Itálie je vyhlášená svou kuchyní a hned dvěma tradičními jídly: pizzou a těstovinami. Najdeme je po celém světě ve všech možných variantách. Pravá italská pizza ale určitě není s ananasem nebo salámem, stejně jako těstoviny Italové nejí s kečupem. Víte, kam až sahá historie tohoto populárního pokrmu?
Pizza v takové podobě, jako ji známe dnes, vznikla zhruba v 18. století. Italové zjistili, že rajčata nejsou jedovatá, a tak jimi začali pokrývat i placky podobné foccacie. Původně se pizza skládala pouze z těsta, rajčat, oleje, česneku a bazalky.
Nejznámější druh pizzy, Margherita, vznikla na počest anglické královny Margherity, která v roce 1889 navštívila Itálii. Pizza měla připodobňovat italskou vlajku, a tak na ní byly tři ingredience (barvy): zelená – bazalka, bílá – mozzarella a červená – rajčatová omáčka sugo. V této podobě už pizza zůstala a je doposud jednou z těch nejvyhlášenějších.
Pizza postupně pronikla do celého světa a kuchaři začali experimentovat s těsty i ingrediencemi. V dnešní době si můžete objednat nejen tradiční pizzu z hladké mouky, ale například cuketovou, špaldovou, z ovesných vloček či na sladko. Další možnou variantou je pizza z polotovaru, která sice stojí pár korun a za 10 minut máte vystaráno, ale poctivé domácí pizze nesahá ani po kotníky. Vyzkoušejte svoji vlastní italskou dobrotu doma, fantazii se meze nekladou. Budete překvapeni, jak moc snadná pizza ve skutečnosti je!
Tradiční Margherita
Těsto na dvě pizzy:
180 g hladké mouky
12 g droždí
120 ml vlažné vody
špetka soli
1 lžíce olivového oleje
Ingredience:
1 mozzarella
hrst čerstvé bazalky
Sugo/rajčatová omáčka:
loupaná rajčata (nejlépe San Marzano)
lžíce oleje
špetka soli a pepře
oregano
Základní těsto na pizzu vytvoříme smícháním droždí s vodou, přidáme mouku, olej, sůl a zbytek vody. Vytvoříme bochánek, který hodinu a půl necháme kynout pod utěrkou. Důležité je dotýkat se těsta co nejméně. Po vykynutí posypeme vál moukou a z těsta roztahováním vytvoříme tvar pizzy, aby byla na okrajích tlustší. Necháme dalších 10 minut vykynout.
Lehce pokapeme olivovým olejem, kruhovým pohybem potřeme sugem a ozdobíme natrhanou mozzarellou (může být normální i buvolí). Důležitým krokem je vymačkání přebytečné vody z mozzarelly, aby pizza nebyla rozmočená. To platí u všech ingrediencí, které byste chtěli použít (olivy, ananas). Posypeme oregánem a znovu zakápneme olejem. Předehřejeme troubu na nejvyšší stupeň nejlépe půl hodiny dopředu a pizzu pečeme, dokud kraj není dozlatova. Pro křupavější okraje necháme v troubě déle. Nakonec ozdobíme lístky čerstvé bazalky.
Prosciutto e rucola
Těsto:
180 g hladké mouky
12 g droždí
120 ml vlažné vody
špetka soli
1 lžíce olivového oleje
Ingredience:
100 g prosciutto crudo
hrst čerstvé rukoly
40 g parmezánu
200 g mozzarelly
Sugo/rajčatová omáčka:
loupaná rajčata (nejlépe San Marzano)
lžíce oleje
špetka soli a pepře
oregano
Zopakujeme stejný proces jako u prvního receptu. Těsto potřeme sugem, natrháme mozzarellu a dáme péct. Po vytažení z trouby necháme odpočinout, posypeme rukolou, natrhaným prosciuttem a nakonec přidáme parmezán.
Pizza s marcarpone a malinami
Těsto:
180 g hladké mouky
12 g droždí
120 ml vlažné vody
špetka soli
1 lžíce olivového oleje
Ingredience:
sýr mascarpone
lžička řeckého jogurtu
lžička medu
lesní ovoce (maliny, borůvky, ostružiny)
třtinový cukr
Pokud jste spíše na sladké, rozhodně dejte šanci i netradiční verzi pizzy s mascarpone. Není k dostání všude, ale některé podniky se na sladkou pizzu i specializují, a jsou jimi vyhlášené. Mascarpone jde s těstem skvěle dohromady a ovoce ho osvěží. Zopakujte stejný postup jako v předchozích receptech a vytvarujte pizzu. V misce smíchejte mascarpone, lžičku medu, řecký jogurt a cukr.
V rendlíku si zatím nechte rozpustit máslo a přidejte cukr, který začne karamelizovat. Přidejte ovoce a opatrně míchejte, aby se cukr nepřichytil. Ohřívejte, dokud ovoce není horké. Pizzu potřete směsí z mascarpone a nakonec přidejte horké lesní ovoce. Můžete pocukrovat, či ozdobit mátou.
