Pátý ročník festivalu Wifič ven! se odehrál 2. a 3. září ve specifickém prostředí firmy Egoe Life v Bílovicích na Uherskohradišťsku. Tyto netradiční prostory plné industriální krásy a malých zákoutí naplnili organizátoři vskutku kvalitním programem. Zahráli Tata Bojs nebo David Koller, v otevřených debatách Lucie Výborná vyzpovídala Jindřicha Šídla, cestovatele Ondřeje Banka a další inspirativní osobnosti.
První zářijový víkend byl slunečný, a tak přímo vybízel k návštěvě festivalu a k prodloužení letní pohody. To se na Wifič ven opravdu povedlo. Kombinace dobré hudby, diskusí, designu a jako bonus skvělého občerstvení dalo dohromady neskutečný zážitek a atmosféru.
V pátek se areál otevřel v 15 hodin a téměř ihned byl plný návštěvníků. Před začátkem programu, ale i během něj, měli lidé možnost seznámit se se všemi výrobky firmy Egoe Life. V areálu bylo možno vidět vychytávky pro snadné cestování v dodávce nebo osobním autě, hybridní domek Ulita nebo nejrůznější venkovní sedačky a posezení, kterými je tato společnost proslulá. Vše bylo samozřejmě k okamžitému vyzkoušení. Venkovní výstava Stezka designu poukazovala na oživení veřejného prostoru.
Jinak v běžném provozu výrobní haly byly tentokrát během festivalu k dispozici dětem. Naplnily je nejrůznější výtvarné dílny. Každý zúčastněný (a že jich bych), si mohl odnést vlastnoručně vyrobenou cameru obscuru, vymalovanou kachličku či hrnek přímo z hrnčířského kruhu. Venku pak na sportovní nadšence čekalo parkourové hřiště, na které se oba dny stála téměř nekonečná fronta.
Areál byl dále plný nejrůznějších foodtracků, které nabízely občerstvení z nějrůznějších koutů světa. Kubánský sandwich, thajské knedlíčky, pravý řecký gyros, italská pizza hovoří za vše. Nechybělo ani lokální víno z Blatnice a pivo z nedalekého rodinného pivovaru.
Základem Wifič ven byla hudba, nesmíme ale opomenout již zmíněné besedy s Lucií Výbornou. Během dvou dnů vyzpovídala známé žurnalisty Miroslava Karase a Jindřicha Šídla, ale také influencera Bekima Aziri nebo cestovatele Ondřeje Banka a hokejistu Petra Čajánka. Mluvilo se o kariérních počátcích, řeč přišla samozřejmě i na současnou situaci.
Vlastní hudební program byl naplněn nejrůznějšími žánry. Ve festivalovém prostředí se netradičně předvedly kapely věnující se tvorbě pro děti. A bavily se nejen ony. Hravé a veselé texty zaujaly i rodiče a koncert si tak všichni užili v dokonalé symbióze. První den zahráli Bratři v tricku, druhý den Sun and Dead a The Gentleman.
První velkou hudební lahůdkou byl koncert jazzového génia Petera Lipy. Jeho melodie doplňovaly atmosféru všem, i těm, kteří aktivně na koncertě nebyli. Stačilo stát opodál, v zapadajícím slunci, se skleničkou dobrého vína v ruce a nechat se unášet jazzovou melodií.
Od půl deváté odstartovali svůj téměř dvou hodinový program Tata Bojs. Představení neslo název Velký třesk a spojovalo „kapelu z Hanspaulky“ s taneční skupinou Decadancers. Velký třesk měl premiéru loni v Azylu78 a odehrál se pouze šestkrát. Koncert byl tak tedy opravdu unikátní. Kapela zde příběhem propojila osmnáct let staré Nanoalbum s jejich novinkou Jedna nula. Nezpochybnitelným vrcholem koncertu byla skladba Léčitel, kterou na albu nezaměnitelně ztvárnil Jiří Schmitzer. Naživo pak skladba zazněla pouze dvakrát, a to na turné k zmíněnému Nanoalbu. Na Wifič ven se role geniálního, ale šileného docenta Tečky skvěle zhostil frontman kapely Milan Cais. Na závěr koncertu zazněly stálice jako Šťastnější, Opakování nebo Pěšáci. Při této závěrečné skladbě kapela pozvala své fanoušky na pódium, a vlastně se tak nečekaně naplnila filosofie firmy Egoé life, kdy člověk opouští svou komfortní zónu a je připraven na zážitky. A zážitek to byl jistě pro mnohé neopakovatelný.
Druhý den odpálili program na hlavní stage Please The Trees. jejich hudba spadá do alternativního rocku, ale míchá v sobě i další žánry. Jako vždy, i na této akci vložila kapela do svého koncertu enviromentální poselství, které je stále aktuálnější.
Od devíti hodin večer se představil David Koller se svou kapelou. V nadupaném setlistu zazněly známé skladby jejich koncertního programu – Nic není nastálo, Gypsy love nebo Recidiva. Nechyběly hity spřátelených kapel – Šrouby do hlavy od kapely Lucie nebo Majolenka od Jasné v rockovém tempu až k závěrečným Chci zas v tobě spát a Černí andělé, které si zpívaly už celé Bílovice a přilehlé okolí.
Pátý ročník Wifič ven opět nabídl kvalitu a byl oceněn nadšenými návštěvníky, kteří se bezpochyby, stejně jako já, vrátí rádi příští ročník.
