Ceny TRILOBIT udílené Českým filmovým a televizním svazem FITES za mimořádná audiovizuální díla byly vyhlášeny 21. 1. 2023 na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil v moderní sportovní hale v Dolních Břežanech. Ceremoniál streamovala ČT. Jedny z nejstarších filmových cen již po šestatřicáté poukázaly na díla s výraznou uměleckou kvalitou a s etickým a společenským přesahem.
Ceny TRILOBIT 2023 se uskutečnily pod záštitou hejtmanky Středočeského kraje paní Mgr. Petry Peckové a ministra kultury České republiky Mgr. Martina Baxy.
Ceny TRILOBIT 2023 byly uděleny následovně:
Tereze Nvotové
režisérce a spoluscenáristce filmu
SVĚTLONOC
Film mladé režisérky dokazuje, že vysoce aktuální témata, jakými jsou násilí na ženách a zakořeněné předsudky každé komunity vůči jinakosti, vedoucí i v 21. století až k iracionální davové agresi, lze zpracovat i jinak než pouze s publicistickou přímočarostí. Lze k nim přistupovat i imaginativně, metaforicky, s citem pro tajemství a nejednoznačnost básnického obrazu.
Adamu Sedlákovi
za režii filmu
BANGER.
Porota oceňuje BANGER. coby výrazné generační dílo vyčnívající z řad tuzemské filmové produkce, která jinak mladé publikum a jeho témata tradičně povětšinou ignoruje. Jde o vizuálně neotřelý film, který těží z aktuálních pop-kulturních trendů. Rapovou subkulturu a život mladých lidí se díky kvalitnímu scénáři, autentickému příběhu a silným hlavním postavám daří zasadit do lokálního kontextu a svým svěžím zpracováním přiblížit mainstreamu.
Patriku Lančaričovi
za režii dokumentu
DEŽO HOFFMANN – FOTOGRAF BEATLES
Porota oceňuje ryze filmovou řeč, jež v symbióze s hudbou a neotřelými archivními záběry ve strhujícím dynamickém tempu vypráví pozoruhodný životní osud významného umělce a Evropana slovenského původu, ve světě možná známějšího než u nás. Na fenoménu Beatles a jejich fotografa znovu prožíváme příběh Evropy a světa druhé půle minulého století.
Martinu Kubovi
za režii filmu
VINLAND
Režisér Martin Kuba získává TRILOBITA za vyspěle uchopený tvar studentského filmu, a to jak skvělým užitím filmových výrazových prostředků, tak co do sdělení. Snímek se zabývá ožehavým a aktuálním tématem vykořisťovaných zahraničních dělníků a přibližuje tím českému divákovi paralelní svět, který většina z nás nevnímá, a přesto se nás týká. Navíc žánrovým pojetím, které z filmu činí nejen důležitou výpověď, ale i napínavou a poutavou podívanou.
Tomáši Kratochvílovi
za film
PONGO CALLING
Dokument nápaditým a citlivým způsobem vytváří portrét Štefana Ponga – člověka, který svými názory i činy popírá a vyvrací předsudky a zjednodušující náhledy na romskou problematiku, jež jsou tak hluboce zakořeněné v naší společnosti. Osobní zkušenost s rasismem ho přivedla k emigraci, kde našel příznivé podmínky pro vzdělání i osobnostní rozvoj svých potomků. Začal také účinně pomáhat těm nejbědnějším, sociálně nejvyloučenějším romským společenstvím u nás.
režiséru Tomáši Bojarovi,
střihači Šimonu Špidlovi,
a mistru zvuku Václavu Fleglovi
za film
GOOD OLD CZECHS
Porota oceňuje mimořádnou kinematografickou kvalitu zpracování archivních a dobových dokumentárních materiálů přibližujících příběh dvou mladých Čechoslováků, Františka Fajtla a Filipa Jánského, kteří bojovali ve druhé světové válce jako piloti RAF. Zvukové, střihové a režijní ztvárnění tohoto poutavého příběhu vytváří ryzí filmový zážitek, který by neměl ujít pozornosti nejen odborné, ale i širší divácké veřejnosti, a v neposlední řadě i filmovým a televizním distributorům.
scenáristce Sáře Zeithammerové
a režiséru Damiánu Vondráškovi
za televizní sérii PĚT LET
Desetidílná série 13 až 23 minutových epizod ukazuje, že i na tak tradičním půdorysu, jakým je TV seriál a dnes tak zdánlivě módní a obehrané téma dávného znásilnění, lze natočit strhující a zdaleka ne jednoznačný příběh. Příběh nemá padoucha ani hrdinu, zato klade otázku, nakolik se mediální prezentace může neblaze podílet na osudu dvou mladých lidí a jejich blízkých.
malíři, scénografovi a světově proslulému kostýmnímu výtvarníkovi
Theodoru Pištěkovi
za celoživotní dílo, jímž přispěl ke kultivovanosti české audiovizuální i divadelní tvorby a k jejímu mezinárodnímu věhlasu.
