- Reklama -

„Že se nemá jíst po 18. hodině? Na Fair Fair Sunset je to přesně naopak! Přijďte ochutnávat od podvečera do noci to nejlepší finger food!“ „Jediná opravdová foodparty v Praze.“ Na takováto hesla a prohlášení lákali organizátoři třetího ročníku Finger Food Festivalu, který se opět odehrál v Tiskárně na Vzduchu u holešovického Výstaviště. A víte co? Slovo dodrželi.

Že jídlo není o kvantitě, ale o kvalitě, a že dobrý food festival se pozná nejen podle dobrého jídla, ale i podle atmosféry a absence front, tady dobře vědí. Ostatně organizátoři nejsou v pořádání food festivalů žádní nováčci. Ačkoli Fair Fair Sunset proběhl teprve potřetí, v květnu mu předcházel už osmý Fair Fair Finger Food Festival, na němž se jídlo konzumovalo přes den, jak je u podobných festivalů běžné. Ale přiznejme si to, večerní debužírování v sobě má jistou dávku romantiky, a tak jsem letošnímu ročníku neodolala.

A byla jsem přímo nadšená. Na plácku, kde od jara stojí improvizovaná Tiskárna na Vzduchu, neboť původní prostor je v rekonstrukci, jste našli na dvě desítky stánků a dva bary. Jeden nabízel klasické pivo-limo, druhý měla v parádě značka limonád Wostok, kde se míchaly koktejly speciálně jen pro ten večer.

Celkovou pohodovou atmosféru dotvářel DJ, jehož hudba byla pro podobný typ akce jako dělaná – ani moc zběsilá, ani moc chill-out. Co bylo ale úplně nejlepší, a co by si měly vzít k srdci i mnohé další food festivaly, byly degustační porce a ceny.

Finger food, neboli malá jídla do ruky, by neměla být výsadou jen tohoto festivalu. Ve dvou jsme tak zvládli ochutnat pokrmy z téměř poloviny stánků, aniž by nám hrozil žlučníkový záchvat, a dokonce i aniž by naše peněženka výrazněji protestovala. Příjemným bonusem pak byly minimální fronty a okamžité odbavení na všech stáncích, i přes vcelku velkou návštěvnost – což dokazuje, že i prodávající byli dobře připraveni.

Na začátek jsme dali šanci veganským konceptům, především Bene, jejichž kanapky byly potěchou pro oči. Ochutnali jsme od všeho trochu – květákovou placičku s krémem z kešu a koprem, košíček s červenou řepou, houbovou nádivku a tofu paštiku s brusinkami. S doprovodem jsme se na chutích neshodli, zatímco já za vítěze označila květákovou placičku, jemu nejvíce chutnala nádivka. Nicméně po asijském jarním závitku od Vegetky se sójou a houbami shiitake jsme dali vale zdravému životnímu stylu a vrhli se dál.

Asijskou kuchyni zastupoval Asia Point s nejen mými milovanými krabími klepítky a krevetovými knedlíčky, ale i letními závitky a gyoza knedlíčky. Ty nabízela i sousední Teplá Kačka, u ní jsme si ale dali pekingskou kachnu a bůček. Bufet 1986 nabízel českou klasiku ve vlastní úpravě, ochutnali jsme hovězí jazyk v housce s křenem a kapří salát s bramborem a zakysanou smetanou.

Salát to u nás vyhrál na plné čáře. Mr. Grill Peru na kousku chleba servíroval grilované vepřové maso, které bylo nádherně šťavnaté. U Radek`s Kitchen jsme si dali hovězí
burger – protože co by to jinak bylo za food festival – skvěle ochucený v ještě lepší máslové briošce.

Dezertem pro můj doprovod se stalo tacos s marinovaným vepřovým masem od BroBeans Prague a pivo, kterým zapíjel středně pálivou rajčatovou omáčku, já dala přednost opravdovým sladkostem. Letenskou cukrárnu Alchymista i nanuky od Juicee dobře znám, pokračovala jsem tedy dál a u Puffinka Cakes jsem si vybrala cupcake v podobě jednorožce, který byl nejen fotogenický, ale i (uznávám, že pro mě překvapivě) chutný.

Naprosto mě však dostala novinka motiko, japonský dezert z rýžové krusty a mražené ovocné náplně. Ačkoli příchuť čokoláda-banán byla na můj vkus moc sladká, borůvka celkový dojem zvrátila ve prospěch motiko. Doufám, že o nich v Česku ještě hodně uslyšíme.

S ohledem na kapacitu našich žaludků jsme museli minout Crush Street Food, který také připravoval burgery, a druhý tacos stánek od Taco Boss, stejně jako stánek Na rendlíčku, kde jsem si brousila zuby na quiche s červenou řepou a kozím sýrem a Alenčiny rohlíčky s žampiony a ricottou. Velmi mě mrzelo, že jsem přecenila své síly, a tyto dvě dobroty neochutnala. Snad bude další příležitost. Ale hlavně jsem si festival i tak náramně užila, protože do posledního bodu splňoval mou představu o ideálním food festivalu.

 

Fair Fair Sunset 3 @ Praha