Určitě to znáte z každé pořádné kuchařské show – ti správní kuchaři stříhají bylinky do vaření rovnou z květináče na okně. Chcete je mít také? Není to zase až tak těžké, rostlinky sice chtějí trochu péče, ale když je přidáte do jídla, posunete ho na úplně novou úroveň. Opravdu to stojí za to.
Myslíte si, že bez pořádné zahrady nemůžete mít vlastní čerstvé bylinky? Omyl! Většina z nich roste velmi dobře i v květináčcích či truhlících, stačí vybrat správné místo a – s trochou vaší péče – budete za chvíli přemýšlet, jak zužitkovat úrodu. Nenechte se odradit prvotními neúspěchy či špatnou zkušeností z minula. Pěstování bylinek opravdu není žádná věda. Jedna informace na úvod: jestli vám bazalka každý rok uvadne, buďte v klidu. To se stává každému, je to totiž jednoletka.
Vyberte zdravé rostlinky
Mnoho lidí začíná s pěstováním bylinek tak, že zajde do nejbližšího supermarketu. Tam přece mají spoustu bylinek, tak proč jezdit jinam? Má to ale drobný zádrhel, v drtivé většině případů jsou bylinky v supermarketech určeny k okamžité spotřebě. Jsou totiž obvykle urychleny ve sklenících, takže na dlouhodobější pěstování se příliš nehodí. Někdy se je podaří zachránit, ale spolehlivější je zajít si pro zdravé a silné rostlinky do nějakého specializovaného zahradnictví. Najdete ho téměř v každém městě. Tam ostatně pořídíte i vhodný substrát (hlínu) nebo případně i hnojivo.
Můžete samozřejmě zkusit pěstovat ze semínek. Je to levnější, ale také o něco náročnější na zkušenosti. Když se to povede, bude vaše radost zase o kus větší, ale úplně nutné to není. V každém případě je dobré hlídat si počet rostlinek v květináči. To bývá ostatně problém právě u těch supermarketových. Někdy je v malém květináči natěsnáno velké množství bylinek, aby vypadal pěkně hustě. Jenže dlouhodobě takhle nepřežijí. Takže, ať je koupíte kdekoli, začněte přesazením či rozsazením do truhlíku.
Základem je bazalka
Jestli existuje nějaké rostlinka, bez které se nemůže obejít truhlík byť jen průměrného kuchaře, pak je to bazalka. Využití najde hlavně v italské kuchyni, můžete z ní udělat dokonalé pesto, přidat ji na těstoviny, pizzu, ale využít i její léčivé účinky – podporuje trávení a tvorbu žaludečních šťáv, uklidňuje nervy a usnadňuje dýchání. Takže někdy si stačí jen bazalkové lístky zalít horkou vodou, případně si je přidat do vany při koupeli.
Bazalka, stejně jako velká část „kuchyňských“ bylinek, pochází ze Středomoří. To nám tak trochu napovídá, jaké podmínky má nejraději.
Potrpí si na teplo a světlo, takže jí najděte ideálně jižní, případně jihovýchodní parapet. Pouze v těch úplně nejteplejších dnech ji trochu zastiňte, aby ji přímý žár nesežehl. Ale jinak platí pravidlo, že čím více světla, tím voňavější bazalka. Má sice ráda půdu lehčí, ovšem vyžaduje větší množství živin. Takže trocha kompostu určitě neuškodí, nebo stačí občas přihnojit. Jak už bylo řečeno, v zahradnictvích i květinářstvích koupíte jak zeminu na bylinky, tak i hnojivo.
Na rozdíl od svých souputníků ze Středomoří je ale bazalka náročná na zálivku. Čím více listů, tím více vody se odpaří, a proto potřebuje častou a vydatnou zálivku. Ale pozor, nepřelívat! Mnoho začátečníků své rostlinky prostě utopí, protože je zalije až moc a kořeny nemají přístup ke vzduchu. Ideální je mít samozavlažovací truhlík, či alespoň možnost zalévat do dolní misky. Pak stačí vodu nalít, nechat rostlinku napít, ale zbytek zase hned vylijte. Kořeny nikdy nesmí stát ve vodě, jinak začnou hnít. Klidně zálivku opakujte několikrát týdně, uvidíte sami, jak se budou potřeby bazalky (ale platí to i pro další rostlinky) měnit v průběhu času.
