- Reklama -

Od 15. února do poloviny září se můžete v Uměleckoprůmyslovém museu seznámit se Zikou a Lídou Ascherovými, kteří – ač českého původu – se proslavili v zahraničí svými látkami. Milovníky módy nadchne jistě nejen Šílený hedvábník, ale také prodloužená výstava šatů Hany Podolské. Ta měla původně končit 31. ledna, nyní máte možnost ji navštívit až do 19. května.

Autor fotografie: Martin Šimral
Autor fotografie: Martin Šimral

Zika (Zikmund) Ascher se mezi látkami pohyboval odjakživa. Jeho otec a strýc vedli několik obchodů s textilním zbožím, tento obor mu proto byl blízký. V roce 1933 si se svým bratrem Josefem otevřel v Praze vlastní obchod s francouzským hedvábím a anglickou vlnou a velmi brzy se stal jedním z nejvyhledávanějších v Praze.

Autor fotografie: Martin Šimral
Autor fotografie: Martin Šimral

Kromě látek měl Zika ještě jednu vášeň, kterou byl sport, konkrétně lyže. Reprezentoval Československo na několika soutěžích, a dokonce se měl roku 1936 zúčastnit i zimních olympijských her v Bavorsku. Závod však kvůli zranění nakonec neodjel. Svou sportovní kariéru završil roku 1938, kdy získal Velkou cenu Československa v alpské kombinaci. Pro svou zběsilou jízdu byl tiskem přezdíván Šílený hedvábník, odtud také název výstavy.

Autor fotografie: Martin Šimral
Autor fotografie: Martin Šimral

Na začátku roku 1939 se Zika oženil s Lídou Tydlitátovou a svatební cestu využili k útěku z Československa. Společně se usadili ve Velké Británii, kde se Zika i Lída Ascherovi brzy proslavili. Lída byla uznávanou designérkou už v roce 1942, kdy spolu s manželem založili textilní firmu Ascher (London) Ltd. Zika v roce 1945 oslovil několik umělců (například Henriho Matisse, Christiana Bérarda a další) s žádostí o návrh na své šátky.

Autor fotografie: Martin Šimral
Autor fotografie: Martin Šimral

Právě na šátky se Ascherovi zaměřili ve svých začátcích především. Oslovení umělci měli volnou ruku, co se návrhů týče. Mohli použít jakoukoli techniku, jakékoli barvy. Jediné, co bylo předem dané, byl rozměr šátku – 90 x 90 cm. Díky technologii filmového tisku mohl Ascher umělcův návrh přenést na látku bez jediné odchylky. Prvním umělcem, s nímž Zika spolupracoval, byl Henry Moore, po skončení války oslovil Zika i již zmíněné francouzské umělce. Do roku 1947 vznikla kolekce čtyřiceti šátků nazvaná prostě Squares. Aschera však stále více přitahoval svět módy a produkce oděvních látek pro haute couture. I na tomto poli se mu dařilo a jeho látky na svou kolekci použil mimo další módní návrháře i Christian Dior, Coco Chanel nebo Pierre Cardin.

Autor fotografie: Martin Šimral
Autor fotografie: Martin Šimral

Ascherovi ovšem netvořili jen pro věhlasné módní domy, ale také pro masy. Už v roce 1946 byla založena dceřiná společnost Bourec (by Ascher), která produkovala tištěné bavlněné látky pro běžné konfekce. Kromě hedvábí a bavlny Zika experimentoval i s novými materiály – vytvořil látky z padákového nylonu, speciálně upraveného papíru, plastu, záclonoviny i bavlněného mušelínu, který si oblíbili především mladí.

Autor fotografie: Martin Šimral
Autor fotografie: Martin Šimral
Autor fotografie: Martin Šimral

Roku 1961 vznikl Lída Ascher Boutique, který byl důsledkem prostého manželova příkazu: „Udělej s tím něco!“ Týkal se zbytků neprodaných látek, které zavazely v podnikovém skladu. Tak přišla na svět první kolekce dámských oděvů podle návrhů Lídy Ascherové.

Autor fotografie: Martin Šimral
Autor fotografie: Martin Šimral
Autor fotografie: Martin Šimral

Největší popularitě se Ascherovi těšili od 40. do 70. let 20. století. Tomuto období plnému úspěchu je věnována i výstava, na níž můžete spatřit vzorované šátky z kolekce Squares, oděvy módních domů vytvořené z Ascherových látek i oblečení z Lídiny kolekce či konfekce Easy to Wear určené pro běžné smrtelníky. Nechybí ani ukázka látky, z níž měla šaty tehdejší princezna, dnes královna Alžběta, během své cesty po Jižní Africe v roce 1947 nebo halenka, kterou oblékla princezna Diana na cestu na Nový Zéland v roce 1983.

Autor fotografie: Martin Šimral
Autor fotografie: Martin Šimral

Mezitím v Československu

Československo za první republiky patřilo k zemím s velmi rozvinutou textilní výrobou a módní tvorbou. Skrze kvalitní a módní oděvy chtěli tehdejší občané demonstrovat svou kulturní vyspělost a celkovou úroveň nově vzniklého státu. V té době převažovala zakázková krejčovská výroba a jedním z nejvěhlasnějších salonů meziválečného období byl ten Hany Podolské. Její šaty se vyznačovaly použitím luxusních látek, výtvarnou invencí a dobrou znalostí nejnovějších zahraničních módních trendů.

Autor fotografie: Martin Šimral

Šaty od Podolské si mohly dovolit také učitelky či prodavačky, jež si zde nechávaly šít oděvy pro speciální slavnostní příležitosti. Hlavní klientelu Hany Podolské však tvořily divadelní a filmové herečky či manželka prezidenta Hana Benešová. Hana Podolská má na svědomí i kostýmy k několika filmům – z její dílny jsou například všechny modely Adiny Mandlové ve filmu Kristián, ač v titulkách není uvedená.

Autor fotografie: Martin Šimral

Salon Hany Podolské přežil i válečná léta a těžké poválečné období. Roku 1948 byl však znárodněn a 1954 začleněn do státních Módních závodů Eva a Podolská byla poslána do důchodu.

Hana Podolská (Autorka fotografie: Soňa Hanušová)
Hana Podolská (Autorka fotografie: Soňa Hanušová)
Hana Podolská (Autorka fotografie: Soňa Hanušová)
Hana Podolská (Autorka fotografie: Soňa Hanušová)

Závod Eva i se začleněným salonem Podolské pak zanikl krátce po revoluci, v roce 1991. Díky Uměleckoprůmyslovému museu si nyní můžete připomenout její úchvatné róby a večerní toalety.