Theodor Pištěk
„Velkofilm na člověka neustále nastražuje pasti. Je důležité neprohrát. Chtějí po vás něco na první pohled absurdního. Víte, snem každého výtvarníka je mít před natáčením všechny kostýmy na ramínku…“ řekl v jednom z rozhovorů král českých kostýmních výtvarníků, ale také malíř, scénograf a bývalý automobilový závodník Theodor Pištěk.
Málokdo z českých umělců dostal do vínku tolik talentu. Po otci, herci Theodoru Pištěkovi, podědil lásku k filmu, po svém pradědečkovi, českém malíři Františku Ženíškovi, výtvarný talent. Po svém dědečkovi Juliu Ženíškovi, zakladateli firmy Ford pro Rakousko-Uhersko, získal lásku k automobilům.
Když se ve svých 18 letech posadil za volat závodního auta, šlo mu to tak rychle, že byl nominován do Československého reprezentačního družstva v automobilových závodech na okruzích a v Evropském poháru. I když on sám si nejvíce cení svého prvního vítězství, kterého dosáhl na závodech Zbraslav–Jíloviště.
V roce 1952 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze do ateliéru Vratislava Nechleby. O sedm let později ho poprvé do svých osidel vtáhl svět filmu při spolupráci s Františkem Vláčilem na filmu Holubice.
Pak to šlo ráz na ráz: v roce 1960 první samostatná výstava, spolupráce s Františkem Vláčilem na filmech Marketa Lazarová a Údolí včel.
Následovaly desítky dalších filmů, které zde není čas všechny uvést, jen namátkou Zabil jsem Einsteina, pánové, Adelheid, Případ pro začínajícího kata, Pane, vy jste vdova!, Stíny horkého léta, Adéla ještě nevečeřela, Dívka na koštěti, seriály Pan Tau, Arabela, Návštěvníci a nesmíme zapomenout na ikonickou pohádku Tři oříšky pro Popelku.
V 80. letech přišel vrchol jeho tvorby. Spolupráce s Milošem Formanem. Za kostýmy k filmu Amadeus získal filmového Oscara a nominaci na cenu Britské filmové akademie. Za kostýmy pro další Formanův film Valmont byl opět nominován na Oscara a obdržel cenu francouzské filmové akademie César. Stal se členem Americké filmové akademie.
Je také držitelem Českého lva, Křišťálového glóbu a Zlatého střevíčku za přínos kinematografii pro děti a mládež. Spolu s Václavem Havlem a Jiřím Kolářem založil Cenu Jindřicha Chalupeckého pro mladé výtvarníky. Jeho obrazy jsou dnes ceněny v hodnotách desítek milionů korun.
On sám své zcela mimořádné dílo zhodnotil takto: „Marketa Lazarová, co se týče mojí práce, byl nejlepší film. Tam jsem zazářil nejvíc a bylo to hned na začátku. Jí se nevyrovnal žádný další snímek. Amadeus nebyl špatný, to mluvím o vlastní práci, ne o filmu jako takovém, ale na Marketu Lazarovou další už neměl.“
C I T R Ó N – kritická a podpůrná cena byla udělena Volebnímu/vbrzku Mediálnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Tato vitaminová injekce je tentokrát cenou pro povzbuzení k odvaze uskutečňovat bez průtahů i nepopulární opatření, například dorovnat veřejnoprávní poplatky vzhledem k inflaci a novelizovat zákon o AUDIOVIZI. A to tak, aby zasáhl i globální streamovací hráče typu Netflix či Amazon, které na našem trhu, na rozdíl od Polska, Chorvatska, Rumunska, Francie, Dánska, Británie a dalších evropských zemí, mohou podnikat bez jakýchkoli závazků k domácí tvorbě.
Porota cen TRILOBIT 2023 posuzovala 137 audiovizuálních děl a pracovala ve složení:
Bc. Jan BEZNOSKA / manažer Městského kina Beroun
Mgr. Zora CEJNKOVÁ / scenáristka, režisérka a spisovatelka
prof. MgA. Marek JÍCHA / prezident Asociace českých kameramanů, kameraman, režisér, pedagog, digitální restaurátor
prof. PhDr. Vladimír JUST, CSc. / teatrolog, televizní a mediální kritik, esejista, pedagog
MgA. Ivana KAČÍRKOVÁ / filmová střihačka
Ondřej KAMENICKÝ / ředitel festivalu Jeden svět
MgA. Ivo POPEK / kameraman, režisér
PhDr. Jan SVAČINA / novinář, kritik a analytik, především televizní tvorby
Ing. MgA. Roman VÁVRA / režisér, dokumentarista
Slovo předsedy poroty Vladimíra Justa: „Letos jsme udělili kromě tradiční Ceny Vladislava Vančury za celoživotní dílo, ceny za přínos občanské společnosti Moc bezmocných a dříve kritické, nyní podpůrné ceny Citrón celkem šest Trilobitů. Oproti minulým ročníkům u nich tentokrát nepřevažovaly dokumenty, ale rozložení mezi hranou a dokumentární tvorbou bylo rovnoměrnější. O hlavní cenu Trilobit Barrandien se tak příznačně podělily jeden dokument a jeden hraný seriál.“