Původně je bazalka jednotletka, to znamená, že jakmile vykvete, umírá. Proto je vhodné květy nikdy nenechat rozkvést a ustřihnout je hned, jak se začnou tvořit. Tím protáhnete vegetační období bazalky skoro na celou sezónu. Existuje celé množství variací téhle bylinky, liší se vůní, chutí, ale i barvou listů – můžete vyzkoušet skořicovou, mátovou, citronovou, ale i fialovou. Kromě toho existuje také víceletá odrůda. Ta má ale mnohem méně intenzivní vůni, a navíc její přezimování není úplně jednoduché, ale zase vám vydrží plodit trochu déle, i přes část zimy.
Pokračujte mátou
Chcete-li bazalku s něčím kombinovat, můžete vyzkoušet mátu. Ostatně, jak jinak si budete přes léto připravovat tolik oblíbené a nesmrtelné Mojito? Dejte jen pozor, máta (stejně jako bazalka) sice vyžaduje hodně vláhy, ale zároveň je poměrně agresivní. Takže může mít tendenci se rozrůstat na úkor ostatních bylinek. Dokáže růst i na přímém slunci, ale pak potřebuje opravdu dostatečnou zálivku. Jinak se jí dobře daří v polostínu. Stejně jako v případě bazalky, také máty je na trhu nekonečné množství kultivarů. Může vonět po citronech, jahodách, ananasu, čokoládě a podobně. Takže klidně si s ní vystačíte v truhlíku i samostatně.
Opět jí bude svědčit zemina pro bylinky, nebo běžný zahradnický substrát vylepšete trochou rašeliny a písku pro odlehčení (pořád je ze Středomoří). Bylo to právě Mojito, které přivedlo tuhle bylinku zpět na výsluní. Jinak se ale pěstuje velmi dlouho, zmínky o ní pochází ze starého Egypta a od východoasijských civilizací. Již od té doby víme, že máta pomáhá při nechutenství, a podporuje vylučování žluči z jater. Dokáže také uvolňovat křeče a zmírňovat stahy hladkých svalů, takže pomůže při plynatosti a ženám se zmírněním menstruačních bolestí.
Pochopitelně nemůžeme zapomenout ani na její příznivý vliv, pokud jde o svěží dech. Ne náhodou je součástí žvýkaček. Kromě Mojita si tak můžete klidně z máty udělat horký čaj (přesněji nálev) nebo v létě osvěžující mátovou limonádu – jednoduše do láhve nebo džbánu se studenou vodou vhoďte pár lístků a nechte louhovat. Své užití najde také v teplé kuchyni, používá se do celé řady jihoevropských i arabských receptů. Skvěle se doplňuje třeba s jogurtem, hodí se i k jehněčímu či telecímu masu.
Když potřebujete naladit, je tu oregano
Další z bylinek, bez které se prostě nemůžete v kuchyni obejít, je oregano. Jak jinak byste si chtěli udělat třeba spaghetti bolognese? Roste hlavně v Řecku, ale také v Itálii. U nás se mu říká dobromysl, jde o severnější variantu stejné rostlinky, která je přece jen o něco méně aromatická, ale jinak funguje stejně. Do třetice je jejich společnou příbuznou také majoránka. Takže, pokud budete mít po ruce větší truhlík, tyhle tři klidně zkombinujte. Asi nepřekvapivě mají velmi podobné nároky na pěstování. Vzhledem k tomu, odkud pochází, nejsou náročné příliš na kvalitu půdy, ta může být klidně chudší. Jen majoránka ocení trochu více živin. Velmi citlivé jsou ale na přelívání, venku se může oregano pěstovat i na skalkách. Všechny si dobře poradí se slunečným stanovištěm.
Jak český název napovídá, oregano má velmi příznivý vliv na naši psychiku. Z dobromyslu (ale i oregana samozřejmě) můžete připravit odvar, tedy nechat ho svařit s horkou vodou, a ten pak přidat do koupele. Uvidíte, že se budete hned cítit mnohem lépe. Mimochodem, je to také skvělý kondicionér. Stejně tak dobře z něj lze připravit také chutný čaj, případně ho nechat vylouhovat v bílém víně. Malá sklenička denně pak s vámi udělá zázraky. Oregano a majoránku můžete vzájemně kombinovat nebo nahrazovat ve všech receptech, jen počítejte s tím, že oregano je silnější.
