Září se v divadlech neslo ve znamení odložených premiér. Nejinak tomu bylo také v pražském Divadle v Dlouhé, kde se 9. září uskutečnila přesunutá premiéra inscenace Bez roucha v režii Hany Burešové. Bez roucha není nic víc, ale ani nic míň než svěží komedie, která vás rozesměje. Bez jakýchkoli narážek na současnou realitu za dveřmi divadla. Tak zapomeňte na chvíli na veškeré starosti a od plic se zasmějte.
Autorem hry je britský dramatik a spisovatel Michael Frayn. Noises Off, jak zní název hry v originále, je fraškou z divadelního prostředí. K jejímu napsání Frayna inspirovalo, když sledoval představení jiné svojí frašky ze zákulisí. Nápad, který se zrodil v roce 1970, měl premiéru v londýnském Lyric Theatre v roce 1982. Od té doby se komedie zabydlela i v dalších nejen britských divadlech a stala se klasickým kusem světového divadelního repertoáru.
Hra je rozdělená do třech dějství. V prvním probíhá zkouška divadelní inscenace Nothing On (odtud český překlad Bez roucha) v předvečer premiéry. Přestože se den D blíží, herci nejsou moc sehraní a k nevelké radosti režiséra Lloyda Dallase se situace ani nadále nelepší. Představení se ale nakonec skutečně odehraje a ne jedno. Druhé dějství zastihne herce zájezdové společnosti na turné po Anglii, od premiéry uplynul měsíc. Už během zkoušení napjaté vztahy se ještě přiostřují, což vede k různým naschválům během představení. Ve třetím dějství se blíží konec desetitýdenního turné, což se nejvíce opět projeví ve vzájemných vztazích.
Kromě Bez roucha má název hry i několik dalších překladů: Sardinky na scénu, Zepředu, zezadu, Ještě jednou zezadu nebo Dvakrát zezadu. Což divákovi napoví, že značnou část představení bude sledovat z pomyslného zákulisí. Název Dvakrát zezadu by nicméně v případě Divadla v Dlouhé byl zavádějící, jelikož Hana Burešová původní text upravila a seškrtala na pouhá dvě jednání. Zatímco v první části inscenace Bez roucha sledujeme generálku v předvečer premiéry, druhá část patří jedné z pozdějších repríz.
V žádném případě však nejde o dvojí pojetí stejného. Ač se na jevišti i během druhého dějství řeší nezbytné sardinky, nejsou už zdaleka největším problémem, jako tomu bylo v první polovině představení. Daleko důležitější jsou dva milostné trojúhelníky tvořené režisérem Lloydem (Marek Němec), asistentkou Poppy (Eva Hacurová / Marie Poulová) a mladinkou Brooke (Štěpánka Fingerhutová) a hereckým trojlístkem Dotty (Helena Dvořáková), Garrym (Ondřej Rychlý) a Frederickem (Jan Vondráček). A mimochodem, kdo hlídá Selsdona, aby se nedostal k láhvi alkoholu? Zákulisí zkrátka žije vlastní životem, naprosto nezávislým na ději na pomyslném jevišti.
Okřídlené tvrzení praví, že udělat dobrou komedii není žádná prdel. Obzvláště frašky velmi často balancují na hraně propasti trapnosti (a stejně často do ní i padají). V případě Bez roucha však herci musí překonat ještě jednu překážku: uvěřitelně zahrát herce, který neumí hrát. Frayn navíc hru stupňuje a klade svým hrdinům čím dál více nástrah. Svázané tkaničky, chybějící herečky, zaměněné rekvizity. A to, co působí jako zmatek a fušérství, je přitom ukázkou téměř dokonalého hereckého kumštu. Alespoň v podání herců z Divadla v Dlouhé to platí beze zbytku. Haně Burešové se podařilo zachovat spád hry, ba ji možná v druhé polovině škrtem třetího dějství udělala ještě dynamičtější. Divák tak sleduje jednu lapálii za druhou a chvíli oddechu mu dopřeje až přestávka. Která je potřebná nejen k přestavbě scény, ale také k nabrání sil na druhou polovinu, během níž už nelze neslzet smíchy. Takřka absurdní situace, nedorozumění a značně neprofesionální naschvály mezi jednotlivými aktéry se kupí ještě rychleji než v první části. Avšak přesně ve chvíli, kdy by každá další náhoda už byla podezřelá až příliš, představení končí. Burešové se podařilo nadávkovat veškeré situace tak akorát, ještě na hranici uvěřitelnosti, a trapnosti se přitom vyhnout obloukem.
Bez roucha v žádném případě není intelektuálním kusem, u něhož musíte dlouze bádat, co tím režisér myslel. Po představení vás nečeká s doprovodem debata tak dlouhá, že si budeme muset ve vinárně objednat ještě jednu láhev. Čeká vás komedie, která vás doopravdy pobaví a dá vám na chvíli zapomenout na svět tam venku. A to v dnešní době není málo.
DIVADLO: BEZ ROUCHA
Překlad: Jaroslav Kořán
Úprava a režie: Hana Burešová
Dramaturgie: Štěpán Otčenášek
Scéna: David Marek
Kostýmy: Hana Fischerová
Hudba: Jan Vondráček
Pohybová spolupráce: Martin Pacek
Foto: Martin Špelda
Hrají: Helena Dvořáková, Martin Němec, Ondřej Rychlý, Eva Hacurová / Marie Poulová, Štěpánka Fingerhutová, Jan Vondráček, Klára Sedláčková-Oltová, Miroslav Zavičár, Jiří Wohanka, Dan Deutscha/ Mikuláš Krutský
www.divadlovdlouhe.cz
