- Reklama -

Chorvatsko se řadí mezi nejoblíbenější české destinace pro letní dovolenou. Turisty láká cenovou a dopravní dostupností, památkami, krásnou přírodou a hlavně průzračně čistým mořem. Pokud nejste příznivci dovolené strávené lenošením na pláži, Chorvatsko nabízí i další alternativu – plavbu na plachetnici.

Existuje mnoho způsobů, jak tuto zemi lodí objevovat – ať už je to velice populární Kololoď, nebo výletní plavby. Já jsem si, letos již popáté, vybrala objevování spolu s mou rodinou po vlastní ose na zapůjčené lodi. Začínali jsme na katamaránech, teď už ale dáváme přednost plachetnici.

Na moře nás přivádí ševelení plachet, vítr ve vlasech a mořská voda ve tváři. A to s žádným jiným dopravním prostředkem na moři nezažijete.

Před vyplutím

Než se dostanete na moře, musíte do Chorvatska dojet. Nejlepší volbou je vlastní auto. Můžete si zabalit mnohem více věcí, které nakonec stejně nejspíš ani nevybalíte, a můžete si navíc vzít vlastní jídlo a pití. Je totiž důležité zmínit, že ne všude, kde budete zastavovat, je nějaká restaurace nebo obchod, takže je dobré mít zásoby s sebou.

Nicméně v marínách, kde lodě kotví a odkud vyplouvají, bývají malé supermarkety, kde se dají nejzákladnější věci koupit, takže je nemusíte nakupovat předem. Nám cesta letos trvala deset hodin a dali jsme přednost jízdě přes noc, protože krátce po poledni je loď obvykle připravena k převzetí.

Naše volba tento rok padla na loď od slovinského výrobce Elan, přesněji řečeno na typ Elen 384 Impression se jménem Legrin II. Cena pronájmu závisí na velikosti lodi, jejím stáří a hlavně na výpůjčním období. Naše loď byla z roku 2008, takže už poměrně stará, pro osm osob a jeli jsme v půlce září, což je mimo hlavní sezónu.

I přesto nás pronájem se všemi poplatky vyšel kolem 1 500 euro. Na běžné poměry to však byla velice dobrá cena. V sezóně si za stejnou loď můžete připlatit i o 500 euro více. Půjčit loď si můžete i prostřednictvím agentur v Česku, často včetně kapitána.

Tím ale náklady nekončí. Musíte počítat se zakotvením na noc. Tady záleží, jestli jste na vlastní kotvě (obvykle zdarma), nebo vyvázáni na bójce (od 100 kun výše nebo někdy zadarmo při návštěvě restaurace, které bójka patří).

Dalšími možnostmi jsou maríny nebo městská mola, která jsou nejnákladnější. Můžete zde ale doplnit vodu a energii a jsou nejbezpečnější za špatného počasí. Obzvlášť při velkém větru nebo bouřce není stání na kotvě bezpečné.

Jeden důležitý detail. Aby vám loď vůbec půjčili, musíte mít adekvátní licenci. V naší posádce byli dva kapitáni. Ti si svoje zkoušky dělali v Česku na Ministerstvu dopravy a získali nejnižší základní licenci na námořní plavbu třídy C.

Další možností je udělat si zkoušky v Chorvatsku, ty ale neplatí v mezinárodních vodách. Takže na to pozor. Teď už ale k plavbě samotné.

Ahoy! A vyplouváme!

Do naší domovské maríny Kremik poblíž Primoštenu jsme dorazili v sobotních dopoledních hodinách. Kvůli silnému větru jsme vyplutí museli odložit na následující den. Celou dovolenou nás silný vítr stále provázel a někdy působil i problémy. Vypluli jsme směrem na Korčulu.

Ta byla poměrně daleko, takže jsme se tam dostali až za dva dny. Proto naše první zastávka byla na Šoltě. Zakotvili jsme v zátoce s pár hospůdkami a hlavně s pojízdným Mojito barem.

Ten obnášel pána na lodičce, který kotvící lodě objížděl se svou nabídkou. A že to Mojito bylo teda pěkně silné. Pak jsme konečně dorazili do našeho cíle, na ostrov Korčula, a do města Vela Luka.

Strávili jsme zde hezký večer se zastávkou v jedné z mnoha restaurací. Vela Luka je větší město, které bývá v létě cílem mnoha turistů.

Další zastávka byla na Brači ve městě Bobovišća. Jednalo se nádhernou malou vesničku na horním cípu ostrova. Nic moc zde k vidění nebylo, ale i to málo stálo za to. Hlavně přímořské domečky, paní, co prodávala místní produkty a ten klid. Nikde nikdo.

Naše další kroky vedly do jednoho z nejkrásnějších chorvatských historických měst, do Trogiru. V tomto nádherném městě jsme nabírali dalšího dočasného člena posádky.

Bohužel nám moc nepřálo počasí a během cesty tam jsme nebyli ochuzeni ani o bouřku. Naneštěstí nás dostihla ve špatnou chvíli, když jsme se snažili schovat do města Hvar.

Přístavní obsluha nás vyhnala pryč, protože bójka nebo kotva zde nejsou za bouřky bezpečné. Marína na protějším ostrově, kam nás poslali, byla plná a nám nezbylo nic jiného než bouřkou projet. Rozhodně to není nic, co bych komukoliv přála.

Nic jiného jsme ale dělat nemohli. Naštěstí jsme v pořádku dojeli do Trogiru, ze kterého jsme do příštího dne nevytáhli paty.