Rozmarýn povzbudí k rozmarům
Bez další ze středomořských bylinek se v minulosti neobešel žádný nápoj lásky. Je to trochu paradoxní, protože by ji neměly užívat těhotné ženy. Řeč je o nádherně voňavém rozmarýnu (česky rozmarýna lékařská), velmi populární bylince, která skvěle pasuje k rybám, jehněčímu či skopovému masu, ale můžete si z ní udělat i osvěžující limonádu, případně sirup. V našich zeměpisných šířkách venku obvykle nepřezimuje, takže je pro pěstování v květináči vlastně ideální. Také rozmarýn má rád spíše lehčí, vzdušnější půdu a ocení slunné stanoviště. Dokonce ani intenzivní slunce mu nijak neuškodí, naopak podobně jako bazalka bude díky němu voňavější. I tady pozor na přelívání, vlhko mu opravdu dobře neudělá, a méně zálivky je někdy lepší variantou než přelití.
V minulosti mu byla přisuzována čarovná moc, v každém případě zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů (to je důvod, proč by se mu měly vyhnout těhotné), což se může v ložnici hodit. Jinak má v sobě řadu účinných látek, díky kterým má antiseptické účinky, pomáhá k uvolnění namožených svalů, povzbuzuje oběhový systém, a také přispívá ke zlepšení paměti a činnosti jater. Takže pokud si uděláte limonádu s rozmarýnem nebo rozmarýnovým sirupem, podpoříte i své zdraví.
Tajemný tymián
Také středomořský tymián má u nás svého blízkého příbuzného. Tipnete si? Je to mateřídouška. Obě rostlinky snesou i méně šetrné zacházení. Tymián, jako každý správný jižan, si dobře poradí se suchem a vyhledává sluníčko. Při pěstování v truhlíku mu proto najděte stanoviště s dostatkem světla, poradí si i s přímým sluncem, ale zvládne i polostín. Půda může být stejně jako u rozmarýnu spíše lehčí, písčitá a nemusí být úplně bohatá na živiny. Zeminu můžete ale vylepšit trochou rašeliny a zvýšit tak její kyselost. Tymián je trvalka, takže pokud jej nezahubíte nebo vám nezmrzne, může vám dělat radost mnoho let.
Tahle velmi aromatická bylinka se v kuchyni uplatní snad všude, můžete ji použít do salátů, zálivek, ale i pikantních omáček nebo k pečenému masu. Nezastupitelnou roli sehrává při letním grilování, a v italské či řecké kuchyni vůbec. Kromě toho má také velmi silné léčivé účinky, je to přírodní antibiotikum, mírní záněty, a také zlepšuje trávení. Obecně se často používá při problémech se žaludkem. Snad každý ví, že bývá i součástí sirupů proti kašli. Používá se dokonce i proti tomu černému.
Tajný tip na závěr – estragon
V různých přehledech populárních bylinek často chybí. Ale estragon vám umožní v kuchyni skutečně kouzlit. Tahle bylinka má velmi výraznou chuť, ne nepodobnou našemu pelyňku nebo anýzu. Pro jeho aroma jej využívá hlavně rafinovaná francouzská kuchyně. I když se česky správně jmenuje pelyněk estragon, není tak výrazně hořký, chuť je spíše jemně pikantní, trochu možná může připomínat i pepř. Pro pěstování vyžaduje podobné podmínky jako ostatní středomořské bylinky, takže lehká, trochu písčitá půda, a hlavně hodně sluníčka. I v tomto případě pozor, přehnanou zálivkou můžete rostlinku zcela zahubit, raději zalévejte méně. Naopak můžete přidat hnojivo, či třeba kompost při zakládání truhlíku.
Velmi žádaným je v kuchyni estragonový olej nebo ocet, stačí pár větviček přihodit do lahvičky a nechat louhovat. Francouzi připravují kuře na estragonu, ale obecně k drůbežímu masu pasuje. Používat ho můžete také k rybám, hodí se dobře ale i do různých majonéz, marinád nebo třeba dresingů. Poměrně rádi ho mají také barmani, kteří jeho zvláštní chuť občas využívají v koktejlech, ale klidně jej můžete trošku použít i do limonády. Podobně jako máta i estragon velmi dobře funguje pro osvěžení dechu.
