- Reklama -

Doba postfaktická, doba jedová, doba digitální… nebo doba selfíčková? Autoportréty nás provázejí po celou dobu lidské existence, ale díky předním kamerkám v našich telefonech se na sebe ze žhnoucích obrazovek culíme pomalu každou vteřinu. Co může ale autoportrét vytvořený rukama samotného umělce vyjádřit navíc a lépe? Takovou otázku si položili členové Sdružení českých umělců grafiků Hollar (SČUG Hollar) při tvorbě výstavy Autoportrét: identita – realita?

„Důvodem k uměleckému vytváření vlastního portrétu je především ohledávání vlastní identity, její nacházení a utváření, které má rysy introspekce a sebehodnocení a které stírá hranice mezi iluzí a realitou. A identita nezná hranic. Nic není takové, jak se to jeví. Záleží na tom, jak vaše vědomí interpretuje tanec molekulární energie ve vesmíru. Kdo vlastně jsem a co mě vystihuje? Jak vnímám sám sebe a jak chci být vnímán? Čím bych chtěl vlastně být?“ zamýšlí se Miloslav Polcar, kurátor výstavy a zároveň jeden z vystavovatelů. 

Miloslav Polcar

Autoportrét Pavly Aubrechtové se ztrácí v nenápadných tečkách, mizí před očima, musíme se snažit, aby ho foťák vůbec dokázal zachytit. „Téměř neviditelný – tak jako já…“ šeptá na nás popisek. Možná nezaujme na první pohled, při tom druhém v něm ale nacházíme jistou důmyslnost. Hlava ženy se před námi objeví, jen když ji toužíme spatřit. 

Pavla Aubrechtová

Například Eduard Halberštát se ale oproti tomu nebojí použít kontrastní barvy, aby pomocí litografie svou siluetu zachytil. Stejně jako Miloš Sláma. 

Petr Korbelář, který běžně kreslí minimalistické přírodní motivy vodou a tuší, vsadil i tady na jednoduchost a vyobrazil se jedním tahem. „I po čase mi ta čmáranice připadá působivá, tak jsem si vytiskl grafiku, abych se podělil,“ popisuje Korbelář a my přiznáváme, že i nás taková jednoduchost uchvacuje. 

Petr Kolberář

Geomterické Masky vytvořil pomocí hlubotisku Jan Kocman. Při pohledu na ně nás napadá mnoho otázek. Ta hlavní ale zní: kolik autoportrétů autor skryl do díla? Mezi větvemi před námi svou Identitu skrývá i Lenka Falušiová. Ze stínu nás probodává pohledem, který v nás cosi zanechá – jen to nedokážeme popsat slovy. 

Galerie Hollar je malá. Výstavu zvládnete prohlédnout za 15 minut, ale právě rozmanitost umělců je to, proč se sem budete vracet. Ale neotálejte – výstava autoportrétů trvá pouze do 29. září.

Výstava Autoportét: identita – realita?  @ Galerie Hollar, Praha