Trogir je město s krásným historickým centrem zapsaným na seznamu UNESCO. Jedná se o pevninské město, které je hojně navštěvováno turisty z celého světa. Pro jachtaře je to oblíbená zastávka, sama jsem tam byla již potřetí.

Našeho dočasného člena posádky jsme opět museli následně vysadit v Trogiru, proto jsme neměli moc času na daleké cestování. Rozhodli jsme se obeplout nedaleký ostrova Šolta a v jedné z jeho mnoha zátok jsme kotvili první noc.

Při volbě zátoky pro poslední noc jsme měli velice šťastnou ruku. Uvázáni na bójce jsme si užívali nádherného výhledu na Vis z malebné restaurace na kopci.

Servírovali zde výborné místní ryby a pečené maso. Nejkrásnější z celé restaurace byl výhled na zátoku, který se vám jen tak nenaskytne. Pak už nám nezbývalo nic jiného, než s malou zastávkou v Trogiru vyrazit do domovské maríny do Kremliku a po předání lodi domů.

Počasí si na nás letos vybralo svou daň. Jezdíme každoročně v termínu kolem půlky nebo konce září, ale nikdy jsme neměli takovou zimu a vítr. Teploty dosahovaly lehce přes 20 stupňů, což nejsou ideální podmínky pro koupání.

I přesto jsme skoro každý den koupačku zvládli. V tak čistém moři bez lidí a znečištění by totiž byl hřích nevykoupat se. Počasí nepřidával ani silný vítr. Ten se sice pro plachtění hodí, nic se nemá ale přehánět.

Pokud je až moc silný, hrozí zničení plachet a loď je i hodně nakloněná. I když sklon lodi záleží na směru větru a kolik z plachet máte vytažené. Každopádně, pokud je loď hodně nakloněná, není to nic příjemného, a ani ovládání není žádná sláva.

Loď se sice teoreticky převrhnou nemůže, moc se vám tomu ale věřit nechce. Neminul nás ani déšť a o bouřce už snad ani radši znova mluvit nebudu.

Na specialitách místní kuchyně jsme si tentokrát taky moc nepochutnali. Nevychytali jsme tak dobré restaurace jako v minulých letech. Zvlášť v městech to chce mít veliké štěstí. Spolehnout se dá jen na restaurace v zátokách.

Tam vám dají na výběr buď rybu nebo maso. Jídlo je vždy čerstvé, připravované na grilu a vynikající. Jen cena je lehce přemrštěná. Při našem posledním večeru na Šoltě jsme za večeři pro šest osob zaplatili 1 600 kun.

Nutno podotknout, že jsme neplatili za kotvení na bójce, což by normálně stálo kolem 300 kun. Každopádně jídlo v zátokách není nikdy levná záležitost.

Proč si vybrat plavbu lodí

Kolem vás je neustálé krásně moře s možností kdykoliv zastavit a vykoupat se. Navíc se dostanete na těžko přístupná místa, kam se jinak než lodí nedostanete.

Přesto hlavním důvodem, proč dát přednost tomuto typu dovolené, je svoboda. Nikde žádní lidé, vyberete si, kde chcete kotvit, koupat se. Jen skočíte z lodi a jste ve vodě.

A každý den máte navíc krásný západ slunce. Věřte mi, že tak krásný, jako na moři, nikde není.

Proč si nevybrat plavbu lodí

Velkým problémem může být mořská nemoc. Já osobně jí trpím pokaždé. Po Kinedrylu má člověk tendence spát, a to pak z plavby nic nemáte. Další možností jsou bylinné tablety, které používáme my, ale nemám pocit, že by úplně pomáhaly.

Spíš jde o placebo efekt. Pokud vás nevolnost postihne, mám jen jednu radu. Při velkých vlnách hlavně nechoďte do podpalubí, seďte na palubě a koukejte dopředu.

Jednou z dalších nevýhod je hygiena, hlavně ženy nebudou spokojeny. Jestliže jste zvyklí sprchovat se několikrát denně, mýt si vlasy a fénovat si je, asi máte smůlu.

Náš kapitán nerad staví v přístavech, takže jsme odkázáni na moře. Na lodi je sice koupelna, ale spojená se záchodem. Věřte mi, lepší varianta je to moře. Další problém je i s elektřinou. Zásuvky s 220 V jsou během plavby vypnuté. Zapínají se jen v přístavech, kde jste na elektřinu napojeni.

Proto není žádná možnost foukání a žehlení vlasů. Jinak se rychle vybíjí baterie a nemusíte taky pak nahodit motor.
Na závěr je to i cena. Chorvatsko každým rokem zdražuje, i když komfort se moc nezvyšuje.

Přibývá i čím dál víc lodí, takže často máte problém najít místo na kotvení. Je proto dobré do plánované zastávky zavolat a místo si rezervovat. I přes to všechno má Chorvatsko jednu z nejlepší sítí pro dovolenkové plachtění.

Pár slov závěrem

Nikdy jsem si neužila dovolenou tak, jako těch několik našich plaveb. Jazyková bariéra už v podstatě není.

Anglicky tam mluví skoro všichni a čeština vás kdyžtak zachrání. Občas to chce i silné nervy, zvláště při zakotvení, ale to už jsou jen detaily.

Hlavní je, že zažijete Chorvatko a jeho moře jinak než ležením na pláži. Jen na moři naleznete ten opravdový klid a odpočinek.

Chorvatsko jachtou