Jako talentovaného oscarového režiséra jej zná téměř celý svět. Jeho filmy se dodnes řadí mezi oblíbené u všech generací diváků, což svědčí o jeho významném přispění do světové kinematografie. Málokdo však tuší, že za maskou úspěchu a slávy se skrývá člověk, jehož život nebyl ani zdaleka tak růžový, jak by se mohlo na první pohled zdát. V dětství přišel o oba rodiče, když si pro ně přišlo gestapo a poslalo je do koncentračních táborů. Na této zásadní události, která mu obrátila život naruby, se inscenační tým Letní scény Musea Kampa rozhodl vystavět svůj dramatický příběh. Příběh jedné z nejvýznamnějších osobností české i světové kinematografie. Příběh člověka, který nepřestával být sám sebou a šel si za svým snem.

Autor fotografie: Petr Kadlec

Forman je v pořadí čtvrtou autorskou inscenací, která na Letní scéně Musea Kampa vznikla. Po Medě, Werichovi a Martě se tak divadelní pocty dočkal i filmový režisér Miloš Forman, jehož snímek Amadeus oslaví letos čtyřicet let od svého vzniku. Inscenační tým v čele s kmenovou režisérkou scény Adélou Laštovkovou Stodolovou umožňuje divákům nahlédnout, podobně jako v předchozích inscenacích, do osobního života slavného jména, tentokrát česko-amerického režiséra, s lehkostí, humorem či prvky symboliky, která do divadelního příběhu vnáší jistou fantazijní, oživující složku. 

Autor fotografie: Petr Kadlec

Režijně-dramaturgická koncepce se se scénářem Daniely Sodomové vypořádala obstojně. Text byl v mnohém edukativní, i bez táhlých pasáží odříkávajících životní milníky režiséra. Plynulé vyprávění dokázalo diváka vtáhnout do děje a zaujmout jej hned od počátku představení. Je samozřejmé, že – tak jako ve většině biografické či dokumentární tvorbě – ani zde se autorka nevyhnula jistým fantazijním scénám, jako byla například snaha získat zakázaný snímek Hoří, má panenko z trezoru za pomoci ostatních režisérů československé nové vlny. Nevnímám to však nijak negativně, naopak, jedná se o scénu komickou, jež se do situace hodí. Za hlavní dramatickou látku si Laštovková Stodolová se Sodomovou vybraly událost z Formanova dětství – deportace jeho rodičů do koncentračních táborů, kde našli smrt. Samotná událost je v příběhu několikrát připomínána a dokazuje tak, jak zásadní zlom v životě režiséra sehrála. Znenadání přišel o domov a rodinu, což dokazuje i jeho odměřený přístup k těmto dvěma pojmům.

Autor fotografie: Petr Kadlec

Kvalitní inscenační příběh si střídavě zakládá jakna smysluplné realistické scénografiim, tak i na té symbolické, minimalistické, která umožňuje více zapojit divákovu představivost. Samozřejmě, že kvalita inscenace není ovlivněna pouze scénografií, nýbrž i ostatními divadelními složkami, avšak první, co většinou divák vidí, je právě scéna nebo alespoň její část. V případě Formana se jedná o scénografii symbolickou – čistě jednoduchý plac, v zadním plánu zakončen přímým schodištěm.
David Janošek, který stojí za celkovou výpravou inscenace, umocnil náznakovou scénu, a zároveň i režisérskou koncepci tím, že do ní vložil několik kufrů, z nichž jeden je součástí scény a slouží jako jakési symbolické dveře ze scény pro postavy Formana. Již plakát inscenace nám, koneckonců, napovídá důležitost těchto rekvizit. Rekvizity kufrů v inscenaci hrají zásadní symbolickou roli. Naznačují nám (a neustále připomínají) Formanovo odloučení od domova. Zřetelné to je například ve chvíli, kdy v jednom z nich režisér leží coby v posteli amerického hotelu po neúspěchu své zahraniční prvotiny Taking Off.
Za velmi pozitivní hodnotím i volbu několika LED obrazovek, které z inscenace biografické dokázaly vytvořit inscenaci dokumentární, neboť právě na těchto obrazovkách jsou promítány dobové záběry, či ukázky z Formanových filmů. Využití obrazovek na scéně odkazuje na Laternu magiku, u jejíhož vzniku Miloš Forman byl jako asistent a scenárista. 

Autor fotografie: Petr Kadlec

Stejně jako scénografie, i kostýmy jsou laděny do jednoduchosti, přičemž je v nich vždy náznak doby, ve které se zrovna děj nachází. Výjimkou překvapivě není ani scéna z natáčení muzikálu Hair či scéna závěrečná, která zobrazuje průběh tvorby oscarového snímku Amadeus. V ní sice mají všichni aktéři dobové klasicistní obleky, které však nenabourávají minimalistické pojetí výpravy. Jelikož většina aktérů hraje v příběhu vícero rolí, jsou jejich kostýmy pouze náznakové, aby divákovi dokázaly přiblížit, koho v danou situaci ztvárňují. Základ jejich kostýmů tak tvoří pouze jednoduché oděvy barevně sladěné se scénou. Výjimku úmyslně tvoří představitelé Formana (Patrik Děrgel v roli dospělého Miloše, Maxmilián Kocek v roli malého Míly). 

