Ve finském filmu Řeknu ti všechno má bývalá školní výchovná poradkyně a absolventka vysoké školy v oboru sociální práce zrovna uklízet ordinaci úspěšné terapeutky Anny Lisy. Ta musí narychlo odjet a zruší všechny své schůzky. Ocitne se sama v prázdném bytě a najednou ji napadne něco zvláštního. Vyzkouší její rtěnku, dokonce i její šaty. Vtom se ale ozve zvonek. Zdaleka ne všichni pacienti zřejmé o zrušené schůzce vědí.

Doby působení ve škole jsou pryč, Maarit je teď obyčejná uklízečka. Není proto divu, že se jí po staré práci občas zasteskne. Takže když najednou sedí v ordinaci psychoterapeutky, a za dveřmi se jistý fotbalista Sami dožaduje pomoci, nedokáže ho odmítnout. Sami má problémy v manželství, sex s jeho partnerkou je chladný a zoufalý muž má problémy s erekcí. Maarit se mu snaží poradit. A docela dobře. Jen těžko si Sami v tu chvíli umí představit, že tahle žena jej chápe více než dobře.

Neobyčejná uklízečka

Prohlásit, že Maarit je jen obyčejná uklízečka, bylo vlastně trochu troufalé, protože nic nemůže být vzdálenějšího pravdě. Ona totiž Maarit byla ještě před nedávnem ten Maarit, poměrně úspěšný mladý muž, který pracoval ve školství a solidně válel i v obraně jednoho finského klubu. Dokonce se se Samim potkali i na hřišti. Ovšem od poměrně útlého věku tušila, že ona tím správným mužem není. I když se jím snažila být, narukovala do armády, hrála fotbal, dokonce i manželku a dceru si Maarit pořídil(a). Ale sebe sama nejde zapírat do nekonečna.

Maarit je přitom člověk, který nerad zapírá. Proto podstoupila hormonální terapii, absolvovala náročnou operaci, a proměnila se v tu Maarit. Jestli jste teď snímek Řeknu ti všechno zavrhli – protože kdo by koukal na nějakou nehezkou mužatku – tak na všechny předsudky klidně zapomeňte. Maarit je totiž skutečně krásná žena. Není jí už sice dvacet, ale muže rozhodně upoutat dokáže. Důvodem, proč je stále sama a musí dělat uklízečku, je její upřímnost. Netají se, čím prošla, a to ne každý ustojí. Nezbývá jí tak, než se vyrovnat s urážkami, ústrky, posměšky, ale i diskriminací.

Není proto divu, že ji Sami zaujme. Chce mu radit, pomoci, ale zároveň stále silněji cítí, že je to přesně ten muž, o kterém vyprávěla své vlastní psychoterapeutce – výjimečný a obyčejný zároveň. Jak mu postupně pomáhá udělat pořádek v hlavě, sama se pomalu začíná ztrácet. Zejména, když Sami celkem s přehledem zvládne informaci o tom, že právě ona byla tím obráncem, který mu překazil v roce 1992 gól. Že si zahrává s ohněm, je nad slunce jasné.

Jak se srovnat s jinakostí

Snímek v originále nazvaný Kerron sinulle kaiken natočil finský režisér Simo Halinen již v roce 2013. Do české distribuce se nedostal, a tak ho měli diváci možnost vidět v rámci Severských filmových čtvrtků v kině Evald. Pojetí snímku velmi dobře ukazuje, jak se tahle tématika za posledních pár let posunula. Tehdy jsme ještě klidně vystačili se zkratkou LGBT (lesbian, gay, bisexual a transgender) a lidé z této komunity bojovali hlavně za to, aby je společnost začala brát jako sobě rovné. Dnes se ke zkratce přidává ještě Q, zastupující Queer (lidé, kteří si svou identitou nejsou jisti) a pro jistotu ještě znaménko + pro případ, že by někteří další chtěli něco přidat. Co je ale zásadní, už dávno to není hlavně boj o akceptaci, ale zejména z onoho Q se stává mnohem větší módní póza.

Ostatně k tradici Severských filmových čtvrtků patří i krátké úvodní slovo, které diváky uvede do reálií snímku nebo do souvislostí doby. Díky němu jsme se dozvěděli, že pro severskou filmografii není tématika LGBT nic nového. Napadlo by vás, že první film, v němž se objevuje homosexuální vztah (byť jen naznačený), je ještě němý a pochází z roku 1913? Od té doby se ale hodně změnilo, mimo jiné přišel i legendární Tom of Finland, o němž jsme si mohli loni vychutnat celý film (recenzi si můžete přečíst zde). LGBT témata už dávno nejsou jen lehce naznačována, ale často naopak zobrazována (možná až příliš) expresivně.

Přesto je ale Řeknu ti všechno v něčem jiné. Ukazuje totiž, jak se filmové umění posunuje o další krok dál. Transexualita už není hlavním tématem, je prostě jen součástí příběhu. Nebýt Maartitiny minulosti, šlo by tak trochu o slaďák patřící do červené knihovny. Krásná žena se snaží najít si své místo ve společnosti, vyřešit problémy s rodinou i vlastní dcerou, a ještě se zamiluje do ženatého muže. Pravda, v případě Maarit je vše komplikované tím, že má ex-manželku, která se jen těžko smiřuje s tím, jak dnes vypadá její bývalý muž. A že to není snadné ani pro dospívající dceru čelící poznámkám spolužáků.

Režisér a scenárista v jedné osobě dokázal vystavět scénář, který jinakost Maarit zbytečně neshazuje, ale ani nevystavuje na piedestal. Soustředí se na její vnitřní svět a prožívání. Ne jako na transsexuální osoby, ale jako ženy. Protože ona o své identitě nepochybuje. Skvělou ruku měl Halinen při volbě představitelky hlavní role, kdy se vyhnul stereotypům, nesnažil se vsadit na „mužský“ typ. Lee Klemola, herečka známá zejména v severské kinematografii, zvládla roli skvěle, je to právě ona, kdo posunul celý snímek o několik stupňů výše. A mnoho mužských diváků asi potichu lituje, že všechny erotické scény jsou velmi decentní.

 

Film: Řeknu ti všechno

Režie: Simo Halinen
Scénář: Simo Halinen
Střih: Jussi Rautaniemi
Kamera: Henri Blomberg
Hudba: Jarmo Saari
Obsazení: Leea Klemola, Peter Franzén, Ria Katajaová, Emmi Nivala, Alex Anton, Maria Heiskanenová, Laura Malmivaara, Juhani Laitala, Marika Parkkomäkiová, Seppo Halttunen, Olavi Uusivirta, Pirkko Hämäläinen, Sari Viitasalo, Celso de la Molina, Rasoul Dehgan, Julia Suikkiová, Johannes Anttila, Katri Ylijukuri, Sanni-Mari Kanto, Ida Ruusu, Joel Hirvonen, Elias Salonen, Vilma Kantanen, Heidi Mäkelä, Anna Maria Pieová
www.skandinavskydum.cz

PŘEHLED RECENZE
Příběh
9
Herecké výkony
9
Vizuální zpracování
8
Hudba
7