- Reklama -

Bastille jsou součástí hudební scény už devět let, a již od vydání debutové desky Bad Blood jsou neustále součástí mých playlistů. Neustále. A po tom, co předvedli ve Foru Karlín, si je s největší pravděpodobností objednám na oslavu svých příštích narozenin. Protože takovou dávku štěstí a pozitivní energie jsem už dlouho nezažila.

Bastille

Britská kapela v čele s charismatickým Danem Smithem vystoupila v Praze už celkem potřetí, tentokrát v rámci jejich Still Avoiding Tour. Forem Karlín se tak postupně rozezněly písničky z nejnovějšího alba Wild World a nechyběla ani stará dobrá klasika jako Pompeii.

Bastille

Nejprve ale pár slov k supportu: první vystoupila londýnská indie-popová čtveřice FOURS. Milá a skromná frontmanka Edith Violet publikum hodně rychle přesvědčila, že zpívat opravdu umí a svými energickými skladbami všechny roztančila. Jejich nejnovější píseň Even in my Dreams je důkazem, že i doposud ne tolik známá kapela vás na koncertě může příjemně překvapit.

Fours

Jako druhý na řadu přišel Lewis Capaldi s kytarou, blonďatá verze Eda Sheerana. Ten svými pomalými melancholickými písničkami a silným zastřeným hlasem všem dokázal, že byl zaslouženě nominovaný na cenu Brit Award. Postupně zazněla většina dosud jeho vydaných singlů a věřím, že poslední Someone You Loved rozplakala nejednoho diváka.

Lewis Capaldi

I WISH THIS WAS REAL

V mezičase celý sál s napětím sledoval oponu s nápisem STILL AVOIDING TOMORROW? A po osmé hodině, když opona spadla a zazněla první písnička Wild World, začala ta pravá show. I s přídavkem zahráli Bastille celkem dvacet tři písniček, přičemž starší klasiku střídaly novinky jako Quarter Past Midnight nebo Grip. Následoval také oprášený cover Craiga Davida I Know You a pozitivní atmosféra už v tomto momentě zaplavila i poslední řady.

Bastille

Po poměrně rušném začátku jsme se všichni naladili na klidnější vlnu a zazněla aktuální novinka 4AM, dále World Gone Mad, Fake It a Bad Blood, ke které si zpěvák na pódium přizval i svého předskokana Lewise Capaldiho.
S následujícími songy se celé vystoupení přesunulo do jiné dimenze. Zazněly písničky jako Pompeii, Laura Palmer nebo moje oblíbená Of the Night. Celé publikum křičelo, skákalo a užívalo si poslední chvíle koncertu.

Následovalo už jen outro v podobě Warmth.
Za velkého potlesku se však naši oblíbenci ještě vrátili, zahráli momentálně jejich neúspěšnější pecku Happier, na které spolupracovali s producentem Marshmello a Flaws, u které se Dan vydal skrz publikum (podotýkám, že prošel přímo kolem mě), vyskočil na zvukařský pult, a ještě naposledy si vychutnal atmosféru, kterou si pro něj české publikum připravilo.

Bastille

DID THAT JUST HAPPEN?

Ale to nejdůležitější? Dokonale propracovaná vizuální stránka, nespočet efektů, hra se světly, promítání myšlenek jako ‚It’s pure abandon, till the morning‘ nebo sdílení politických názorů týkajících se Donalda Trumpa.

Nemluvě o Danovi, který pobíhal po pódiu tam a zpátky a během prvních pár minut na všechny přenesl svoji energii. A když publikum pozdravil slovy „Ahoj. Jak se máš?“ všechny přítomné si získal.
Tento koncert musím ohodnotit deseti body z deseti. A jak se zpívá v písničce Good Grief: „Every minute and every hour I miss you more.“ Je to tak a já se už teď nemůžu dočkat dalšího skvělého koncertu Bastille.

 

Bastille @ Forum Karlín, Praha