Autor fotografie: Petr Kadlec

Fakt, že Patrik Děrgel je všestranně nadaný herec, je obecně znám, o to více překvapující bylo, když se na scéně objevil coby dospělý Forman. Dikce jeho replik a velmi detailně propracovaná a nastudovaná gestikulace se dokázaly precizně přiblížit originálu, což vyvolávalo pocit, že divák pozoruje skutečného Miloše Formana. Velmi pozoruhodné byly i výkony mladých herců Maxmiliána Kocka, Maxmiliána Dolanského a dvojčat Matyáše a Zdeňka Třískalových, kteří v inscenaci ztvárnili mimo jiné Václava Havla či Formanovy syny Petra a Matěje.
Kocek i přesto, že ztvárnil jen jednu (zato hlavní) roli, dokázal, že v sobě skrývá nejen herecký, nýbrž i pěvecký talent. Do postavy mladého Formana, kterému nacisti obrátili život vzhůru nohama, načež se pak na internátě v Poděbradech seznámil s mladým Václavem Havlem a Ivanem Passerem, vložil přirozenou něhu, naivitu a postupem času i svéhlavost a šibalství. Mladý Forman se tak díky němu během několika málo minut dokázal proměnit z malého naivního chlapce do téměř dospělého muže, který se rozhodl po odchodu z internátu vydat do Prahy a zkusit štěstí na Akademii múzických umění.
Větší příležitosti se naskytlo Maxmiliánovi Dolanskému, který ztvárnil mimo několika dalších postav i postavu mladého Passera. V této inscenaci dokázal, že herecký talent rozhodně nezapře. Do svých postav vložil nejen přirozenou komičnost, ale také jakousi jemnost a striktnost. Dvojčatům Třískalovým na jevišti nechyběl humor, ale také vážnost a zdrženlivost ve chvíli, kdy se coby Petr a Matěj Formanovi shledávají po několika letech odloučení se svým otcem před předáváním Cen Akademie roku 1976. I výkony ostatních herců a tanečníků, kteří v příběhu sehráli několik různých postav, nejen významných osobností Formanova života, jako byli Jana Brejchová, Věra Křesadlová, Ivan Passer či Miroslav Ondříček, právem sklidily úspěch. 

Autor fotografie: Petr Kadlec

K vyznění příběhu zajisté přispěla i choreografie pod vedením Simony Machovičové. Rytmické taneční kreace, které na jevišti předvádí nejen taneční sbor, nýbrž i celý herecký soubor, vycházely zejména z hudebních složek Formanových snímků, jako byl muzikál Hair, konkrétně skladba I Got Life.Tečkou na závěr byla skladba z Mozartovy opery Únos ze serailu, k jejíž realizaci pro Letní scénu vznikl písňový text, obsahem zahrnující informace týkající se Formanova návratu zpět do vlasti za účelem režírování Amadea. Nejen díky hereckým a pěveckým výkonům, ale převážně kvůli choreografii, se jednalo o jednoduché, avšak velkolepé zakončení inscenace.

Autor fotografie: Petr Kadlec

Samotný příběh je sice rozdělen na dvě důležité etapy režisérova života, přičemž první vyobrazuje Formanovo dětství, studia, počátky tvorby, první vztahy, zájezdy s Laternou magikou, druhá pak rok 1968, emigraci, nové začátky, až do jeho návratu do vlasti za účelem natočení ikonického Amadea. Nelze však říct, že by jedna etapa zaostávala za druhou. Každá situace je plynulá, srozumitelná a atmosférou nastiňující danou dobu. Letní scéna Musea Kampa tak během jednoho večera nasákla nádechem příjemně nenuceného humoru a, v případech vyobrazení komunistických pohlavárů, také ironie, přičemž v tomto pozitivním duchu se nesla po celou dobu představení. Divák však nepřestane pociťovat jistou prázdnotu, kterou v sobě hlavní hrdina příběhu i přes své úspěchy nosí. 

DIVADLO: FORMAN

Režie: Adéla Laštovková Stodolov
Scénář: Daniela Sodomová
Výprava: David Janošek
Technická část scénografie: Miro Barták, Quix Event
Hudba: Petr Zeman
Choreografie: Simona Machovičová
Projekce: Tereza Vejvodová
Hrají: Patrik Děrgel/Marek Adamczyk, Nathanael Ruml/Maxmilián Kocek, Kristýna Jedličková/Aneta Kalertová, Maxmilián Dolanský/Adam Kralovič, Kryštof Krhovják/Jan Vlas, Matouš Ruml/Aleš Petráš, Václav Vašák/Kryštof Bartoš, Adam a Jan Hruškovi/Matyáš a Zdeněk Třískalovi, Daniel Šváb/Petr Vršek, Přemysl Pálek/Roman Blumaier, Barbora Kubátová/Stanislava Jachnická, Jindřich Panský/Matěj Petrák, Michal Pribylinec/Patrik Koller, Adam Rameš, Jaroslava Rameš Janečková/ Kristýna Stránská, Eliška Bolečková/Klára Kočárková, Linda Fernandez/Angela Nwagbo

PŘEHLED RECENZE
Režie/Dramaturgie
10
Zpracování
10
Výprava
10
Herecké výkony
10
divadelni-recenze-formanForman je pozoruhodná dokumentární inscenace, vyobrazující život významného česko-amerického režiséra Miloše Formana od jeho dětství, stráveného převážně v rodinném penzionu na břehu Máchova jezera a rodné Čáslavi, přes jeho první úspěchy a emigraci, po návrat do Československa za účelem natočení fenoménu Amadeus. Kromě fantastických hereckých výkonů nelze opomenout ani symbolickou scénografii, rytmickou choreografii a dobře uchopenou režijně-dramaturgickou koncepci, které celkovému vyznění inscenace dodávají na kvalitě a pozitivním ohlasu.