Kleopatru na její poslední cestě. Jsou svědky její smrti i zániku celé staroegyptské říše, aniž by opustili uličky Prahy 1. Nápad rozhodně skvělý. A provedení?
Staroegyptská mytologie, náboženství a představa posmrtného života jsou velmi bohaté a pevně spjaté s osobou panovníka. Smrt faraona představovala pro starověké Egypťany velké nebezpečí. Zemi bez krále hrozil chaos. Bez faraona a jeho božské podstaty by už nikdy nemohlo vyjít slunce. A právě to se s Egyptem stalo po smrti Kleopatry.
Začátek představení se odehrává v divadelním sále, kde Octavianus (Jakub Žáček) líčí Kleopatru jako pokořenou panovnici. Následuje poněkud kabaretní, místy až laciné vystoupení Kleopatry (Anežka Kubátová), jež si zcela nahá se smíchem přikládá gumové hady k tělu.
Pak ovšem přichází chvíle, kdy si mají diváci nasadit sluchátka a v sále se stmívá. Hypnotický hlas Kateřiny Císařové ponouká k představě, že se po vás plazí had. Od kotníků až po obličej vás mučivě pomalu oblézá, dokud se nezakousne. Kleopatra umírá.
Podle staroegyptské mytologie čeká každou zesnulou duši cesta k poslednímu soudu, kterému předsedá Usir. Je nutné celým podsvětím projít beze strachu a nepodlehnout jeho nástrahám. Kleopatra na své poslední cestě prosí o doprovod, vydáváme se tedy za jím pověřeným průvodcem přes jeviště ven z divadla.
Následující zhruba hodinu diváci prochází okolními uličkami Prahy a občas se zastaví, aby zhlédli některý z výjevů. Herci jsou oblečeni civilně a uprostřed Prahy, kde není o bizarnosti nouze, je zprvu těžší je zaznamenat, když projdou kolem.
Kleopatra nás doprovází pouze svým hlasem ve sluchátkách, zato se potkáváme s nejdůležitějšími postavami jejího života: Caesarem (Vojtěch Vondráček) a Markem Antoniem (Václav Vašák). Zatímco Caesar umírá na schodech kostela sv. Jiljí, ptá se Kleopatry, zda vůbec jeho smrti lituje. Na to se ozývají její očistné modlitby popírající jakékoli hříchy. Marcus Antonius nic nevyčítá, naopak. Pobízí Kleopatru k rychlejší cestě, aby již prošla posledním soudem a mohli být spolu po celou věčnost. Ovšem v Kleopatře dříme božská podstata – jako v každém faraonovi. Na konci cesty se tak stává plnohodnotným božstvem.
Audiowalk Kleopatra staví na skvělém nápadu. Představení se odehrává ve veřejném prostoru Prahy 1, což má své výhody i nevýhody. Cílem inscenačního týmu bylo „nahlédnout zdánlivě obyčejná místa z jiné perspektivy a upozornit na detaily, které nám často unikají.“ Ze své zkušenosti z představení však vnímám zejména nevýhody tohoto pojetí. Během procházky není možné se plně soustředit jen na hru samotnou, ale také je důležité se nenechat přejet při přecházení ulice či do někoho nevrazit. Některá zastavení se navíc uskutečnila na trochu nevhodných místech, kde se skupinka diváků pletla kolemjdoucím. Naprosto nepatřičně jsem se však cítila ve chvíli, kdy nás audiowalk zavedl do kostela sv. Jiljí. Ve kterém probíhala reálná mše. Sice se chýlila k závěru, ale i tak jsem vnímala vpád 20 lidí se sluchátky na hlavě do probíhající bohoslužby jako hrubé narušení prostoru, který pro jiné může být posvátný.
Navzdory bohaté staroegyptské mytologii nabízí audiowalk spíše letmá setkání a pouhé zmínky o rituálech. Texty nejdou nikterak do hloubky. Například při jednom zastavení se dozvídáme, že Panna Marie se narodila 12 let po Kleopatřině smrti. A nic víc. Žádná úvaha o možných souvislostech. Celkově mi připadalo, že potenciál nápadu nebyl plně rozvinut.
Poklonu si ovšem zaslouží Divadlo Na zábradlí za odvahu podobný projekt zrealizovat a vystoupit z komfortní zóny svého jeviště. Ostatně, nápad je opravdu nosný, žel poněkud nedotažený.
DIVADLO: KLEOPATRA
Koncepce, scénář, výprava a režie: 8lidí
Hudba: Matouš Hejl
Zvuková postprodukce a technické řešení: Jan Sedláček
Hrají: Jakub Žáček, Anežka Kubátová, Dita Kaplanová, Kateřina Císařová, Vojtěch Vondráček, Václav Vašák, Hanuš Kroupa
www.nazabradli.cz
