- Reklama -

Lee Meow je drum’n’bassová DJka, která se mimo jiné podílí na party HIGH SOCIETY, která brzy proběhne v pražském klubu Uhelna. Popovídala jsem si s ní si o tom, jak se k hraní vůbec dostala, proč její srdce přirostlo právě k drum’n’bassu, jaká byla její nejlepší party nebo na co se můžeme těšit na zmiňované HIGH SOCIETY. Neopomněly jsme ani módu a na závěr nám Lee poskytla několik kulturních tipů.

 

❖ Mohla by ses představit našim čtenářům, kteří o tobě třeba ještě neslyšeli?

Jsem obyčejná holka z Vysočiny, která si jednoho dne řekla, že hudbu jen poslouchat jí nestačí a tak jsem se zkusila postavit za mix. Vlastně jsem vždy byla svým způsobem výstřední typ, který má pocit, že musí dělat výstřední věci. V dětství to začalo rychlobruslením, které jsem dělala 8 let a pár let z toho působila i v reprezentaci a pokračuje to přes DJing. Těžko říct, čím to skončí, ale nechám se překvapit.

Lee Meow 1

❖ Jak ses dostala k hraní?

K hraní byla cesta dlouhá, ale přesto probíhala dost podobně jako u každého DJe. Už díky sestře a bratrovi, kteří jsou téměř o 10 let starší a už od dětství se starali o můj široký rozhled, jsem se dostala k takovým okrajovějším stylům. Nechci je úplně nazývat „undergroundovými“, protože si nemyslím, že to je výstižný název. Sestra mě vedla k živé hudbě kapel – Smashing Pumpkins, Dog Eat Dog, Faith No More, atd., ale i třeba Prodigy.

A bratr se postaral o tu vyloženě elektronickou část – Technotronic, 2Unlimited, Marusha, atd. Prostě jsem měla kvalitní základnu. Ve svých 13 letech jsem už vlastnila pár kazet se sety z garážových technoparties z Brna, které v té době frčely. Jak jsem mohla, tak jsem hned začala na akce jezdit a okolo roku 2001 jsem se potkala se Zygym, který dělal v té době technoparty po Vysočině. Na jedné z jeho akcí jsem měla možnost si poprvé sáhnout na vinyly a při první návštěvě Londýna v roce 2002 jsem si odvezla pár vinylů s technem a drum’n’bassem s sebou do Čech.

Postupně jsem začala kupovat další desky, ale až okolo roku 2007 jsem si byla schopna koupit z ušetřených peněz vlastní gramofony a teprve tehdy jsem mohla začít s hraním. Moc dlouho to však netrvalo a koupila jsem si Serato, což byla výrazně levnější a rychlejší alternativa, jak se dostat k trackům. S mým tehdejším „hejtem“ CDplayerů (kterému se teď už jen zasměju, protože z nich momentálně už taky hraju) to nešlo jinak a byla to i taková odpovídající náhražka vinylů. Techno jsem pár let hrála, ale postupně se ten můj vztah k němu začal rozpadat. Někdy v v průběhu let 2010 až 2012 jsem hrála opravdu málo, třeba jen 2x do roka – měla jsem vztah a nebyl čas na věci okolo, taková ta klasika zadaných. Potom jsem začala být zase aktivnější, ale techno jsem nechala za sebou, v minulosti, nechtělo se mi znovu otevírat ty uzavřené kapitoly a asi už mě nebavilo jej hrát tolik, abych s ním zase začínala.

Našla jsem se tehdy v drum’n’bassu, ale trvalo mi pár let, než jsem se v „novém“ žánru aklimatizovala. Občas prostě přijde ta chvíle, kdy si řekneš, že už to všechno umíš, ale teď vím, že v mém hraní bylo hodně chyb, kterých se snažím neustále zbavovat a brát si z nich příklad do budoucna. Takže teď plavu ve vodách drum’n’bassu a jsem šťastná, baví mě to a nemyslím si, že to budu jako svůj hlavní žánr měnit.

Lee Meow 2

❖ Proc sis vybrala zrovna drum’n’bass, co tě na něm baví?

Mě vlastně baví spousta hudebních stylů, baví mě poslouchat techno, house, punk, metal, klasickou hudbu, cokoliv, dokonce miluji i cimbálovku. Ale proč hraju drum’n’bass? Je to tím, že ten náboj mezi lidmi, který na dnb akcích vidíš, tak ten osobně na akcích, kde je techno, nevidím. Určitě tam je, ale už ne pro mě, protože mi je daleko bližší ten drum’n’bassový. Naplňuje mě, když slyším hutnou bassu při deepovém tracku, když vidím, jak lidi blázní při potrápení breakdownem či nájezdem na doubledrop, prostě v tom vidím spoustu takových drobností, který vnímá určitě každý DJ.

❖ Pamatuju si, že před lety jsi vystupovala pod nickem FreeDa, teď jsi Lee Meow. Jak se tyhle nicky vyvíjely?

