NAKLADATELSTVÍ HOST

Jan Němec – Liliputin (Povídky z války)

Od autora bestsellerů Dějiny světla a Možnosti milostného románu.
Čech, který jede na Ukrajinu najít své jiné já. Banda dětí bez domova, jež vyleze ze sklepa, protože ten teď chtějí nájemníci využívat jako kryt.

Německý pár, který si na Ukrajině „pronajme dělohu“, ale jejich dítě po porodu uvízne v Kyjevě. Výrostek, který v obléhaném Mariupolu rozváží lavaš a váhá, kdy zmizet, ač už je pozdě. Ruská akademička, která se spolu se svou milenkou rozhodne protestovat uprostřed Moskvy pomocí pax de deus z Labutího jezera… Ne. Postavami této povídkové knihy nejsou vojáci na frontě, avšak ani tito lidé už nikdy nebudou stejní.

Anna Beata Háblová – Směna

Mladá výtvarnice Petra balancuje mezi touhou po úspěchu a odvržením všeho tvůrčího. Jako ostře řezané reliéfy se v ní vynořují vzpomínky na studium malby i zasuté osobní trauma.

A pak je zde neradostná přítomnost, monotónní práce pokladní v supermarketu, k níž se z pragmatických důvodů uchyluje. Její vnitřní boje jsou konfrontovány s nelítostnými světy prodejny, uměleckého provozu i jejím (většinou nerovným) milostným zápasem. Vášeň pro opravdovost dovádí hrdinku až k hranicím sebevyjádření, vztahů, a nakonec i zákona.

Příběh o křehkosti současné mladé ženy, která ve svém letu nevyhnutelně naráží do skla globalizované cizoty, vlastní osamělosti i osudu.

„Nakonec není nic než síla,“ uzavírá své první prozaické dílo úspěšná autorka, která na sebe už dříve upozornila pozoruhodným propojováním aktuálních témat a žánrů.

Markéta Hejkalová – dům pod náměstím

Román o domě, který pamatuje velké dějiny, a o lidech, kteří s ním museli žít.

Maloměsto v srdci Vysočiny a na hlavní ulici dům, který pamatuje tolik, že musí vyprávět, aby se nerozpadl. O konci 19. století, kdy v něm začala fungovat pletařská dílna, o odvážném mladém muži Josefu Vlkovském, o prudkém vzestupu živnosti a otevření velkoobchodu, o válce, znárodnění a konfiskaci majetku i o nových začátcích po roce 1991.

Čas plyne a dům s obchodem „U Vlků“ žije dál svými vzpomínkami a také nadějí, že se přece jen podaří smířit přítomnost s minulostí…

„Kniha Markéty Hejkalové popisuje svižným tempem osudy obyvatel malého města, jak je psaly dějiny. Pestrý příběh vytváří mozaiku postav a událostí, o nichž nezvykle vypráví starý dům stojící nedaleko náměstí…“ říká o knize Alena Mornštajnová.

Viktorie Hanišová – Nedělní odpoledne

Život malého Tea ubíhá v pomalém, ubíjejícím rytmu. Podivínská a samotářská matka ho vzdělává doma a namísto procházení a setkávání s jinými dětmi ho vodí do náboženského centra. Otec má náročnou práci a občas o ní Teovi vypráví. Každé nedělní odpoledne se ale děje divná věc – otec někam zmizí. Dospívání však nelze zastavit a s nástupem do školy a s novým kamarádem se v Teově neveselé rutině objevují první trhliny. A s tím se mění i celá rodinná situace, obestřená mlčením, tajemstvím a smutkem. Čím je Teo starší, tím odtažitější je jeho vztah k rodičům. Ale ani jeho samostatný život není nakonec spokojený – je v něm prázdné místo, které potřebuje zaplnit…

Iva Jadj Moussa – Havířovina

Havířovina je chátrající dům v malé vesnici. Povídá se o ní, že přitahuje všechno špatné – lidé tu umírají nebo přinášejí neštěstí ostatním. A možná se tu zjevují i duchové… Matčina zdánlivě nepodstatná poznámka, že z komína Havířoviny opět stoupá kouř, vyvolá v hrdince románu nutkání zjistit, jestli se v tajemném a pravidelně opouštěném obydlí skutečně odehrává něco nadpřirozeného. Chce o tom napsat knihu, která jí má po trpké životní zkušenosti a neúspěšné literární dráze konečně přinést vysněný úspěch. Na dobrodružné výpravě do minulosti se však kromě cizích osudů setkává i se svými starými strachy – a poznává nové. Není to nakonec tak, že nahlédneme-li do svého nitra, každý v něm najdeme svou Havířovinu?

Petra Dvořáková – Zahrada

Stará neobývaná vila se zanedbanou zahradou. A jedna velká životní prohra. Pětatřicetiletý Jaroslav se vrací do domu svého dětství ve chvíli životního zlomu. Po zpackané církevní „kariéře“ hodlá začít znovu, poprvé sám za sebe. Snad s trochou naděje, ale především s pocitem vyhoření a cizota vůči všemu a všem.

Jediným útočištěm se mu stává zanedbaná zahrada a práce v ní. V samotě mezi stromy, keři a květinami se pokouší vtisknout svému životu ještě nějaký smysl.

Postupně poznává sousedy a i díky tomu začíná svému osudovému odcizení přicházet na kloub.

Nahlédnutí sebe sama je děsivější, než si kdy dovedl připustit. Najde se aspoň někdo, kdo mu porozumí a podá ruku? Kudy vede hranice mezi odmítnutím a přijetím nepřijatelného? Existuje cesta z této temné noci?

Literární slovník Severovýchodní Moravy a Českého Slezského 1918–2018

Jakou podobu má regionální literatura od vzniku Československa do současnosti?
Slovník prostřednictvím lexikografických údajů zachycuje literární obraz regionu. Autorská hesla v životopisných, výkladových a bibliografických částech sledují literární rysy oblasti. Upozorňují na určující i zapomínané osobnosti, na okolnosti vzniku literárních děl (zvláště kulturní, historické, národnostní, jazykové), které rozhodovaly nebo je překryl čas, na společenství (časopisy, nakladatelství), ale především na trvající či rodící se literární charakter výlučného prostoru.

Patrik Banga – Skutečná cesta ven

Jak obtížné je uniknout předsudkům, když žijete v romské komunitě na pražském Žižkově a kolem zuří devadesátky?
Pražský život devadesátých let čpí neutěšeností, drogami, alkoholem, rvačkami a vyrůstat ve zdejších romských komunitách znamená jediné – být předurčen k životu dalšího z nepřizpůsobivých.

Skutečný příběh novináře Patrika Bangy je výjimečně jiný. Zachycuje jeho životní cestu z romské čtvrti mezi novináře předních českých médií. Syrovým a velmi otevřeným stylem zobrazuje realitu dospívajícího chlapce, který se už v raném věku setkává s odmítáním, kriminalizací, rasismem a policejní brutalitou. A hledá skutečnou cestou ven.