Dokument Andy Warhol – americký sen (2023): Vše, co chcete vědět o Andy Warholovi, najdete jinde

2. 12. 2024

230

Velmi ambiciózní dokumentární snímek Andy Warhol – Americký sen, právě přichází do kin. Pokud se chcete dozvědět perličky z jeho života, projít si jeho portfolio, ocenit spoustu různorodých činností, kterým se věnoval a pochopit, jak se z něj stala tak velká ikona… pusťte si raději něco jiného. Tady na vás čeká jen jeho vzdálená rodina.

Točit dokument není vůbec snadná záležitost, protože má mnohem menší cílovou skupinu než klasická příběhovka, obzvlášť, pokud se týká výtvarného umění. Zaujmout jinou škálu diváků, než přímo samotné výtvarníky nebo kunsthistoriky, pak stojí obrovské úsilí, nadšení pro věc a samozřejmě také bezesporu nemálo financí, a pustit takový dokument do kin je chůze po velmi tenkém ledě. A ten v tomhle případě prasknul.

Příliš Slovenska pro nic

Samotný příběh filmu stejně jako příběh samotného výtvarníka začíná na východním Slovensku, na Míkové, kousek od Medzilaborců a Michalovec, v místech, kam ještě před první světovou válkou téměř zasahovala Podkarpatská Rus, dnešní Ukrajina. Tuto oblast hustě obydlovali Rusíni, menšina, ze které pochází i nejznámější tvůrce pop-artu na světě – původním jménem Andrew Warhola.

Celá první polovina filmu je věnovaná Andyho dětství a vyrůstání v Pittsburgu, kam jeho rodiče utekli před válkou, nutno však říct, že ačkoli se tvůrci filmu jistě hodně snažili, pozornost nedokázaly přilákat záběry na krajinu a kostely, autentické záznamy zpěvu Andyho matky ani výpovědi všech ostatních přeživších příbuzných v rodné hroudě. Informace se často překrývaly a chyběly jiné, které by příběh uměleckého velikána dokázaly uplést do pěkného folklorního copu, místo toho se začalo motat dost zmatené klubko.

Stejně pokračoval i zbytek dokumentu. Možná jsem jako člověk z oboru a Warholem posedlá fanynka mírně neobjektivní, ale dílky puzzle, díky nimž by si Andym nepolíbený člověk utvořil celý obrázek, se ve zbytku záznamu ztrácely stále více a z mozaiky tak vznikala spíš vymlácená vitráž. Když jsme u polibků a kostelů, údajně osobnostně zaměřený snímek se vůbec neobtěžoval zabývat Andyho orientací – krom třikrát zmíněného slova gay – jeho stylem života a nezmínil ani to, že kvůli jeho silné víře zůstal až do smrti dobrovolně v celibátu, i přesto, že jeho stříbrná Továrna na zážitky produkovala až pornografický filmový materiál.

Muž s parukou, který maloval polévky

Naprosto zmatená časová linka se táhla od začátku až do konce. Ze všech možných rozhovorů s Andym a stovek hodin materiálu přímo od něj samotného filmaři použili pouze jediný, který prostříhali skrz celý snímek, a to zrovna ten, kde Andy odpovídá záměrně ironicky. K tomu se film stále dokola vrací, i přesto, že děj už se pomalu překlání k Andyho konci. Dějová linka úplně vynechává Warholovo působení v reklamních agenturách, způsob, jakým se nenápadný a tichý bledý chlapec dostává na úplný vrchol umění, přechod od výtvarna k filmaření i producentskou část jeho života. Snad až záměrně téměř vynechává nezdravé přátelské vztahy s ikonou a Superstar Edie Sedgwick, která se zasloužila o velkou část Andyho slávy právě díky celovečerním filmům, k nimž se výtvarník v jisté části svého života uchýlil. Téměř vypouští spolupráci s německo-americkou hudební skupinou Velvet Underground, kterou Andy nejen zastupoval, managoval, ale pracoval i na jejich propagaci a byl autor jejich vizuální image alb. Z jednoho z nich pochází také ikonický komiksový banán, jenž zná snad celý svět. Extrémně rychlým průletem Warholovým životem si tak laik neodnese víc, než věděl už předtím. Že je to ten podivný pán v paruce, který namaloval Marylin Monroe a Cambellovu polívku. A co měl v roce 1949 na snídani.

Abych nebyla jen úplně negativní, chci vyzdvihnout kvalitu natočeného materiálu po filmařské stránce, sountrack, co přilákal tu správnou atmosféru zpod karpatské doliny i z frivolně hříšných klubů a spousty nezveřejněných ilustrací. Oceňuju účast známých tváří jako je například Elton John, ale dala bych přednost více podobným, než pořád dokola výpovědi bratranců z pátých kolen. Upřímně, přílišný tlak na Warholův původ jsem pochopila až ve chvíli, kdy jsem si přečetla, že dokument natáčeli Slováci, a v tom případě bych jim chuť propagovat svůj kraj nevyčítala.

Pokud ale skutečně chcete něco zjistit o muži, který se stal tak známou ikonou, že trička s jeho potisky nosí puberťáci dodnes a obrazy z jeho sítotiskové dílny se zařazují do žebříčku nejdražších uměleckých děl, zajděte si raději nejdříve na jeho výstavu, nebo pusťte něco jiného.

(Autorka úvodní fotografie: Kateřina Grünerová)