Pod nickem FreeDa jsem vystupovala jako techno DJka a nechtěla jsem ho zatahovat do jiného žánru. Navíc se mi popravdě ten nick nikdy nelíbil, ale tak nějak se se mnou táhl už od školy, díky mému příjmení. Nick Lee Meow vznikl tak blbě, že ten příběh je blbější než nick sám… 😀 Lee je odvozeno z mého jména, takhle mi říkala už spousta lidí v mládí, je to zkrácenina Lenky. Ovšem ta Meow část vznikla takovým způsobem, který asi na veřejnost nepatří, řekněme jen, že má spojitost s Deadmau5ovým trackem – Meow.

❖ Hraješ po celé republice, dokázala bys říct, která akce byla pro tebe zatím nejlepší? A jak by podle tebe měla ideální party vypadat?

Každá akce má něco do sebe, ale jedna z nezapomenutelných akcí byla Let It Roll X-Mass party ve Stormu. Byla to první větší akce, kde jsem hrála, byla jsem nervózní a před sebou měla plnej Storm. Byl to zvláštní pocit, nebyla jsem na to zvyklá, protože předtím jsem hrávala v malých klubech a většinou zkraje večera, takže v době, kdy je lidí na parketu poskrovnu. Dále mě rozhodně baví malinké akce, které pořádám se Sewwou a Emzacem z naší crew Audiobrainz.

Jsou to rodinné akce a s klukama se vždy vidíme po hodně dlouhé době, což si dokážeme náležitě užít. Potom jsem zažila neskutečný crowd v Děčíně ve Škuneru, kde jsem měla pocit, že to tam ti lidi zbourají. Strašné věci tam vyváděly… 😀 A vlastně přesně takhle by měla ideální párty vypadat – musíš cítit, že to baví tebe i zbytek klubu, být ve spojení s lidmi pod tebou.

❖ Pocházíš od Žďáru nad Sázavou, nedávno ses přestěhovala do Děčína. Jak v těchto městech vypadá současná klubová scéna? Stále platí, že to nejlepší člověk najde jenom v Praze nebo v Brně a menší města zaostávají?

Nemyslím si, že to nejlepší je v Brně nebo v Praze. V Děčíně dělávají kluci z DCGround crew pravidelné noci !Grounded, které mají neustále narvané fanoušky a není ani potřeba tam měsíc co měsíc dovážet známá jména. Lidi se v Děčíně umí bavit, nevadí jim dát vstupné, protože tam chodí s tím pocitem, že kluci nepozvou nikoho špatného, kdo by je unudil. Ve Žďáře je naopak scéna bohužel docela mrtvá, kdysi tam neskutečným způsobem frčelo techno, že se pomalu ani lidi na tu akci kvůli kapacitě klubu nedostali.

Ale dlouhou dobu to tam bylo mrtvé, nebyly tam žádné pravidelné akce, a rozpochodovat tu scénu tam je běh na dlouhou trať, který jsem také nějakou dobu zkoušela, ale vzdala jsem to. Nemá to cenu, navíc lidi, kteří mají rádi pravidelné akce, jezdí radši jinam. Máš strach si tam upsat cokoliv na krk, abys neprodělala a na nízkorozpočtové akce nikoho moc nenalákáš. Myslím si však, že to není hudební nevzdělaností, ale i dost o penězích. Třeba to tam v budoucnu někdo zvedne, moc bych to nějakým mladým talentům přála.

Lee Meow 6

❖ V pražském klubu Uhelna bude v polovině května party HIGH SOCIETY, na které se podílíš. O co jde, na co se můžou návštěvníci těšit?

V Uhelně to začalo tím, že jsem tam letos v únoru slavila své kulaté narozeniny. Nikdy předtím jsem tam nebyla. Je to až neskutečně krásný prostor se super ozvučením a celkovým rozvržením. Už na mých narozeninách jsme si s kluky (Fallen Gemini a MKay) řekli, že bychom tam někdy mohli udělat dnb párty zaměřenou na liquid dnb a dancefloor dnb – prostě oplodňováky a diskotékový subžánry drum’n’bassu.

Nápad vznikl i díky tomu, že je všude spousta neurofunku, který se podle mě pomalu, ale jistě transformuje do neposlouchatelného čehosi. V prostorách klubu Uhelna žádná na podobný zvuk zaměřená akce není a my se s PmdR, což je provozní klubu a také dnb DJ, domluvili, že to zkusíme. Naším cílem je sem vozit neokoukaná jména, dávat prostor českým DJs, kteří mají ve svém repertoáru tracky tohoto stylu, a také lidem nabídnout možnost volby zajít si na jemnější část drum’n’bassu, protože nic pravidelného a většího tu kromě Liquid Flights, Double Trouble či dejme tomu Zlomené Scény není.

Jinak bych všechny, co tento rozhovor čtou, ráda pozvala na sobotu 14. 5. do klubu Uhelna v Praze, kde vystoupí mladí producenti vydávající na FOKUZ Recs. – Air.K & Cephei, se skvělým českým supportem v zádech – Akira, Rudeboy, Blofeld, Fallen Gemini, MKay, Lee Meow a PmdR, to vše za skvělých 120 korun.

