V dnešní době je celkem běžné, že herci zkouší pěveckou kariéru, nebo naopak zpěváci utíkají k filmu. Ne vždycky jsou však talentovaní v obou směrech, a nakonec zůstanou raději u svého kopyta. To ovšem neplatí v případě Kiefera Sutherlanda, který svou první desku vydal v roce 2016 a lásku pro hudbu rozvíjí i nadále. Nejen, že umí zpívat, ale ještě k tomu je to veliký sympaťák.
Energický nástup
Prostory Lucerna Music Baru se zaplnily celkem rychle, fanoušci obklopili pódium, obsadili balkóny a netrpělivě vyhlíželi začátek akce. Když Kiefer Sutherland v bílém obleku a klobouku naskočil na pódium, okamžitě celý klub probudil k životu a ve svém zápalu nepolevil až do samotného konce. Již od první chvíle bylo patrné, že celá banda je skvěle sladěna, Kiefer v dobré náladě a s odhodláním zanechat co nejlepší dojem.
Dokonalé poblouznění davu
Setlist byl velmi dobře poskládán, nabídl kombinaci žánrů, originální písně i pěkné covery, kupříkladu Sundown od Gordona Lightfoota nebo v závěrečném přídavku Knocking on Heaven´s Door od Boba Dylana.
K několika písním se vázaly i poutavé příběhy, kde se Kiefer ukázal jako rozený vypravěč, který si dokázal snadno získat pozornost publika. Dozvěděli jsme se například, že jeho velkým vzorem je Johnny Cash nebo že nerad skládá love songy, protože mu moc nejdou. Za zmínku stojí i doprovodné hudební nástroje jako klavír nebo harmonika, které se v dnešní muzice příliš často neobjevují, ale k tomuto žánru rozhodně patří. Bylo úžasné sledovat, s jakým nasazením se do vystoupení celé uskupení pustilo a o to více je obdivuhodné, co předváděl 53letý Kiefer Sutherland. Prakticky bez přestávky poskakoval do chytlavých rytmů hudby, pohazoval hlavou tak, jak to neumí ani někteří rockeři a nebylo mu cizí ani házení očkem po divácích. Zkrátka vystoupení, jak má být.
Solidní práci na poměry klubu odváděl i osvětlovač, který při práci vypadal jak skutečný virtuóz, a dokázal celý koncert udělat ještě o špetku výraznější díky přesně mířeným reflektorům a prací s dynamikou osvětlení.
Večer se vydařil na jedničku a užili si ho jak diváci, tak kapela v čele s Kieferem Sutherlandem, který hned několikrát poděkoval za potlesk a silnou podporu, které se mu od posluchačů dostávalo během celého vystoupení. Z toho bych usuzoval, že jsme ho v Praze neviděli naposledy.