- Reklama -

Pro Pražské Quadriennale se ostrov Štvanice změnil k nepoznání. Na místě vyrostla výstava českého pavilonu v podobě obytných kontejnerů se scénografiemi, které si ještě tento víkend můžete prohlédnout. Kurátoři ale zároveň nechtěli ukázat jen neživou a nehybnou expozici, a tak se kontejnerové městečko na tři noci změnilo v integrační tábor pro mimozemšťany. Noc s nimi mohli strávit i diváci a na vlastní kůži tak zažít imerzivní divadlo CAMPQ.

CAMPQ je největším koprodukčním projektem v historii českého divadla a vzniklo ve spolupráci tří divadelních scén: Tygr v tísni, Divadlo LETÍ a Jihočeské divadlo. Projekt má na svědomí devět scénografů, čtyři režiséři a čtyři dramatici, kteří vytvořili scénář. V představení se objevilo 70 herců a trvalo téměř šest hodin. A začínalo v devět večer.

Už jen z výše zmíněného výčtu je jasné, že takovou příležitost – stát se součástí celonočního divadla – si nechal ujít málokdo, včetně nás. Před devátou hodinou jsme tedy procházeli skrze železná vrata vedoucí do vnějšího okruhu CAMPQ. Zde nás přivítali moderátoři, jejichž nevydařené pokusy o humor by zastínily i ty nejtrapnější komiky. Kromě nich nás také přivítal zástupce ředitele CAMPQ, který tento projekt Agentury pro začleňování mimozemských civilizací při Úřadu vlády České republiky více představil.

CAMPQ byl zbudován v roce 2016, po největší mimozemské migrační vlně, kdy na Zemi přišly čtyři kmeny: poněkud submisivní Attas, jehož jednotliví členové jsou propojeni pomocí propriorecepce, mentálně i technicky vyspělý Zeyris, zpomalené a o společnost se nezajímající Fénické ženy a nehumanoidní ježci. Ti všichni se nám v úvodu také představili, takže už před vstupem do samotného kempu se divák mohl rozhodnout, který z kmenů bude sledovat.

Velkou nevýhodou imerzivního divadla totiž je, že se odehrává více akcí naráz, v případě Štvanice navíc na velké ploše, a tak není absolutně možné stihnout vše. A pokud se o to budete snažit, může se vám také stát, že zaslechnete jen útržky, z nichž nebudete vůbec moudří. Ovšem i ti, kteří udělali tuto „začátečnickou“ chybu, se nemuseli bát, že by jim příběh nakonec unikl. Určitých „hlavních“ scén si musel všimnout každý a díky nim byl schopný si základní příběh sestavit dohromady. Nemilé jen bylo, že pokud se někde sešlo více lidí a vy jste nestáli přímo vedle postav, nemuseli jste vůbec zachytit, o čem se baví, pokud na sebe zrovna neječely.

Všechny tři, potažmo čtyři kmeny tedy na Zemi žijí už dva roky a nyní mají lidé možnost se s nimi nejen seznámit, ale také pomocí žetonů vybrat tři zástupce, kteří budou mít možnost opustit kemp a žít běžný život. Jenže jakmile někam vpustíte stádo lidí, začne se to celé sypat, což byl i příběh kempu. Attové začali pletichařit a jejich královna je požádala, aby veškeré žetony věnovali jí. Zeyris zvolili jinou taktiku, a to falšování žetonů, díky čemuž byli z volby vyloučeni.

Ovšem jak se ukázalo, jejich vyloučení bylo záměrné a mělo co do činění s laboratoří tohoto velmi vyspělého kmene. Bohužel to však byli právě oni, kdo přivlekli ježky přilepené na skeletu své lodi. A ježci jsou pro lidi velmi nebezpeční… Zvláštní linii tvořily Fénické ženy, které mluvily opravdu, ale opravdu po-ma-lu. Málokdo tak měl trpělivost jim naslouchat, když kolem se toho dělo tolik! Přesto i ony měly v příběhu svou důležitou roli.

Ne všichni totiž s adaptací mimozemských bytostí do naší společnosti souhlasili, a tak královna Atta, která byla díky své malé žádosti skutečně vybrána jako jedna z těch, kdož získají novou svobodu, byla napadena. Pracovníci kempu ihned vyhlásili pohotovost a nahnali všechny do vnitřní části tábora a přinutili je zalézt do obytných kontejnerů.

Bohužel tato část trvala zbytečně dlouho, a ne každý měl to štěstí, aby natrefil na obydlený prostor, kde by mohl dále rozvíjet rozhovory s mimozemšťany nebo dalšími postavami. Ti, kteří podlehli netrpělivosti a z kontejneru vytáhli nos, se dočkali jen křiku od dozorců a rady, aby zase rychle zalezli zpátky. Nemohu říct, že by mi takové jednání bylo příjemné, byť naším směrem namířené nebylo, ale v tomto typu divadla si člověk musí zvyknout, že není jen divákem, ale také hercem.

Kolem druhé ranní se ukázalo, že CAMPQ není tak úžasným místem, jak by se mohlo zdát. Například Zeyris se celé dva roky domáhají plně vybavené laboratoře, aby mohli lidem pomoci – třeba vyvinutím séra proti ježkům. Nakonec jeden ze Zeyris s pomocí Attů zaútočí na lidi a hodlá vzít spravedlnost do svých rukou. Kdo jsme totiž my, abychom je očumovali jako zvířata v ZOO a na základě kdovíčeho je obdarovávali žetonky? Královna Attů mu však jeho pomstychtivost rozmlouvá a připomíná všem jejich mírumilovnost coby své poslední přání a následně podléhá svým zraněním.

A tak se ukazuje, že ač mimozemšťani jsou možná na adaptaci připraveni, lidské plémě rozhodně ne. Jak jsem s nadsázkou na konci shrnula, mohli jsme jim říct rovnou, že to tu stojí za hovno a celou noc si ušetřit. Ale to by byla velká škoda, protože CAMPQ i přes některé své nedostatky za to rozhodně stál. Pokud byste chtěli noc mezi mimozemšťany prožít i vy, máte šanci 13. a 14. září na Náplavce v Českých Budějovicích. Dost možná se tam potkáme.

 

CAMPQ @ ostrov Štvanice, Praha