Lee Meow 7

❖ Pokud bude HIGH SOCIETY úspěšná, budete v ní pokračovat? Zvažovali jste akci rozšířit i mimo Prahu?

Určitě máme v plánu v ní pokračovat, pokud se zadaří a bude se tato akce lidem líbit. Rozšíření mimo Prahu v plánu zatím rozhodně není. Musíme zůstat při zemi a opravdu se zaměřovat na to, co je teď. Nemá cenu bláznit a snažit se rozšiřovat akci mimo hranice. Zatím nemáme ani žádnou silnou základnu fanoušků, jsme mimino, o kterým ještě moc lidí neví, co dokáže.

❖ Tvoje TOP 10?

1. Receptor & Maximova – Mlada / 2. Skeptical – Imperial / 3. Phentix – Hoax / 4. Dawn Wall – Seeds Of Change / 5. Handra – Unexpected / 6. LSB – Snap Funk / 7. Zere – Interva / 8. Dub Phizix and DRS – Do One / 9. Icicle feat. Noisia – Driftwood / 10. Taelimb & Conscience – Chasing Pads

❖ Vím o tobě, že máš dost vytříbený vkus v oblékání – prozradíš, co nejraději nosíš a co by sis na sebe v žádném případě nevzala?

Ou, takové moje tajemství… 😀 Co nejradši nosím? To, co nenosí nikdo. Mám ráda různé šílenosti, barevné kombinace, barevné sneakers. Poslední dobou mě baví i kombinace celá v černém a jen v barevných sneakers či mojí džísky z bazaru s obrázkem na zádech. Mám osobně ráda nakupování za levno, protože nepotřebuju oblečení za miliony. Ono i když někdo koupí oblečení za nepředstavitelné částky a udělá špatnou kombinaci, tak dokáže vypadat hloupěji jak v oblečení za „pade“.

Ráda nakupuji třeba v Croppu nebo si navrhuji oblečení sama, i s potisky. Taky musím vypíchnout českou (a hlavně žďárskou) značku Skafandr, od které mám spoustu oblečení. Hlavně miluji jejich spodní prádlo, které je neskutečně pohodlné, vydrží a nikde člověka neškrtí. Oblečení a design mě obecně baví, vyrůstala jsem v rodině grafiků a maminka byla i švadlena, když si za dob socialismu touto činností přivydělávala. Její um využívám dodnes, kdy mi sem tam něco spíchne, a potom si na to udělám v její firmě nějaký potisk.

Lee Meow 3

❖ A na závěr tě poprosím, abys našim čtenářům doporučila hudbu/knihu/film/seriál/divadelní hru/cestovatelský tip/restauraci/akci, která se bude v nejbližší době konat…

Obecně moc nečtu, pouze Stephena Kinga, zaujalo mě mnoho jeho děl, ale nejvíc asi Geraldova hra. Jen pozor, není to úplně pro slabé povahy.
Co se hudby týče, hlavně poslouchejte to, co vám dělá radost a líbí se vám.
Za poslední dobu jsem viděla spoustu filmů a hodně mě zaujal oskarový snímek Spotlight. Také Dánská dívka, kde hraje Eddie Redmayne, to je podle mého jeden z nejlepších herců, které filmový svět zažil.

K seriálům mě můj muž neustále dokopává, ale nechci se nechat… 😀 Přímo z nových seriálů jsem neviděla téměř nic. Zaujal mě však True Detective a konkrétně nejvíc jeho první série. Ten příběh je přesně o tom, z čeho mám naprostou hrůzu, ale díky „sebedestruktivním“ sklonům se ráda do takových příběhů občas ponořím a potom ve snech trpím… 🙁

Na cestování nejsem ten správný člověk, nemířím často do zahraničí, protože toho jsem si užila dost jako dítě, kdy jsem pořád někde cestovala. Ale v mém okruhu 400 km, kde se neustále pohybuji, stojí za zmínku Děčín a jeho okolí. Když jsem sem začala jezdit, tak jsem věděla, že máme nádhernou zemi, ale že až tak nádhernou, to jsem netušila. Jinak pomalu plánujeme cestu do Norska, milujeme zimu a chceme vidět polární záři.

Velmi ráda se stravuji v Crossu, kde mají skvělý hummus, skvělé saláty, výborně udělanou a dochucenou maminhu. Nestalo se mi snad, že bych tam kdy dostala něco špatného, a to Cross navštěvuji určitě i 3x do měsíce. Potom mi moc chutnalo v Putica restaurantu, kde jsem měla nejlepší hamburger v Praze. Za zmínku určitě stojí i restaurace Na Louce na Vysočině v blízkosti Žďáru nad Sázavou, kde předvádí špičkovou gastronomii.

A rozhodně doporučuju další !Grounded v Děčíně, která proběhne 30. 4. v klubu Škuner, poté doporučuji jednoznačně HIGH SOCIETY 14. 5. v Uhelně a taky Let It Roll Open Air, který nás čeká za několik měsíců, a kde si každý rok neskutečně užívám. Letos je tam znovu skvělý line up!